foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Embraer C-390
Vláda na svém včerejším zasedání schválila informaci o akvizici dvou středních dopravních letounů Embraer C-390. Kolem nákupu se v posledních měsících šířily spekulace, že chce od záměru Armáda České republiky ustoupit. Nepotvrdily se a první letoun přistane v ČR již příští rok.
„Ministerstvo obrany pořídí dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Armáda ČR díky nim získá nové schopnosti při přepravě lidí nebo materiálu, při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci zraněných nebo při tankování paliva. O zakázce dnes ministryně obrany Jana Černochová informovala vládu. Smlouva s brazilským výrobcem by měla být uzavřena do několika týdnů a první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok,“ uvádí Ministerstvo obrany ve své tiskové zprávě. Ministryně obrany Jana Černochová to na síti X označila za dobrou zprávu pro modernizaci Armády České republiky.
Pochybovala armáda o potřebě středních transportních letounů?
Zakázka je definována jako jedna ze čtyř aktuálně řešených strategických akvizic spolu s pásovými BVP CV90, tanky Leopard 2A8 a bojovými letouny 5. generace F-35 Lightning II. V Koncepci výstavby AČR 2030 zmíněné střední transportní letouny konkrétně nebyly. Text jen uváděl, že k roku 2030 „bude dopravní letectvo schopno přepravovat osoby a provádět zdravotnické odsuny osob až na strategickou vzdálenost a plnit speciální úkoly ve prospěch ČR.“ Koncem loňského roku pak byla schválena Koncepce 2035, která tento druh techniky zmiňuje explicitně a uvádí pořízení dvou letounů v letech 2025 a 2026 mezi projekty rozvoje druhů výzbroje vzdušných sil.
Jednání o pořízení typu Embraer C-390 bylo zahájeno v říjnu loňského roku. V bezpečnostní komunitě se v průběhu letošního léta objevila informace, že Armáda České republiky svůj přístup k nákupu středních transportních letounů přehodnocuje, nebo se chystá přehodnotit, a že by dala přednost investicím do jiného druhu techniky. Security Magazín se obrátil na tiskové oddělení Generálního štábu s otázkou, zda se skutečně pohled armády na potřebnost středních letounů změnil. Mluvčí GŠ nám v srpnu zaslala poněkud vyhýbavou odpověď: „V tuto chvíli probíhá příprava zpracování rozpočtu, kde se bude posuzovat předpokládaná výše finančních prostředků. Na základě této výše budou stanoveny priority vyzbrojování a vyzbrojování AČR.“ Otázku, zda potřeba pořízení schopnosti, kterou letouny přinášejí, vyplývá s aliančních cílů pro Českou republiku, ponechala bez komentáře s tím, že se jedná o utajovanou informaci.
„Celková cena zakázky včetně samotných letounů i veškerého doplňkového vybavení je 11,3 miliardy korun bez DPH, v částce je započítána i kurzová rezerva,“ uvedlo Ministerstvo obrany s tím, že podle ministryně jde o „maximálně možně výhodné podmínky.“ V textu „otázky a odpovědi“ pak rezort dodává, že „Česká republiky letouny pořídí za podobných podmínek jako další spojenecké země. Cena za samotná letadla je podle dostupných informací, které podléhají obchodnímu tajemství, srovnatelná nebo dokonce lepší, než kolik zaplatily jiné země, které často objednávaly vyšší počet letounů.“
Strategická zakázka za 13,7 miliardy korun vč. DPH
Mezi strategické projekty se projekt uvedenými náklady skutečně řadí. Akvizice 52 děl CAESAR vyšla na 8,5 miliardy (následně navýšeno o 10 kusů a 1,77 miliardy), akvizice čtyř baterií kompletů PVO SPYDER 13,7 miliardy. A například za 246 BVP CV90 zaplatí MO 59,7 miliardy, s inflační doložkou až bezmála 70 miliard korun. Částka 13,7 miliardy za dva transportní letouny je příbuzná také nabídkovým cenám v rámci zrušeného tendru na lehká útočná vozidla, jež měla původně podle předpokladů MO vyjít na 5,6 miliardy, ale nabídky byly prakticky dvojnásobné. A hodnotu až 13,35 miliardy korun má také rámcová smlouva na nákladní vozidla Tatra uzavřená v průběhu léta.
Spekulovat o tom, jakým směrem snad armáda mohla chtít investovat prostředky namísto Embraerů, nevíme. Nabízejí se jistě drony různých kategorií, možná ještě naléhavěji posílení PVO a obnova mobilních prostředků PVO, včetně protidronové obrany. Možná opětovné uspíšení odložených projektů, jako jsou zmíněná LÚV, nebo samohybné minomety. Ale je to v tuto chvíli již bezpředmětné. Armáda dala přednost schopnostem vzdušného transportu na strategické vzdálenosti.
„Česká armáda dlouhodobě potřebuje posílit schopnost přepravovat na delší vzdálenosti těžší a objemnější náklady nebo zajistit převoz lidí. A to i do krizových oblastí, jak nám ukázala například evakuace z Afghánistánu nebo ze Súdánu. Letouny C-295 CASA nemají dostatečný dolet a stroje A-319CJ nejsou vybaveny systémem vlastní ochrany, který by jim zajišťoval bezpečnost v rizikových oblastech. Nejsou ani přizpůsobeny k provozu na nezpevněných letištích. Zároveň České republice chybí další schopnosti, jako je například hašení za letu, přeprava většího počtu zraněných nebo možnost tankování za letu. Na základě zpracované analýzy je pro Armádu ČR nejvhodnějším řešením stroj s přepravní kapacitou 25 tun. Pořizované letouny mají kapacitu 27 tun,“ uvádí MO.
Průmyslová spolupráce: LOM Praha a Aero Vodochody
Důležité jsou také souvislosti týkající se průmyslové spolupráce. Zapojeny do ní budou především státní podnik LOM Praha a společnost Aero Vodochody Aerospace, která patří z 20 % skupině Omnipol a z 80 % maďarskému vlastníkovi, kterým je společnost SI 13 Aero Zrt. Podíl koupila v roce 2022 od současného maďarského ministra obrany Kristófa Szalaye-Bobrovniczkého. „Zapojení českého obranného průmyslu je zaručeno Dohodou o průmyslové spolupráci, kterou Ministerstvo obrany uzavřelo s výrobcem ve středu 2. října. Ve stejný den brazilská společnost uzavřela dohody i se zmiňovanými českými firmami. Předpokládaná výše programu průmyslové spolupráce je více než 82,3 milionů USD,“ informuje MO, tedy přibližně 1,89 miliardy korun, přibližně 13,8 % celkové hodnoty zakázky.
Podle předsedy sněmovního Výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO) je nákup Embraerů správný a naplňuje přijaté strategické a koncepční materiály armády. „Jsem rád, že se nákup těchto letounů podařil. Česká republika, a úmyslně neříkám armáda, je vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě potřebuje. Absence těchto velkokapacitních letadel se ukázala při evakuaci osob z Afghánistánu v roce 2021,“ uvedl pro Security Magazín místopředseda výboru Pavel Růžička (rovněž ANO).
Tagy