Autor fotografie: BAE Systems|Popisek: CV90
Nákupy formou G2G, tedy mezivládní dohodou, českému ministerstvu nejdou o nic lépe než standardní otevřená výběrová řízení. Připomenout můžeme půlmiliardovou pokutu za nevypořádání námitek konkurence při nákupu vrtulníků Viper a Venom, zastavený nákup taktických bezpilotních systémů nebo turbulentní vývoj jednání a následnou stížnost k ÚOHS ve věci nákupu BVP. V září či v říjnu se dozvíme, jak dopadla jednání s americkou stranou o pořízení letounů 5. generace. Jsme prakticky v poločase funkčního období současné vlády, rok a půl probíhá válka na Ukrajině, a Česká republika toho dosud pro své ozbrojené síly obtěžkané vnitřním dluhem z minulých let mnoho reálně neudělala. Nákupy vláda-vláda mohou být efektivní cestou. Podmínkou je, že bude MO postupovat podle jasné koncepce. Aktualizovaná Koncepce výstavby AČR má být představena již na příští schůzi sněmovního Výboru pro obranu.
Můžeme rovnou předeslat, že na vině minimálně části problémů akvizic realizovaných formou vláda-vláda může být formulace příslušných paragrafů zákona o veřejných zakázkách, která příliš nehledí na specifičnost armádních nákupů, a to především tehdy, nakupuje-li se nákladná a sofistikovaná technika či technologie, která musí vyhovět armádním požadavkům, ekonomickým možnostem státu, a být jaksi na trhu v reálném čase k dispozici. O potřebě změny zákona o zadávání veřejných zakázek politici mluví dlouhé roky. Zatím k ní však nedošlo.
"Přímé zadávání zakázek je ospravedlnitelné v případě, že Ministerstvo obrany, potažmo Armáda České republiky (AČR), má kvalitně zdůvodněno, proč je ten daný typ vybavení ten správný a proč se nedá zakoupit jiný typ. V takových případech je zároveň nutné toto zdůvodnění zveřejnit, aby se předcházelo pochybnostem o tom, proč byl daný typ vybavení vybrán," řekl v prosincovém rozhovoru pro SM vedoucí analytik Transparency International Marek Chromý.
Jana Černochová v roce 2021: "Obrana si nemůže dovolit platit stomilionové pokuty za selhání úřadního aparátu."
V úvodu zmiňujeme nákup vrtulníků systému H-1 a pokutu, kterou MO následně dostalo od antimonopolního úřadu. Problém akvizice víceúčelových vrtulníků byl již v nestandardním vývoji zadání, kde armáda původně zvažovala pořídit lehké vrtulníky, pak hledala plnohodnotnou náhradu za Mi-35, kterou ovšem s požadovanými specifikacemi trh nenabízel, aby se následně rozhodla pro kombinaci víceúčelových a bitevních vrtulníků, a de facto až ex-post začala argumentovat nutností prověřeností vrtulníků z bojového nasazení. Odhlédneme-li od těchto kotrmelců, které vedly k výraznému zdržení nákupu, nelze než připustit, že chce-li armáda kombinaci vzájemně kompatibilních strojů schopných jako systém plnit požadované úkoly, americké stroje Viper a Venom zřejmě konkurenci nemají.
Zprocesování nákupu ovšem vedlo k půlmiliardové pokutě od ÚOHS. "Bez ohledu na to, zda bude následovat soudní proces, a bez ohledu na jeho výsledek, je zjevné, že odmítnutí námitky jednoho z uchazečů proti výsledku tendru bylo zásadní chybou," komentovala to v dubnu 2021 tehdejší předsedkyně Výboru pro obranu a dnešní ministryně obrany Jana Černochová. "Naše obrana si nemůže v tuto chvíli, kdy je zpochybňován její rozpočet a kdy potřebuje investovat stovky miliard do modernizace armády, dovolit platit stomilionové pokuty za selhání úředního aparátu. Jde o podporu veřejnosti i politiků napříč politickým spektrem, kteří se o prostředky pro armádu zasazují."
Tato slova jsou důležitá, a snad důležitější v dnešní situaci, kdy každý den na sledujeme, jak důležité je disponovat akceschopnými ozbrojenými silami. Jsou nákupy vojenské techniky v režimu vláda-vláda žádoucím řešením zejména pro těžkou dobu zhoršeného bezpečnostního prostředí, nebo v pojetí zmíněného "úředního aparátu" spíše způsob, jak obcházet zákon o zadávání veřejných zakázek a v nepřehledné změti obchodních vztahů zakrýt před veřejností a případnou konkurencí pravý stav zakázek? Při důrazu na transparentnost, jasném zadání a otevřené komunikaci, a především pořizuje-li se technika skutečně od vlády spojenecké či partnerské země, G2G způsob nákupu nepochybně efektivní je.
Drony ano, drony ne.
V případě izraelských taktických dronů Heron 1 jsme dlouhodobě sledovali zvláštní představení. Armáda specifikovala podmínky a vybrala řešení. Ministerstvo zahájilo jednání s vládou Izraele. Zvolené řešení bylo v médiích vystaveno kritice, což je legitimní důsledek zdravé situace, kdy na trhu působí řada na sobě nezávislých výrobců, kteří se samozřejmě chtějí prosadit. Armáda a potažmo ministerstvo ovšem svou volbu vysvětlily a MO pokračovalo v jednání - které bez přijatelného vysvětlení náhle v květnu ukončilo, a to v situaci, kdy již bylo prakticky hotovo.
Odhlédneme zde zcela od původně zvoleného řešení, jehož parametry byly vystaveny kritice. Jak ale celý postup ministerstva vypadá? Jak působí na vládu Izraele, jak působí na dodavatele; co si má veřejnost myslet o sdělení, že do května armáda taktické bezpilotní prostředky potřebovala, ale v květnu ustoupila, že je vlastně nepotřebuje hned?
Proč vláda vybrala švédská CV90?
Tendr na pásová BVP byl zahájen na jaře 2019. Již před jeho vyhlášením armáda zkoušela různá řešení. Složitý až překombinovaný tendr, do kterého zasáhla navíc také protipandemická opatření a následně problém blížících se sněmovních voleb byl de facto pozastaven, a ministryně obrany Jana Černochová nechala po svém nástupu do funkce vypracovat právní analýzu, v níž bylo doporučeno podmínky soutěže změnit, a pokud účastníci nebudou souhlasit, tendr zrušit, což se také stalo.
Vláda pak souběžně rozhodla o tom, že pověří MO jednáním o nákupu amerických letounů F-35 a švédských BVP CV90 od spol. BAE Systems. Bez sebemenšího pokusu tento výběr zdůvodnit. "Je zřejmé, že takové zdůvodnění nemůže být kompletní, protože by právě vyčerpávající odůvodnění mohlo v důsledku ohrozit obranyschopnost AČR. Nicméně vysvětlení, která v posledních letech Ministerstvo obrany v případě G2G kontraktů zveřejňuje, je zcela nedostatečné," řekl v prosinci Security Magazínu vedoucí analytik TI Marek Chromý. V případě CV90 nebylo zdůvodnění jednoduše vůbec žádné.
A nedosti na tom: bylo rozhodnuto jednat s vládou Švédského království. Agentura FMV ovšem české MO v lednu informovala, že Švédsko nemůže CV90 Česku prodat: "Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou smlouvy o dodávkách PBVP na straně prodávajícího." Přes určité průtahy při podání finální nabídky pak byla smlouva podepsána na konci května. Námitky podala konkurenční společnost GDELS, MO je odmítlo s tím, že přišly až po podpisu smlouvy (na rozdíl od výše zmíněných námitek firmy Leonardo ve věci nákupu vrtulníků).
Situace ovšem z vnějšího pohledu vypadá takto: na trhu byla řada možných řešení. Některá slibovala i mnohem vyšší zapojení domácího průmyslu. A ačkoli vláda pověřila MO jednat o nákupu ve formátu G2G, výsledná smlouva, kterou tatáž vláda schválila, ve skutečnosti G2G není. ÚOHS nyní řeší stížnost, která tyto a další skutečnosti vyjmenovává, a jakkoli kauza nakonec skončí, zřejmé je, že se Ministerstvo obrany ke svým výsledkům dostává zdlouhavými, nestandardními a diskutabilními cestami. Jana Černochová: "Jde o podporu veřejnosti i politiků napříč politickým spektrem, kteří se o prostředky pro armádu zasazují." Marek Chromý z Transparency International: "Ministerstvo obrany má dlouhou a bolestivou historii podezření z nestandardních nákupů vybavení a současné komunikaci se stále nedaří případná podezření rozptýlit." S mírnou nadsázkou se dá říci, že po svém nástupu do funkce zadala ministryně obrany zpracování právní analýzy stavu BVP advokátní kanceláři, a po podpisu smlouvy s BAE Systems rovnou antimonopolnímu úřadu.
Jak dopadnou letouny 5. generace?
V září proběhne schůzka ministryně obrany s představiteli opozičního hnutí ANO. Nákup nadzvukových letounů bude běh ne dlouhou trať, který se dotkne několika následujících vlád, a který bude mít dopady do obranného rozpočtu na desítky let. Souhlas opozice s rámcovými parametry zakázky je tedy důležitý a přirozený zájem na něm má nepochybně i americká strana.
Vláda o snaze vyjednat nákup právě F-35 rozhodla na základě vojenského doporučení armády. A armáda také intenzívně komunikuje F-35 jako bezkonkurenční řešení, které posune naše ozbrojené síly do 21. století ("Projekt sám o sobě posouvá Armádu České republiky jako celek do 21. století" - gen. Míka pro Seznam zprávy), a bez něhož nebudeme plnohodnotnými členy Aliance ("Jen se stíhačkami F-35 budeme NATO užiteční" - gen. Čepelka pro Reflex). Armáda tweetuje o tom, že "ochrana vzdušného prostoru České republiky nesmí být kompromis". Nabízí se řada námitek. Francie, například, F-35 neprovozuje a k jejich pořízení se nechystá. Dosud jsme nebyli užitečnými členy? Švédsko nebude užitečným členem NATO? A spočívají výhody systému F-35 primárně v oblasti ochrany vzdušného prostoru?
Náklady na infrastrukturu v celkové ceně obsaženy podle původního výroku ministryně obrany jsou, posléze zase nejsou. O záložním letišti se konkrétně nehovoří vůbec - přitom nejen na Ukrajině jsme viděli, že letiště jsou samozřejmě primárním cílem agresora. Otázek je více než dost, a opět jsme u výroku Marka Chromého, že "vysvětlení, která v posledních letech Ministerstvo obrany v případě G2G kontraktů zveřejňuje, je zcela nedostatečné."
Jestliže se nákupy vláda-vláda podle vyjádření mluvčího vlády Václava Smolky pro Ekomomický deník v oblasti obrany osvědčily, pak nemůže než mít na mysli již za předchozí vlády podepsané akvizice radarů MADR a systému SPYDER z Izraele.
Protože pokud to sečteme: z výše vyjmenovaných čtyř významných akvizic prováděných či zamýšlených formou G2G, padla v jednom případě bezprecedentní pokuta kvůli hrubému porušení zákona a realizace smlouvy nebyla zakázána jen s ohledem na bezpečnostní zájmy ČR, v případě taktických dronů byla akvizice bez vysvětlení zastavena, v případě BVP čekáme na rozhodnutí ÚOHS. A v případě F-35 jsme přesvědčování, že neexistuje rozumná alternativa. Jak vyplynulo z nedávného průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, občané o tom ale přesvědčeni nejsou. Ministerstvo obrany si se svým přístupem dlouhodobě hraje s ohněm. Jeho političtí představitelé to dobře vědí, ale buď nemají odvahu, nebo prostředky, jak svůj aparát přimět k lepšímu výkonu.
Zdroj: Ministerstvo obrany, Transparency International, Reflex, Seznam zprávy, Ekonomický deník, SM