Vozidla pro výsadkáře rychleji než samohybné minomety. Návrh jde proti koncepci armády i zkušenostem z bojů

Vozidla pro výsadkáře rychleji než samohybné minomety. Návrh jde proti koncepci armády i zkušenostem z bojů
Autor: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0)|Popisek: Ilustrační obrázek
08 / 09 / 2021, 07:00

Ruku v ruce s nejistotou ohledně vývoje obranného rozpočtu, resp. spíše s poznáním, že neroste, jak Koncepce výstavby AČR 2030 předpokládala, přicházejí další změny týkající se modernizace našich ozbrojených sil. Je otázkou, zda jsou motivovány snahou uspořit prostředky změnou priorit a odkladem některých projektů na další období, nebo jestli je jejich motivace jiná. Řeč je v tomto případě o záměru dát přednost vybavení nového výsadkového pluku lehkými útočnými vozidly před pořízením samohybných minometů ráže NATO, tj. 120 mm. Má jít o "nově identifikovanou prioritu" - KVAČR 2030 přitom počítá pro milník 2025 s oběma akvizicemi.

Význam palebné podpory nelze zpochybnit a potvrzuje ho průběh jak letitého konfliktu na Ukrajině, tak nedávné boje o Náhorní Karabach, a obecně každý konflikt vedený v uplynulých desetiletích, včetně konfliktů asymetrických. V současné době spoléhají Pozemní síly AČR jednak na kanónové houfnice DANA, které mají být v následujících letech nahrazeny výkonnějšími samohybnými děly CAESAR francouzské provenience a především ráže NATO 155 mm, a jednak na minomety. A sice lehké minomety ráže 60 mm (ANTOS), rotní minomety ráže 81 mm (staré vz. 52 a moderní Expal), a dále praporní tažené/vezené minomety ráže 120 mm (PRAM-L) a zanedbatelné množství (osm) samohybných minometů ráže 120 mm (PRAM-S na podvozku BVP-1).

Samohybných minometů ráže 120 mm chce armáda pořídit 62 kusů v předpokládané hodnotě blížící se 7,5 miliardám korun. Cílem je nahradit jednak tažené minomety PRAM-L, jimiž disponují minometné baterie 41., 42.., 71. a 72. praporu, jednak samohybné PRAM-S 72. praporu, ve své době skvělé, ovšem vyrobené v malém počtu a dnes již beznadějně zastaralé. Obecné požadavky, které armáda představila v létě 2018, mohou splňovat moderní systémy jak na kolovém, tak na pásovém podvozku, a trh nabízí řadu možných řešení.

Vybudováním třetího manévrového prvku AČR, tj. nového Výsadkového pluku, se nad rámec složitosti a náročnosti modernizačního procesu armády a jejích existujících brigád, dělostřeleckého, protiletadlového, protichemického a ženijního pluku přidává potřeba novou jednotku vyzbrojit, aby dosáhla plánovaných operačních schopností. Na rozdíl od již ustavených jednotek současně ale nefiguruje její vyzbrojování mezi prioritními závazky České republiky vůči Alianci, zatímco stávající výzbroj zejména těžké mechanizované brigády, ale v určitých ohledech i brigády rychlého nasazení zastarává, resp. nenabízí schopnosti, které poskytují moderní systémy.

Namísto toho, aby Ministerstvo obrany spolu s Generálním štábem držely jako prioritní ty modernizační projekty, které se týkají dlouhodobě zanedbávaných a přitom páteřních útvarů armády, dávají v konkrétním případě samohybných minometů přednost lehkým útočným vozidlům pro výsadkáře. Má jít vozidla, jimiž budou nahrazeny stávající Land Rover 130 Kajman, v předpokládané hodnotě přes 5,5 miliardy korun. Projekt samohybných minometů ráže NATO by měl být tímto odsunut do navazujícího programu pozemních sil po roce 2028, na kdy by připadla také 2. fáze akvizice lehkých útočných vozidel, tentokrát za 1,3 miliardy pro 102. průzkumný prapor. Ani v tomto ohledu nelze nevidět přednost, kterou dostává nově utvářený výsadkový pluk před existujícími útvary.

Zvláštní je v tomto ohledu formulace "nově identifikovaná priorita", kterou je tato změna vysvětlována, a to s ohledem na text KVAČR 2030, který v milníku 2025 hovoří o pořízení jak lehkého útočného vozidla pro výsadkový pluk, tak samohybných minometů v ráží NATO, včetně munice, a interoperabilního systému řízení palby. Obraně neporoste příjmová stránka rozpočtu tak, jak předpokládala. Zřejmě hledá úspory mj. v tom, že upřednostní vyzbrojování nově vytvořené a "levnější" jednotky před obnovou výzbroje a vybavení "nákladnějších" existujících útvarů. Kdyby... kdyby nebyla obrana plýtvala miliardami v pochybných zakázkách a kdyby se armáda do budování nového pluku pustila, až bude vyřešen neuspokojivý stav stávajících jednotek, nemusela by možná "nově identifikovat priority".

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace