Armádní nákupy napsané v rozpočtu pro rok 2021 - škrtnout deset miliard jednoduše nelze

Armádní nákupy napsané v rozpočtu pro rok 2021 - škrtnout deset miliard jednoduše nelze
24 / 12 / 2020, 13:00

Na rok 2021 jednak připadají platby již nakoupených prostředků, jednak plánuje Ministerstvo obrany pořídit novou výzbroj, a i v jejím případě budou náklady převážně rozložené do několika let. Jejich výčet jednak nabízí přehled o plánu akvizic pro příští rok, sledovaném nejen kvůli snížení/nesnížení obranného rozpočtu o 10 miliard korun, jednak je určitou rekapitulací důležitých událostí na tomto poli v roce 2020.

Smlouva již byla uzavřena na 16 kusů přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS-70NG od společnosti SAAB, s nimiž již vojáci 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích cvičí. V rozpočtu roku 2021 zbývá doplatit 597,5 milionů korun z celkové pořizovací ceny 1,148 miliardy. Pro jejich přepravu kupuje ministerstvo 16 vozidel TATRA 8x8 za celkem 272 milionů korun, z nichž v roce 2021 plánuje zaplatit 152.

Dalších 294,7 milionu korun zaplatí Ministerstvo obrany za v letošním roce velmi sledovanou akvizici dvou pasivních sledovacích systémů DPET (VERA NG), za něž již letos zaplatilo společnosti ERA a.s. nebývale vysokou zálohu ve výši 455,3 milionů. Platby jsou rozloženy do roku 2023 a celkem dosáhnou diskutované výše 1,508 miliardy.

Pokračuje také nákup 40 kusů lehkých obrněných vozidel S-LOV-CBRN I a 40 vozidel ve variantě II od Vojenského výzkumného ústavu pro 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci. Na rok 2021 připadne částka 1,627 miliardy, v roce 2022 pak 1,451 miliardy z celkových 5,110 miliard.

Tanky T-72M4 CZ procházejí na základě v září podepsané smlouvy v VOP CZ technickým zhodnocením, díky kterému by měly vydržet ve službě do roku 2033. V roce 2021 výdaje na tento projekt plánovány nejsou; celkem za modernizaci MO zaplatí 1,099 miliardy. Tanky mají být dodány do služby zpět do konce roku 2025, aby je bylo možno nasadit v rámci moderně vyzbrojeného brigádního úkolového uskupení těžkého typu, které se Česká republika zavázala postavit do 1. ledna 2026.

S tím úzce souvisí nejsledovanější a největší akviziční projekt vůbec - pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty v sedmi variantách pro mechanizované prapory 7. brigády. V případě podpisu smlouvy do poloviny roku, tj. krátce před volbami (proběhnou-li ve standardním termínu), plánuje pro rok 2021 MO na tento projekt utratit 4,210 miliardy. Podobně jako výše uvedené tanky mají být BVP k dispozici k 1. lednu 2026 a celková cena by měla dosáhnout 51,684 miliard.

25,4 milionu korun ministerstvo zaplatí v platbách za rok 2021 za sedm lehkých obrněných průzkumných vozidel LOV-Pz od Vojenského technického ústavu pro 13. dělostřelecký pluk, a dalších 152,3 milionu z celkové ceny 355,4 milionu v roce 2022.

A do 13. dělostřeleckého pluku míří také další sledovaná zakázka, kterou je 52 samohybných děl ráže 155 mm v celkové hodnotě 5,951 miliard. Probíhají jednání o výši záloh, které by měly být v roce 2021 zaplaceny. Ministerstvo v návrhu rozpočtu počítá s výdajem ve výši 500 milionů. Francouzský dodavatel žádá podle některých zpráv zálohu ve výši 30 % z celkové ceny. Děla mají být dodáns do roku 2026.

Definitivně rozhodnuto bude o pořízení čtyř baterií protivzdušné obrany (SHORAD). Ministerstvo obrany zvolilo izraelský systém SPYDER od společností Rafael a IAE a počítá s celkovou částkou 10 miliard korun a dodáním do roku 2026. Pro rok 2021 náklady v rozpočtu vyhrazeny nejsou a prvních 800 milionů by mělo být zaplaceno v roce 2022.

Další ze zkoumaných zakázek, u kterých se diskutovalo o předražení, je pořízení osmi mobilních rušiček STARKOM od Vojenského výzkumného ústavu. Celková cena má dosáhnout 1,453 miliardy, ale pro rok 2021 se s výdaji na tento projekt nepočítá.

230 milionů zaplatí MO v první splátce za 34241 kusů balistických vest od společnosti STV Group. Za celkových 1,220 miliardy mají být dodány do roku 2025.

Částku 263,4 milionu si MO vyhradilo pro pořízení systému řízení palby dělostřelectva, který má být s příslušenstvím dodán za celkových 909,7 milionu do roku 2025, a to na základě výsledku soutěže, kterou pořádá Vojenský technický ústav. Osloveno bude pět států, resp. zhotovitelů systémů řízení palby z těchto zemí: Německo (ADLER), Dánsko (THOR), Norsko (ODIN), Francie (ATLAS) a Polsko (TOPAZ).

104 milionů korun utratí v roce 2021 MO za výstavbu komunikačního propojení centra simulačních technologií se simulačními centry mezinárodních struktur NATO v celkové hodnotě 427,1 milionu; 105 milionů korun investuje do dostavby garáží v Dědicích (dalších 130 milionů zaplatí v roce 2022).

616,5 milionu korun je pro rok 2021 plánováno na nákup kolových obrněných vozidel TITUS od společnosti Tatra Defense Vehicle (6 velitelsko-štábních, 36 spojovacích, 20 jako místo koordinace dělostřelecké podpory a 6 pracovišť štábu). Celkem půjde do roku 2023 o 6,071 miliardy.

Velmi významnou položkou je další splátka za americké vrtulníky Venom a Viper, v roce 2021 ve výši 2,811 miliardy z celkových 17,573 miliard. Smlouva s vládou USA byla uzavřena v prosinci 2019 a vrtulníky by měla mít AČR k dispozici v roce 2023.

Na 120,7 milionu vyjde v roce 2021 plánovaná modernizace čtyř letounů C-295M CASA v celkového hodnotě 436 milionů; 2 letouny CASA MO nakupuje od společnosti Airbus Defence and Space podle smlouvy z roku 2019 a v roce 2021 zaplatí 454,3 milionu z celkových 2,343 miliard. Vynaloží také 291,6 milionů korun na modernizaci 15 vrtulníků Mi-171Š - náklady na tento projekt jsou rozloženy do roku 2026 a celkově se mají vyšplhat na 1,459 miliardy.

274,7 a 182,6 milionu korun si vyžádá výstavba zařízení na letištích Kbely (budova požární stanice - dodavatel stavební části je vybírán) a Náměšť (multisklad - smlouva byla podepsána v roce 2019 se společnosti STAEG Stavby s.r.o.).

Mobilní 3D radiolokátory MADR vyjdou v roce 2021 na 174,2 milionu korun z celkové ceny 3,5 miliardy. Celkem osm souprav bude postupně zapojeno do provozu do roku 2023.

214,2 milionu korun vynaloží MO v roce 2021 na výstavbu datových center. Projekt s celkovými náklady 687 milionů podléhá utajení.

1,7 miliardy je vyhrazeno pro příští rok na pronájem víceúčelových nadzvukových JAS-39 C/D Gripen. Pronájem trvá do roku 2027 s celkovými náklady 19,324 miliard, a blíží se nezbytnost rozhodnout o další budoucnosti českého nadzvukového letectva, resp. prostředcích, jimiž bude zajišťovat integritu vzdušného prostoru. Rozhodnutí by mělo padnout do podzimu 2021.

Z hlediska atraktivity techniky nejsou kontejnerové nakladače nebo cisterny na čelných místech, nicméně pro armádní logistiku jsou nepominutelné a bez logistiky není armády: 81 milionů z celkové ceny 486,3 milionu zaplatí MO v roce 2021 za třicet Tater T 815, které budou dodány do konce roku 2021 podle smlouvy z roku 2019, a 173,8 milionu z celkových 249,7 milionu zaplatí za sedm cisteren TATRA 815 8x8 a 2 soupravy s tahačem na podvozku TATRA 815 6x6. Smlouva s VOP CZ byla podepsána v roce 2020.

O poznání větší pozornost věnovala média několikrát měněnému tendru na "automobil osobní terénní". V rámci této akvizice nakonec armáda dostane v první fázi od společnosti Glomex MS 400 pick-upů Toyota Hilux za celkovou cenu 668 milionů korun, kterou ministerstvo plánuje vynaložit příští rok podle smlouvy z letošního listopadu. Vozidla v letech 2021-2024 nahradí přesluhující UAZy a dosluhující Land Rovery.

254,1 milionu korun si v roce 2021 dále vyžádá rekonstrukce Památníku odboje při VHÚ v Praze na Žižkově (celkové náklady tím dosáhnou výše 894 milionů). Dokončena bude také rekonstrukce budovy kateder Fakulty vojenského zdravotnictví UO s nákladem 47,1 milionu z celkových 209,2 milionů, a za 56 milionů také ekologizace vytápění leteckých kasáren v Prostějově (celkové náklady 324 milionů).

V celkové sumě uvedené projekty představují pro rok 2021 náklady ve výši 16 miliard korun a celkově 136,2 miliardy. Celkově armáda počítá s investicemi ve výši 25,1 miliardy, 23,1 miliardy by mělo jít na běžné výdaje a 37,2 miliardy na mandatorní výdaje. Deset chybějících miliard v důsledku vládního ústupku komunistům, pokud by se do rozpočtu MO z rezervy nevrátily, by mohlo mít na investiční výdaje fatální dlouhodobý dopad. Hrozily by průtahy nad rámec těch, které si "umíme" v oblasti armádních akvizic způsobovat jinak než nedostatkem prostředků, a namísto žádoucího snižování vnitřního dluhu, který s sebou armáda dlouhé roky vleče, by se tento navyšoval.

Nejen při pohledu na zcela opačnou situaci v Maďarsku nebo v Polsku, nebo v neutrálním Švédsku, jejichž vlády výrazně navyšují přes složitou ekonomickou situaci investiční prostředky do obrany, není pro populismus prostor. Až bude zle, zjistíme, že armádu potřebujeme neméně než zdravotnictví, kterému ostatně v letošním roce armáda intenzívně pomáhá.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace