Armádní nákupy po koronaviru: Megalomanský nákup BVP čeká redukce. Zabezpečit je třeba základní zbraňové portfolio armády

Armádní nákupy po koronaviru: Megalomanský nákup BVP čeká redukce. Zabezpečit je třeba základní zbraňové portfolio armády
16 / 03 / 2020, 16:00

Podle intenzity opatření na zmírnění průběhu koronavirové pandemie jsme teprve vstoupili do vrcholné fáze a pozornost všech je nyní logicky napřena na aktuální otázky ochrany zdraví, prevence šíření viru, získání času pro vývoj léku a snad i vakcíny, apod. Škody, které stávající situace způsobí ekonomice nejen České republiky budou určitě významné. Obtížně také půjde odlišit ztráty v přímé souvislosti s opatřeními proti COVID-19, a ztráty, které mají kořeny v hospodaření státu před vypuknutím krize. Jisté nicméně je, že bude třeba škody napravit, a pocítí to všichni – včetně samozřejmě armády, pro kterou alespoň na nějaký čas zřejmě skončí roky relativní „hojnosti“.

Ač jsou 2 % výdajů na obranu z velkého i z malého rozpočtu stále stejná 2 %, je celkem jisté, že právě výdaje na obranu budou zanedlouho opět předmětem diskusí a především úsporných opatření ve prospěch jiných, aktuálně možná naléhavějších potřeb. Armáda a Ministerstvo obrany budou muset velmi dobře zvažovat, do čeho budou investovat, a mít akviziční projekty skutečně transparentní a nezpochybnitelně podložené pádnými argumenty. Od toho se bude odvíjet ochota vlády a parlamentu prostředky poskytnout. Což by měl být jinak jistě běžný stav, tlak na obranu lze ovšem očekávat ze všech stran – ostatně byla mu vystavena již v důsledku očekávaného ekonomického ochlazení před několika týdny.

První na ráně bude největší akviziční projekt v samostatné historii České republiky, tedy pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. V původním plánovaném rozměru jej bude obtížné obhájit i bez ohledu na těžkosti, které jeho dosavadní fáze provázely a projevily se mj. redukcí počtu uchazečů v důsledku postupně odhalovaných zásadních požadavků. I bez koronavirové pandemie lze očekávat, že se kolem mamutího projektu strhnou mediální bouře. Teď je to jistota, na kterou by se měly MO a AČR připravit a mít plán, jak se zachovají.

Současně víme, že armádu sice v případě pásových BVP tlačí bota již dlouho a nejvíc, ale mechanizovaná pěchota není jediná složka armády, která potřebuje obměnu vybavení. Bude tedy třeba velmi dobře zvážit míru redukce tohoto projektu v závislosti na potřebách ostatních zbraní. Celkem logicky se nabízí redukce počtu objednaných kusů. Původně zamýšlených 210 vozidel bylo nepochybně řádně podloženým počtem pro ideální případ, stanoveným za slibně se vyvíjející ekonomické situace. Stejně jako armáda přežila cca 50% redukci počtu Pandurů před lety, jistě bude schopna v nějaké rozumné míře přijmout redukci počtu pásových BVP. Jakkoli by se zřejmě mnoha z nás líbila armáda řádově silnější, existují politická a ekonomická realita, v jejichž mantinelech je třeba se pohybovat. Je pravděpodobné, že kdyby měl být projekt BVP realizován v původní výši, bude mít armáda následně tím větší problém s nákupem jiné techniky, ale také s údržbou té stávající. Takové problémy se ostatně projevují již dnes, a vlastně dlouhodobě.

Před vypuknutím pandemie počítal výhled na následujících šest let s úplnou obnovou těžké výzbroje 7. mechanizované brigády, tedy pořízením BVP a tanků. Toho se nelze zcela zbavit, armádu je samozřejmě třeba udržovat i v časech hospodářsky zlých. Kromě nákupu nové techniky je třeba také investovat do opravy stávající. V případě Pandurů je tato otázka poněkud podceněna a výsledkem je relativně vysoký počet vozidel v nebojeschopném stavu. V takové situaci pořizovat novou techniku v počtech, které napnou omezující se rozpočty za přijatelnou míru, nepůsobí racionálně.

„Obětí“ takových redukcí by se rozhodně měl stát projekt modernizace T-72M4 CZ, protože vylepšovat tanky pro Aktivní zálohy v předpokládaném těžkém období po zvládnutí pandemie by byl skutečně nerozumný luxus, a to z důvodů, jimž jsme se již zevrubně věnovali, a které de facto potvrdil i bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý.

Lepší příprava akvizičních projektů bude nyní důležitější než kdy dříve. Vojáci již nemohou dále jezdit v „plechovkách“ typu BVP-2 nebo T-72, neperspektivních a zastaralých vozidlech s nedostatkem náhradních dílů a nízkým potenciálem z hlediska koordinovaného nasazení a vůbec životnosti na moderním válčišti. Je třeba vymyslet, jak za méně peněz uslyšet dostatek dobré muziky.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace