foto: Joker Island, Wikipedia
Ve studiu SM jsme po nějaké době opět přivítali bývalého poslance a současného prezidenta Národní stálé konference o bezpečnosti Martina Lanka. Tématem rozhovoru byly předražené zakázky z ,,dílny" ministerstva obrany, v této souvislosti pak plánovaná zakázka na modernizaci 33 tanků T72M4 CZ, u níž hrozí nárůst ceny. Stranou nezůstala například ani slovní přestřelka mezi ministrem obrany Lubomírem Metnarem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem kvůli spojeneckému závazku vynakládat 2% HDP na obranu v roce 2024.
Bývalý poslanec a současný prezident Národní stálé konference o bezpečnosti Martin Lank se na začátku rozhovoru zastavil u velkých problémů, které řeší ministerstvo obrany v souvislosti s navyšováním cen u některých zakázek. Příkladem z poslední doby je mediálně propíraná zakázka na pořízení dvou pasivních radiolokátorů Věra-NG. Lank prohlásil, že v tom často roli hrají personální selhání, což vede k tomu, že se nevyčerpají peníze, které jsou určené pro obranu, a každý rok se tak z rozpočtu pro obranu vrací prostředky.
Dalším tématem rozhovoru byla modernizace 33 tanků T-72. Lank má v této věci jasno. Podle něj už nedává v této době smysl. ,,Mám-li to říct upřímně, tak modernizace starých sovětských T72 nedává smysl. Už s jejich první modernizací v devadesátých letech byly problémy a ani teďka tomu příliš nevěřím, zejména v případě, že by se ta cena zdvojnásobila, jak bylo avizováno," prohlásil v rozhovoru Lank. Podle něho je vhodné přemýšlet o tanku novém.
Přepis celého rozhovoru:
SM: Dobrý den, dnes ve studiu Security magazínu vítám opět po nějaké době bývalého poslance a současného prezidenta Národní stálé konference o bezpečnosti Martina Lanka. Martine, dobrý den.
ML: Dobrý den.
SM: Ministerstvo obrany řeší od začátku roku velmi závažné problémy, které souvisely s násobným navyšováním cen u některých zakázek, jak jsme to mohli sledovat například u pasivních radiolokátorů. Nyní přibývá problém i s modernizací – tanků T72. Tak mě by zajímalo, kde se vyrojilo tolik problémů?
ML: Podle mě to souvisí s tím, že ministerstvo obrany má dlouhodobé problémy se zvládáním armádních nákupů. Často jsou to personální selhání a ministr Metnar v tom už přijal několik opatření. Problém ale je, že tato neschopnost vede k tomu, že se nevyčerpají peníze, které jsou pro obranu určené. Každý rok se z rozpočtu obranu vrací prostředky. Ministerstvo to řeší vyplácením záloh dopředu, ale to má své meze. Letos by se mělo vyčerpat velké množství prostředků na nákup BVP. Jestli se to uskuteční je ale – velmi diplomaticky řečeno - s otazníky. Pokud se to nepovede, co budeme dělat pak?
SM: Jakou z toho vidíte cestu ven? Jak nákupy nastartovat?
ML: Vždycky je nejlepší koncepční řešení – úprava zákona. Ale tam ale ministerstvu ujel vlak a my potřebujeme situaci řešit hned. Nicméně, vzal bych si inspiraci ze dvou největších zakázek, které se dotáhli na konci loňského roku – radary MADR a víceúčelové vrtulníky. Ty se dělaly formou G2G, tedy nákup vláda-vláda.
Má to výhodu v tom, že to může být poměrně rychlé, dobře se do toho promítají naše národní zájmy a budují partnerské vztahy. Navíc dá se nakupovat ve vícero zemích, například v rámci V4. Pak se dají získat lepší ceny. Zejména největší tendry, které nás nyní čekají – jsou to BVP, tanky a stíhačky, bych tímto způsobem určitě vybíral.
SM: S výdaji na obranu souvisí i to, my máme závazek dávat 2 procenta HDP na obranu v roce 2024. Nevím, zda jste zaznamenal, minulý týden se do sebe pustili ministři Babišovy vlády, ministr obrany Metnar a ministr vnitra Jan Hamáček. Ministr Metnar se opřel do Hamáčka, když mu vyčetl to, že jde za politickým ziskem na úkor bezpečnosti. Jak vnímáte tuto přestřelku?
ML: Já na to poukazuji delší dobu. Ze ta všeobecná politická vůle vydávat prostředky na zajištění obrany a bezpečnosti bude klesat společně se zpomalováním hospodářského růstu a s tím, jak bude ubývat peněz ve státním rozpočtu. Já jsem samozřejmě na straně nesnižování výdajů na obranu, ale tím spíše je potřeba, aby armádní zakázky fungovaly a peníze se čerpaly.
SM: Takže je potřeba nakoupit dříve, než obrana o své peníze přijde?
ML: Přesně tak. Slyšel jsem zajímavý návrh. Udělat jeden velký společný nákup na BVP a tanků formou G2G. Vyřešila by se tím celá těžká pozemní technika, která je dneska v hrozném stavu a vojáci se za to v podstatě stydí. Díky velikosti objednávky bychom si mohli vyjednat lepší cenu, jsou tam synergie v logistice a zásobování. Platby za nákup bychom mohli rozložit na více let a díky tomu měli zafixované výdaje a nehrozilo by, že armáda o peníze přijde. Mohli bychom vyjednat i co největší zapojení českého průmyslu. Konečně bychom se dostali z té křeče, které dneska armádní tendry svazují.
SM: V rámci pozemní techniky vstupuje do hry i modernizace starých sovětských tanků T72M4 CZ, u které se taky řeší nárůst ceny. Mě by zajímalo, Martine, jestli je pro tyto stroje v naší armádě ještě místo?
ML: Mám-li to říct upřímně, tak modernizace starých sovětských tanků T72 nedává smysl. Už s jejich první modernizací v devadesátých letech byly problémy a ani teďka tomu příliš nevěřím, zejména v případě, že by se ta cena zdvojnásobila, jak bylo avizováno. Je třeba si uvědomit, že bychom si tu vyvíjeli několik málo naprostých unikátů, které nikde ve světě takto nejsou. Za pár let se začnou porouchávat a nebude nikdo, kdo by je opravoval – tak jako nyní. Měli bychom spíš využít synergického efektu, že naše technika bude kompatibilní s ostatními státy NATO. U strojů vyráběných ve velkých sériích je jistota, že se bude investovat do jejich dalšího vývoje, že nebude problém s náhradními díly. Myslím, že za tu cenu bychom si už koupili pár tanků úplně nových.
SM: Tak Martine, děkuji mockrát za rozhovor a budu se těšit u tohoto nebo jiného tématu zase na viděnou.
ML: Já vám děkuji za pozvání a snad bude i další téma, na kterém se potkáme.
Tagy