Zástupci společností Czechoslovak Group (CSG) a Rheinmetall AG podepsali ve středu na Pražském hradě memorandum o porozumění v oblasti taktických vojenských vozidel. Kopřivnická Tatra se tím stává důležitým partnerem německé zbrojovky a Rheinmetall posiluje své pozice v České republice nejen ve vztahu k zakázce na pásová BVP. Jde o další z jeho významných kroků, z nichž první učinil již v létě roku 2018, kdy oznámil výrobu vozidla LYNX v České republice. Ukazuje se, že nešlo jen o líbivá slova.
Nedlouho po úspěchu Rheinmetallu v Maďarsku vznikají předpoklady pro podobný přístup také v České republice. Již v roce 2018 při otevření pobočky v Trmicích u Ústí nad Labem generální ředitel a předseda představenstva Rheinmetall AG Armin Papperger řekl, že zájmem společnosti je spojit výrobní kapacity společnosti s českým obranným průmyslem a přenést podstatnou část výroby nového vozidla do České republiky.
Armin Papperger začal pro skupinu Rheinmetall pracovat již před třiceti lety, v roce 1990, po studiích strojírenství jako manažer kvality. Od roku 2001 vedl postupně různé dceřiné společnosti skupiny, ať už šlo o projekty v oblasti výroby zbraní a munice nebo o pozemní vozidla. Od roku 2010 již z pozice člena správní rady pro oblast obrany a později jejího předsedy. V lednu 2013 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Rheinmetall AG s funkčním obdobím do konce roku 2021. Mezi úspěšnými projekty, které skupina v době jeho působení realizovala, patří mj. dodávky kolových obrněných vozidel Boxer do Austrálie v rámci programu LAND 400, nebo zmíněný maďarský úspěch pásového bojového vozidla LYNX.
Slova o přenesení výroby do země uživatele vybraného systému opakuje v zásadě každý uchazeč o podobnou veřejnou zakázku. Je to líbivé, dobře prezentovatelné v médiích, a nelze se bez toho obejít. Viděli jsme u množství akvizičních projektů i v nedávné minulosti, že zajistit skutečně významný český podíl na dodávkách není jednoduché. Zmínit můžeme například víceúčelové a bitevní vrtulníky Venom a Viper, kde otázka zapojení českých společností není dosud uspokojivě dořešena, případně aktuální složitá jednání o přezbrojení dělostřelectva francouzskými houfnicemi CAESAR.
Otevření pobočky v Trmicích před dvěma lety a nyní uzavřená dohoda o partnerství s CSG potažmo s kopřivnickou Tatrou ovšem v případě Rheinmetallu potvrzují, že německá zbrojovka má konkrétní koncepci přístupu v této oblasti. Armin Papperger před dvěma lety nemluvil do větru, a podniká skutečné, viditelné kroky - a to ještě před samotným rozhodnutím, což podtrhuje dojem seriozního uchazeče.
Přenesení výroby bojové techniky do České republiky je klíčové jak z ekonomického, tak bezpečnostního, strategického hlediska. Dobrým příkladem může být jiný projekt skupiny Czechoslovak Group, která dnes na našem území vyrábí a servisuje kolová bojová vozidla Pandur, a jejich připravenost tak neohrožují dlouhé čekací lhůty, jaké jsme v minulosti zažili, případně výpadky dodávek, apod. Protikladem k tomuto přístupu jsou zmíněné americké vrtulníky, které budou mít své základní technické zázemí za oceánem, tisíce kilometrů daleko.
Úzké vazby na významné nestátní společnosti českého průmyslu a vlastní pobočka na našem území jsou pak zárukou, že v případě, že Ministerstvo obrany a AČR zvolí právě LYNX od Rheinmetallu, požadavek minimálně 40% podílu české účasti bude naplněn, a to nejen formálně, na papíře, přeprodáváním zahraničních produktů papírově českými firmami, ale faktickou výrobou, s českými zaměstnanci a jejich přidanou hodnotou, na českém území. A pozitivně je třeba hodnotit i fakt, že by se tím největší zbrojní zakázka v samostatné historii České republiky promítala do regionů, které více než ostatní potřebují účinné hospodářské stimuly, tedy na Ústecku a v Moravskoslezském kraji. Z definice produktu přitom nepůjde o montovny, ale o vývoj, aplikaci a výrobu nejmodernějších systémů.