foto: Lockheed Martin / Public domain /MLRS HIMARS
Kyjev má stále k dispozici střely ATACMS a GMLRS do salvových raketometů (MLRS) HIMARS. Když se k nim přidají ukrajinské Neptuny, v Brjanské oblasti nejde proud.
Guvernér Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na svém telegramovém účtu oznámil, že Ukrajinci zasáhli tamní energetickou infrastrukturu. Podle guvernéra byl nejvíce zasažen okres Vyhonichy. V několika okresech došlo v důsledku útoku k výpadkům elektrického proudu. Samotné ruské úřady tvrdí, že Brjanská oblast se stala cílem útoku ukrajinských MLRS HIMARS a upravených řízených střel R-360 Neptun. Podle Militarny byl v oblasti už hodinu předtím vyhlášen poplach kvůli útoku dronů. Ukrajinci zároveň zmiňují další raketový útok na tepelnou elektrárnu Luč v ruském Belgorodu. Belgorodská i Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou, jestliže se jednalo o HIMARS muselo minimálně jít o GMLRS, standardní rakety by do Brjanské oblasti nedosáhly.
HIMARS s GMLRS nebo ATACMS
Pokud tedy skutečně došlo v Brjanské oblasti k útoku ze salvových raketometů HIMARS, muselo jít minimálně o GMLRS, ale i ty mají dosah maximálně 92 kilometrů, alespoň podle oznámení Lockheed Martin z roku 2009. Jenže výrobce uvádí, že modernizovaná GMLRS ER GMLRS se dostala na 150 kilometrů. Otázka ovšem zní, zda se tyto střely dostaly na Ukrajinu. Faktem je ovšem to, že na rozdíl od velmi nízké produkce ATACMS, Lockheed vyrábí až 9 000 kusů GMLRS za rok. V situaci, kdy v USA pomoc pro Ukrajinu v zásadě nakupuje buď sám Kyjev nebo západ, je docela dobře možné, že Trump prodej ER povolil.

HIMARS nebo MLRS M270
GMLRS byla vyvinuta jako kompromis mezi standardními střelami do HIMARS a M270, které na Brjanskou oblast klidně mohly útočit také, a balistickými střelami ATACMS. Ty mají dosah 300 kilometrů a špičkové navádění pomocí INC a GPS. To má GMLRS také, ale nejedná se o balistickou střelu. Nutno podotknout, že Američané už do výzbroje zavedli novou balistickou PrSM s dosahem 500 kilometrů, ale její použití na Ukrajině by bylo podmíněno úpravou tamních MLRS HIMARS a M270. Po nástupu Donalda Trumpa nebylo o ATACMS na Ukrajině slyšet. Ale v listopadu loňského roku se situace podle TWZ změnila.
Donald Trump dal překvapivě povolení k prodeji ATACMS, které Kyjev neprodleně použil proti kumulaci ruských vojáků ve výcvikovém prostoru ve Voroněžské oblasti. Fakt je ten, že USA mají na skladech jen vyšší stovky ATACMS a zřejmě bude upřednostňována výroba PrSM. V každém případě Kyjev stále k dispozici nějaké ATACMS má. V Brjanské oblasti nepochybně musely tedy útočit GMLRS nebo ATACMS. Zajímavé je, že jak v Brjansku, tak Belgorodu, se jednalo o raketové útoky. Zmínek o dronech je velmi málo. Použití střel Neptun společně s MLRS HIMARS může znamenat, jak hodně se Kyjev začal soustředit na ruskou elektrickou infrastrukturu.

Hlavice ATACMS a R-360 Neptun někde jinde
Samozřejmě výhodou střel R-360 Neptun, GMLRS nebo ATACMS je mnohem vetší velikost hlavice než u dálkových dronů AN-196 Ljutyj nebo FP-1. Váha hlavice ER GMLRS je někde na 90 kilogramech, ATACMS až 560 kilogramů v závislosti na variantě a Neptun má hmotnost hlavice 260 kilogramů. I modernizovaný AN-196 Ljutyj se dostane maximálně na 70 kilogramů při kratším doletu a FP-1 je na 60 kilogramech. Nemluvě o větší přesnosti střel, jejich vyšší rychlosti a větší obtížnosti pro zásahy protivníkovi PVO. V rámci konfliktu se třeba jasně ukázalo, že ATACMS jsou pro páteřní ruské S-400 dost velký problém. Minimálně dvě odpalovací zařízení S-400 jdou na vrub právě americkým balistickým střelám do MLRS HIMARS.
Výpadek proudu v Brjanské oblasti
R-360 Neptun byla dost dlouhou dobu nejnebezpečnější ukrajinská raketa. Původně čistě protilodní střela měla zřejmě zásadní podíl na potopení křižníku Moskva. Anglická Wikipedie uvádí, že v srpnu 2023 navíc právě Neptun upravený pro pozemní používání zlikvidoval dokonce radar S-400. A samozřejmě S-400 jsou primárně proti letadlům, balistickým raketám a střelám s plochou dráhou letu. V dubnu 2024 Ukrajina pracovala na prodloužení doletu R-360 Neptun na 1 000 km a zároveň zvýšila výrobu desetkrát. Na Brjanskou oblast neútočily Neptuny zdaleka poprvé a výpadky proudu také nejsou poprvé.
Tagy