Autor fotografie: vitalij kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: S-400
Přestože Moskva na Ukrajině znovu nabyla sil, zásadní potíže přetrvávají. Oslabení PVO na hranicích s NATO je toho jasným důkazem. Zřejmě jde o náhradu za tři zničené S-400.
Již minulý měsíc psal Newsweek, že ATACMS zlikvidovaly tři moderní ruské systémy protivzdušné obrany S-400. Přestože zpráva nebyla doposud ověřena, údajný přesun těchto zařízení PVO z oblasti Kaliningradu na Ukrajinu to jen potvrzuje. Zprávu zveřejnil Business Insider s odkazem na britské Ministerstvo obrany. Britové se většinou moc nemýlí a jejich zpravodajské služby nadále patří mezi špičku ve světě. Ty v aktualizaci oznámily, že zaznamenaly zcela výjimečné pohyby ruské letecké dopravy v Kaliningradu.
Kaliningrad je ruskou enklávou na severu Polska a sousedí s Litvou. Pro nás je významný tím, že ho založil Přemysl Otakar II pod jménem Královec. Enkláva je lakmusovým papírkem vztahů mezi NATO a Moskvou. S Ruskem je spojena silničním koridorem. Území je prošpikováno ruskými obrannými systémy a přesun moderních S-400 je značnou bezpečnostní změnou, která především naznačuje, jak velké problémy Rusové na Ukrajině mají.
Kaliningrad je jeden z nejcitlivějších regionů v Rusku a celá operace jasně ukazuje, že v některých segmentech je Kreml na hraně svých kapacit. S-400 Triumf je PVO středního a velkého dosahu, v ruské armádě je od roku 2007. Velmi známým se stal již v době, kdy ho Moskva prodala Ankaře, která se tím připravila o akvizici F-35 z USA. Systém země vzduch je určen k likvidaci moderních a pokročilých prostředků napadení jako jsou strategické bombardéry, taktické balistické střely a třeba i letadla včasné výstrahy (AWACS).
Asi nejzásadnějším faktorem faktorem, který se S-400 týká je ta věc, že dokáže naráz operovat až se čtyřmi typy raket. Tím pádem je systém schopen vytvářet vícevrstvou obranu. Chybí tedy jen pokrytí krátkého dosahu. To původně měly v sovětské armádě realizovat komplety Tunguska, jenže se už na konci devadesátých let ukázalo, že nejsou schopné zasahovat proti střelám s plochou dráhou letu a prvním UAV. V devadesátých letech byly nahrazeny systémem Pancir S-1.
Z výše uvedeného vyplývá, že kombinace Triumfu a Panciru by měla poskytnout kompletní PVO v jejich dislokaci. Jenže podle všech zpráv si S-400 nedokáží poradit s ATACMS. To je pro Rusy skutečně velký problém. Americké balistické rakety mají dosah 300 km a Kremlu to narušuje v jejich dosahu prakticky vše. Nejen koncentraci jednotek, ale i logistiku a obranu strategických cílů třeba na Krymu. Rychlost ATACMS je zřejmě pro S-400 příliš velká a Kreml aktuálně vyvíjí raketu, která by byla amerického protivníka schopna zasáhnout.
Kyjev je zcela nepochybně limitován počtem dodaných ATACMS, to je pro Rusy snad jediná pozitivní zpráva. Pokud ovšem Kreml skutečně přesouvá S-400 z Kaliningradu, jedná se o zcela bezprecedentní krok. Je jisté, že doposud Moskva držela většinu klíčových jednotek v záloze jako strategickou obranu proti NATO. Přesun Triumfů nemusí být zdaleka jedinou změnou. Ztráty na tankovém vojsku jsou natolik veliké, že i zde se nabízí otázka, kolik bylo ve skutečnosti na Ukrajinu přesunuto modernizovaných T-90 nebo T-72.