Autor fotografie: Anna Zvereva, flickr|Popisek: Letoun Su-57
Dodávka raket dlouhého doletu ATACMS Kyjevu nepochybně rozvířila bojové vody na UKrajině. Další dodávky ze strany USA budou navíc pravidelné, jak už sdělil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Z obav před účinkem raket ATACMS byl přesunut ruský letoun Su-57 s výrobním číslem 11 na letiště Tolmačevo v Novosibirsku.
Mluvilo se o nich hodně a prakticky ve všech pádech. Ukrajina už dostává od USA rakety dlouhého doletu ATACMS, které jsou schopné zasáhnout svůj cíl hluboko v týlu protivníka. Jejich poskytnutí si přál hlavně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a napadená země tak dostává potřebnou kapacitu, kterou dosud postrádala. Poskytnutí těchto raket umožní Ukrajině podnikat útoky na vybrané ruské logistické a komunikační cíle, protože střely mají dostřel až 300 km. Pro Rusy to není rozhodně dobrou zprávou, protože se hovoří o tom, že okupanti proti nim nemají obranu.
ATACMS je protizemní řízená balistická střela, která je odpalovaná z raketometů HIMARS.Původně s označením M39 připomínají střely ATACMS starší MGM-52 Lance, které nahrazují. Do operační služby byly přijaty v roce 1991.
Možná v tomto směru zapůsobil tlak vyvinutý na amerického prezidenta Joea Bidena, kdy skupina republikánských senátorů vedená Tomem Cottonem a Rogerem Wickerem adresovali americké hlavě státu naléhavý dopis, v němž jej urgentně žádají, aby pokud možno co nejdříve schválil dodávky balistických raket ATACMS Ukrajině. Biden do této doby váhal, protože se obával, že je Ukrajinci mohou použít k útokům na ruské území. Tato obava nyní padla a dodávky potřebných raket se stávají stávají skutečností, přičemž napadená země už stačila výkonné střely použít na likvidaci vybraných cílů v Berďansku a Luhansku.
V této souvislosti Rusko na dodávky střel ATACMS prakticky ihned reagovalo tím, že přesunulo raději svůj letoun Su-57 na letiště Tolmačevo v Novosibirsku, které má být bezpečným místem mimo dosah raket ATACMS. Rusko si nemůže dovolit ztratit svůj letoun 5. generace, jehož vývoj byl neustále zpožďován, jak už to u velkých ruských vojenských projektů bývá, a Rusové navíc do něj ,,nalili" zvýšený objem finančních prostředků. U těchto letounů se dá předpokládat limitovaný zájem ze strany zahraničních zákazníků, není bez zajímavosti, že se dosud nevyrábějí sériově.
To na druhé straně neznamená, že by se stroje nepřímo nezapojily do bojů na horkém ukrajinském válčišti. Rusko využívá stroje podle informací z britské rozvědky k určeným útokům na ukrajinskou infrastrukturu od června minulého roku, z obav před sestřelením však stíhač přímo nad územím napadené země nelétá. Jinými slovy to znamená, že pravděpodobnost, že by se Su-57 přímo zapojil do bojů na Ukrajině, je malá, nicméně ji nelze v průběhu dlouhého konfliktu zcela vyloučit.
Zdroj: Business Insider, globaldefensecorp.com