Autor fotografie: Michael R. McCormick, volné dílo|Popisek: Australská ponorka HMAS Waller
Nečekanou zápletku má australská snaha o modernizaci své ponorkové flotily. I když již měla Austrálie domluvený kontrakt s francouzskou společností Naval Group na stavbu 12 útočných konvenčních ponorek, nakonec dala přednost Američanům v rámci trilaterálního paktu, který ještě tvoří Velká Británie, a přikročí k pořízení jaderných ponorek.
Austrálie vykročila před několika lety vstříc modernizaci své ponorkové flotily, která především reagovala na napjatou situaci, která se děje severně od ní. V Jihočínském moři probíhá již dlouhou dobu teritoriální boj, do něhož je zapojeno několik států, nejvíce pak Čína, USA, Filipíny a další. Austrálie si vybrala na dodání nových plavidel francouzského partnera, konkrétně společnost Naval Group. Spolupráce pak měla nabýt hlubší charakter a mít pro Francii pozitivní multiplikační efekty na poli obranného průmyslu včetně potenciální dodávky nových technologií a pokročilých výrobních kapacit.
Plán byl takový, že první ponorka pro Austrálii - HMAS Attack - měla být hotová na začátku třetí dekády, její operační testování začne během roku 2032. Poslední plavidlo pak mělo spatřit světlo světa začátkem čtvrté dekády. Nové ponorky mají vycházet z designu třídy Barracuda, mají mít nízkou akustickou stopu, dlouhý dosah a být odolné.
Slibný náběh na skutečně moderní ponorkovou australskou flotilu nyní padá se samotným kontraktem za necelých 40 miliard dolarů, kterého se Australané zřekli a dali přednost Američanům, kteří mají pro ně zajistit minimálně 8 ponorek s jaderným pohonem v rámci zformované trilaterální bezpečnostní spolupráce nazvané AUKUS, jenž byl zveřejněn 15. září, k níž se připojila také Velká Británie. Právě 8 jaderných ponorek má představovat v očích Australanů dostatečně rázný prostředek v citilivých oblastech, kde se rozpíná hlavně Čína.
Australská náhlá ,,otočka" stačila také vzbudit značný rozruch, a to nejen ve Francii, ale také v jiných státech, které se obávají, že rozhodnutí Austrálie stavět tento typ ponorek rozdmýchá nové jaderné závody. Podle Malajsie dojde k tomu, že velmoci a země, které jsou například územně zainteresované ve sporné oblasti Jihočínského moře, zde budou jednat agresivněji a bezohledněji. A není to jen Malajsie, která se v sobotu vyjádřila k australskému nečekanému kroku, ale také Čína.
Ta vidí nebezpečí ve faktu, že ve zmíněném regionu Jihočínského moře, kde má své bytostné zájmy, ale i jinde, se mohou ,,prohánět" australské jaderné ponorky s americkou, respektive britskou technologií, a proto rozhodně vznik trojstranného paktu nevítá. Dohoda tří zemí má v očích Číny potenciál vychýlit rovnováhu sil ve sporných oblastech. Čínští političtí představitelé jsou vznikem paktu znepokojeni, místní novináři pak hovoří o konci čínsko-australských vztahů a ,,posledním hřebíčku do rakve".
Dramatická změna kurzu Australanů se neobešla bez roztržky na trase Canberra-Paříž. Nejvíce dotčena je vzhledem k okolnostem Francie, která počítala s tím, že Austrálii nové ponorky dodá, a rozhodně nevítá fakt, že Austrálie se stane členem ,,jaderného klubu". ,,Toto byla velká chyba a velmi špatné nakládání s partnerstvím, protože nejednalo se o kontrakt, ale partnerství, které mělo být budováno na důvěře, vzájemném porozumění a úctě," prohlásil s politováním francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian pak označil nejnovější událost jako ,,dýku v zádech". ,,Navázali jsme důvěrný vztah s Austrálií, ale tato důvěra byla zrazena," prohlásil rozhořčeně Le Drian.
Australský premiér Scott Morrison však krok vlády hájí a podotýká, že na prvním místě byly vždy národní zájmy země, přičemž chápe zklamání Paříže. Neupřesnil však zatím důvody, které ho vedly k názorové otočce. Vyhrocená roztržka mezi Austrálií a Francií tak přinesla velmi rychlé vzájemné ochlazení vztahů, které bude mít nejen důsledky na poli zbrojním, ale také diplomatickém. Příklon Austrálie k USA a Velké Británii tak může přinést Canbeře více problémů, než si zatím dokáže představit, a hlavně rovněž zhoršení vztahů Francie jakožto člena NATO s Velkou Británií a USA na straně druhé.
.
Zdroj: Reuters, France24