foto: Michael R. McCormick, volné dílo/Australská ponorka HMAS Waller
Nečekanou zápletku má australská snaha o modernizaci své ponorkové flotily. I když již měla Austrálie domluvený kontrakt s francouzskou společností Naval Group na stavbu 12 útočných konvenčních ponorek, nakonec dala přednost Američanům v rámci trilaterálního paktu, který ještě tvoří Velká Británie, a přikročí k pořízení jaderných ponorek.
Austrálie vykročila před několika lety vstříc modernizaci své ponorkové flotily, která především reagovala na napjatou situaci, která se děje severně od ní. V Jihočínském moři probíhá již dlouhou dobu teritoriální boj, do něhož je zapojeno několik států, nejvíce pak Čína, USA, Filipíny a další. Austrálie si vybrala na dodání nových plavidel francouzského partnera, konkrétně společnost Naval Group. Spolupráce pak měla nabýt hlubší charakter a mít pro Francii pozitivní multiplikační efekty na poli obranného průmyslu včetně potenciální dodávky nových technologií a pokročilých výrobních kapacit.
Psali jsme
Austrálie modernizuje svou ponorkovou flotilu. Již dříve podepsala smlouvu s francouzskou společností Naval Group na pořízení 12 útočných ponorek....
Plán byl takový, že první ponorka pro Austrálii - HMAS Attack - měla být hotová na začátku třetí dekády, její operační testování začne během roku 2032. Poslední plavidlo pak mělo spatřit světlo světa začátkem čtvrté dekády. Nové ponorky mají vycházet z designu třídy Barracuda, mají mít nízkou akustickou stopu, dlouhý dosah a být odolné.
Slibný náběh na skutečně moderní ponorkovou australskou flotilu nyní padá se samotným kontraktem za necelých 40 miliard dolarů, kterého se Australané zřekli a dali přednost Američanům, kteří mají pro ně zajistit minimálně 8 ponorek s jaderným pohonem v rámci zformované trilaterální bezpečnostní spolupráce nazvané AUKUS, jenž byl zveřejněn 15. září, k níž se připojila také Velká Británie. Právě 8 jaderných ponorek má představovat v očích Australanů dostatečně rázný prostředek v citilivých oblastech, kde se rozpíná hlavně Čína.
Psali jsme
Řecko naléhá na Německo, aby Turecko nedostalo jeho ponorky, protože to může vychýlit mocenskou rovnováhu ve východní části Středozemního moře....
Australská náhlá ,,otočka" stačila také vzbudit značný rozruch, a to nejen ve Francii, ale také v jiných státech, které se obávají, že rozhodnutí Austrálie stavět tento typ ponorek rozdmýchá nové jaderné závody. Podle Malajsie dojde k tomu, že velmoci a země, které jsou například územně zainteresované ve sporné oblasti Jihočínského moře, zde budou jednat agresivněji a bezohledněji. A není to jen Malajsie, která se v sobotu vyjádřila k australskému nečekanému kroku, ale také Čína.
Ta vidí nebezpečí ve faktu, že ve zmíněném regionu Jihočínského moře, kde má své bytostné zájmy, ale i jinde, se mohou ,,prohánět" australské jaderné ponorky s americkou, respektive britskou technologií, a proto rozhodně vznik trojstranného paktu nevítá. Dohoda tří zemí má v očích Číny potenciál vychýlit rovnováhu sil ve sporných oblastech. Čínští političtí představitelé jsou vznikem paktu znepokojeni, místní novináři pak hovoří o konci čínsko-australských vztahů a ,,posledním hřebíčku do rakve".
Dramatická změna kurzu Australanů se neobešla bez roztržky na trase Canberra-Paříž. Nejvíce dotčena je vzhledem k okolnostem Francie, která počítala s tím, že Austrálii nové ponorky dodá, a rozhodně nevítá fakt, že Austrálie se stane členem ,,jaderného klubu". ,,Toto byla velká chyba a velmi špatné nakládání s partnerstvím, protože nejednalo se o kontrakt, ale partnerství, které mělo být budováno na důvěře, vzájemném porozumění a úctě," prohlásil s politováním francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian pak označil nejnovější událost jako ,,dýku v zádech". ,,Navázali jsme důvěrný vztah s Austrálií, ale tato důvěra byla zrazena," prohlásil rozhořčeně Le Drian.
Australský premiér Scott Morrison však krok vlády hájí a podotýká, že na prvním místě byly vždy národní zájmy země, přičemž chápe zklamání Paříže. Neupřesnil však zatím důvody, které ho vedly k názorové otočce. Vyhrocená roztržka mezi Austrálií a Francií tak přinesla velmi rychlé vzájemné ochlazení vztahů, které bude mít nejen důsledky na poli zbrojním, ale také diplomatickém. Příklon Austrálie k USA a Velké Británii tak může přinést Canbeře více problémů, než si zatím dokáže představit, a hlavně rovněž zhoršení vztahů Francie jakožto člena NATO s Velkou Británií a USA na straně druhé.
.
Zdroj: Reuters, France24
Tagy