Austrálie zvažuje nákup německých ponorek jako rychlejší řešení. Nasmlouvaná francouzská plavidla mají vstoupit do služby až v polovině příští dekády

Austrálie zvažuje nákup německých ponorek jako rychlejší řešení. Nasmlouvaná francouzská plavidla mají vstoupit do služby až v polovině příští dekády
Autor: Pedro Vilela, CC BY 2.0|Popisek: Ponorka Tridente
08 / 06 / 2021, 13:00

Jak již SM informoval v předchozích článcích, Austrálie řeší modernizaci své ponorkové flotily a vybrala si francouzskou společnost Naval Group, jež má postavit a dodat australskému námořnictvu celkem 12 ponorek. Nyní některá média přinesla informaci o tom, že vzhledem k tomu, že tyto ponorky mají vstoupit do služby až v polovině příští dekády, poohlíží se Austrálie po ,,rychlejším" a provizornějším řešení v podobě exportní třídy německých ponorek Typu 214.

Austrálie chce systematicky modernizovat svou ponorkovou flotilu. Již dříve podepsala smlouvu s francouzskou společností Naval Group na pořízení 12 útočných ponorek, jež nahradí 6 starších plavidel třídy Collins.

Plán je takový, že první ponorka pro Austrálii - HMAS Attack - má být hotová na začátku třetí dekády, její operační testování začne během roku 2032. Poslední plavidlo pak má spatřit světlo světa začátkem čtvrté dekády. Nové ponorky mají vycházet z designu třídy Barracuda, mají mít nízkou akustickou stopu, dlouhý dosah a být odolné.

Vzhledem k faktu, že nově postavené ponorky budou zařazeny do služby až okolo roku 2035, Austrálie zvažuje dočasné či provizorní řešení v podobě německých diesel-elektrických ponorek Typu 214. Německá společnost TKMS ostatně chtěla již v roce 2016 dodat Austrálii ponorky, ale kontrakt v hodnotě 90 miliard dolarů však nakonec získala firma Naval Group, jak už víme.

Proto podle serverů abc.net.au či defbrief.com Austrálie začala zkoumat možnost potenciálního dodání německých ponorek Typu 214, které by bylo rychlejší a snadnější. Kromě toho je však na stole i možnost masivnějího upgradu dosavadní starší třídy Collins. Ministerstvo obrany zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo podle obou serverů, že zvažuje zmíněná řešení.

Na druhé straně možné řešení v podobě němckých ponorek Typu 214 nesplňuje některé požadavky australského námořnictva např. v oblasti velikosti, a proto by se v případě, že by Austrálie přikročila k nákupu německých ponorek, muselo přikročit k jejich modifikaci.

Potenciální pořízení německých ponorek však není vyloučeno už vzhledem k faktu, že Austrálie chce reagovat také na vyhrocenou situaci, která se děje severně od ní. V Jihočínském moři probíhá již dlouhou dobu poměrně tuhý teritoriální boj, do něhož je zapojeno několik států, nejvíce pak Čína, USA, Filipíny a další země.

Dočasné řešení, které by představovaly německé ponorky by pak bylo plně v souladu s australskou národní bezpečností, na kterou je přirozeně kladen klíčový důraz. Německá plavidla by potom po nezbytných úpravách pro účely australského námořnictva, byla další ,,přidanou" kapacitou do té doby, než Austrálie získá nasmlouvané ponorky od společnosti Naval Group.

Zde je možno ještě zmínit, že německé ponorky používají pohonnou jednotku AIP a speciálně upravený lodní šroub pro potlačení akustické stopy, což významně zvyšuje jejich bojovou hodnotu. Ponorky Typ 214 jako modernější plavidla, v mnoha parametrech převyšují současné australské ponorky třídy. Collins, kdy výdrž je 84 dní proti 70 dnům u třídy Collins, operační dosah pod vodou při rychlosti 4 uzly u Type 214 je 1248 námořních mil, u Collins pouhých 480 námořních mil (2311/890 km - pro lepší představu).

Kde Typ 214 jednoznačně ztrácí v porovnání s třídou Collins, je velikost. Posádku tvoří 27 osob, na Collins je posádka 58, tedy dvojnásobná. A to svědčí i o celkové dispozici ponorky a nepřímo i o velikosti úložného prostoru na zbraňové systémy, náhradní torpéda, protilodní střely a pod. Collins je jednoznačně v porovnání s Typem 214 těžce vyzbrojené plavidlo. Ale toto lze, jak již bylo uvedeno, vyřešit prodloužením konstrukce trupu ponorky Typu 214, s čímž má zkušenosti napříkad Švédsko u svých ponorek Södermanland. Jedná se v podstatě o modernizované ponorky třídy Västergötland, jejichž trup byl přepůlen a byla vložena sekce dlouhá 12 m.

Má se jednat o dočasné řešení, ale zkušenosti potvrzují, že dočasná řešení mívají velmi dlouhou životnost, mnohdy delší než původně plánovaná řešení trvalá.

 

Zdroj: www.abc.net.au, defbrief.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace