Autonomní bezosádkové ponorky a torpédoborce letadlové lodě nenahradí, ale určitě doplní

Autonomní bezosádkové ponorky a torpédoborce letadlové lodě nenahradí, ale určitě doplní
Autor: lockheedmartin.com|Popisek: XLUUV Orca
01 / 01 / 2021, 13:00

Kromě robotických psů, které nedávno do pravidelné služby uvedlo americké letectvo, nebo vývoje neméně zajímavých robotických "wingmanů" Skyborg podporujících piloty při plnění bojových úkolů, nebo armádních projektů zabývajících se pozemními drony různého určení, rozvíjí technologii bezosádkových prostředků také americké námořnictvo. Nejen z hlediska vynaložených prostředků jde o velkolepé projekty: za 12 miliard dolarů chce do pěti let získat autonomní podmořské, hladinové i vzdušné drony.

Největší rozpočet je věnován na vývoj leteckých prostředků - hlídkových, ale také tankerů pro doplňování paliva za letu. Asi třetina pak na bezosádková válečná plavidla. A ta mají podle admirála Michaela M. Gildaye, náčelníka námořních operací, tj. velitele námořnictva, a poradce a zástupce ministra, hrát v budoucích konfliktech důležitou roli. Ve své strategii, jejímž obecným cílem je především Čína a její velmocenské ambice, z nich učinil jednu z předních priorit.

Podle Lorena Thompsona píšícího pro Forbes je takový přístup logický s ohledem na fakt, že aby se americké ozbrojené síly mohly úspěšně čínským postavit, budou tak muset učinit daleko od domácích základen a v dosahu čínských letounů, ponorek a protilodních střel, pod dohledem čínských satelitů. V takové konfrontaci by spoléhání se na drahé válečné lodě s početnou posádkou nebylo racionální, a bude třeba jejich nasazení doplnit výrobně i provozně levnějším řešením. A také politicky či společensky, protože vysoké ztráty na životech nejsou již delší dobu něčím, co by západní společnosti byly schopné či ochotné snášet.

Během vlády prezidenta Trumpa dostaly tyto projekty dosti reálné kontury. V říjnu 2020 představil ministr obrany Esper plán nazvaný Battle Force 2045, který počítá se 140-240 bezosádkovými plavidly. Nejde přitom o nahrazení velkých jednotek jako jsou nepostradatelné jaderné letadlové lodě s jejich bezkonkurenční údernou silou nebo útočné ponorky.

Jedním z rozpracovaných projektů je nicméně XLUUV, tedy Extra Large Unmanned Undersea Vehicle, mimořádně velký bezosádkový podmořský prostředek, neboli Orca od společností Boeing, Lockheed Martin a Huntington Ingalls Industries. Jde o autonomní bezosádkovou ponorku dlouhého dosahu, schopnou plnit pestrou paletu misí, a za tím účelem se vyznačující vysokým stupněm modularity, tedy schopnosti snadno a rychle přizpůsobit nesené systémy zadanému úkolu, ať už by mělo jít o kladení min, průzkum, protiponorkový boj i útočné operace. Boeing již má objednávku na pět XLUUV s opcí na další čtyři.

video: youtube

Pokud jde o hladinové prostředky, využitelný do budoucna bude především projekt nazvaný Sea Hunter, což je autonomní trimaran střední velikosti představený v roce 2016. S dosahem 12 tisíc námořních mil a schopností autonomního nasazení po dobu mnoha týdnů, rychlostí srovnatelnou s běžnými válečnými plavidly své velikosti, a především s nesrovnatelně nižší provozní cenou 20 tisíc dolarů denně proti 700 tisícům u standardních torpédoborců, jde o slibný koncept.

A ani jeho pořizovací cena není v kontextu obranných výdajů závratnou: jeden lze pořídit za prostředky, které je třeba vynaložit na týdenní provoz standardního protiponorkového operačního uskupení složeného z hlídkového letounu, torpédoborce a ponorky. Vývoj není u konce, ale parametry bezosádkových systémů jsou již dnes natolik zajímavé, že cokoli než pokračování v nastoupeném směru by bylo velmi překvapující.

Pro široké nasazení bezosádkových bojových prostředků je nutno vyřešit několik zásadních aspektů. U nebojových prostředků jako například tanker (ať již námořní nebo letecký) průzkumný prostředek nebo zásobování, lze přesně naplánovat parametry mise. To znamená místo startu, místo ukončení mise a případné kontrolní či styčné body na trase, jako místo doplnění paliva jinému prostředku nebo vyložení nákladu, případně objekt/prostor průzkumu.

U bojového prostředku je nutno počítat i s manévrovým pojetím boje, nejen detekcí cíle vlastními či sdílenými senzory a odpálení rakety nebo torpéda na cíl mimo přímou viditelnost. V takovém případě bude zřejmě zapotřebí využití umělé inteligence, jež bude schopna vyhodnocovat taktickou situaci a rozhodovat o manévru a použití zbraní. U leteckých systémů se počítá se skupinou bezpilotních prostředků společně s pilotovaným letounem jako řídícím stanovištěm. Logicky je však mimo kapacitu jednoho operátora na místě kontrolovat všechny letouny a dálkové řízení může být znemožněno meteorologickou situací nebo intenzivním radioelektronickým rušením. Navíc při dysfunkci letounového prostředku dojde k jeho pádu na zem a pravděpodobně ke zničení všech palubních systémů, včetně utajovaných.

 

Zdroj: forbes.com; thedrive.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace