Někdo sbírá známky, jiný značky. Podnikatel Jaroslav Strnad vsází na tradiční české firmy, které si uchovaly zvučné jméno doma i ve světě jak během první republiky, tak i v éře komunismu. Rozjíždějící se AVIA je jen dalším korálkem v náhrdelníku Made in Czech Republic.
Když loni v září stříhal majitel CSG Jaroslav Strnad v Přelouči pásku při příležitosti odhalení nového vozu značky AVIA INITIA nemohl si vybrat symboličtější jméno. INITIA – vznik. Výroba se zdárně rozbíhá a dnes, téměř po roce to vypadá, že i sesterské společnosti TATRA se začíná blýskat na lepší časy.
Nejznámějšími vozidly vyráběnými v AVII byly vozy A15, 30, později A21a A31 (také skříňová AVIA Furgon), což byly licenční výrobky francouzského Saviemu. Vyráběly se od konce šedesátých až do devadesátých let, kdy po privatizaci přešla AVIA do jihokorejských rukou společnosti Daewoo. V této době došlo k poslední modernizaci vozidla řady A. Následně byl v roce 2000 představen vůz Daewoo AVIA řady D. Poté, co jihokorejský vlastník oznámil bankrot, byla společnost restrukturalizována a následně v roce 2006 prodána indické společnosti Ashok Leyland.
Indové drželi jako vlastníci AVII deset let, během kterých se podařilo pokračovat ve výrobě vozidel řady D a dokončit některé vývojové projekty, jako například vůz Euro 5, vozidlo s tonáží 12t, ale i některé další speciální verze. Postupně se připravovala výroba vozidel v Indii, pod značkou Ashok Leyland. V roce 2013 pak Indové oznámili zastavení výroby v Letňanech a soustředili se už jen na vlastní výrobu upravených AVIÍ, které prodávají pod obchodním označením Ashok Leyland Boss. Pražská automobilka přerušila svou činnost a propustila většinu zaměstnanců. Začalo tak čekání na nového vlastníka, které trvalo celkem tři roky.
Když už se zdálo, že AVII nikdo nepomůže, zjevil se jako deus ex machina sběratel českých značek Jaroslav Strnad, a vzal firmu pod křídla Czechoslovak Group, podobně jako TATRU nebo ELTON, výrobce hodinek PRIM. Nový majitel nyní přiznává, že rozjetí AVIE bylo podstatně složitější, než kupříkladu u další jím vlastněné automobilkyTATRA TRUCKS , jejíž výroba nebyla na rozdíl od AVIE nikdy přerušena. Během jediného roku se podařilo společnost nejen přestěhovat, ale také představit faceliftované vozidlo Avia řady D, a to ve verzi Euro 6.
Ale podařilo se… Výroba se přesunula z Prahy do Přelouče, a zároveň se podařilo najít 80 nových, kvalifikovaných a českých zaměstnanců. Managment se netajítím, že se podařilo k externí spolupráci přemluvit i několik zkušených pracovníků z Prahy, kteří každé ráno neváhali cestovat do Přelouče hodinu vlakem, jen aby mohli pomoci dále rozvíjet firmu, v níž strávili převážnou část profesního života. Jakoby se v tomto přelétavém světě zase cenila oddanost. Oddanost práci a tradiční české značce, zdá se, ještě nevymřela.
Od letadel k automobilům
Strojírenská firma AVIA začala psát svoji historii jen o rok později než samostatná Československá republika, tedy v roce 1919, kdy zakládající letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Václav Malý spojili své síly s Miroslavem Hajnem a J. F. Kochem, aby po krátkém období věnovanému výrobě vrtulí, opravám letadel a truhlářské výrobě naplno začali stavět letadla vlastní konstrukce. O rok později pánové Beneš a Hajn představili letoun typ AVIA BH-1 Experimental. Tímto počinem odstartovala firma éru úspěšných letounů, které využívalo i čs. armádní letectvo. Kromě armády vynikaly letouny značky AVIA také v civilním sektoru a na mnoha různých akrobatických soutěžích, kde vybojovaly špičková umístění. Mezi legendární stroje patřil také stíhací stroj Avia B-534, vyráběný před 2. Světovou válkou. V době okupace byla AVIA, jakožto strategický výrobce, pod kontrolou Nacistů a pokračovala letecká výroba pro Wehrmacht. Ukončení 2. světové války a následné znárodnění přineslo vyjmutí společnosti AVIA ze Škodova koncernu a její začlenění do nově vzniklých Československých závodů automobilových a leteckých. Krátce po válce bylo rozhodnuto, že zaměstnanci firmy AVIA budou pokračovat ve výrobě letadel původně produkovaných pro německou armádu. Konkrétně se jednalo o stroje Arado (nyní AVIA C-2), Messerschmitt Bf-109 (nyní AVIA S-99 resp. CS-99) a také několik kusů proudového stíhacího letounu AVIA S-92 resp. CS-92 (původně německý Messerschmitt Me- 262). Všechny letouny byly postupně upravovány, byly do nich zastavěny jiné pohonné jednotky a byla provedena různá vylepšení. Na základě strategického rozhodnutí byla zahájena také výroba sovětských letadel Il-10 (AVIA B-33), kterých bylo vyrobeno více než tisíc, ale po válce už pro tento stroj přestávaly existovat vhodné trhy. V padesátých letech pak přišel mezník letecké výroby, kdy Avia začala vyrábět dvoumotorový dopravní letoun AVIA -14 (původní Iljušin-14). Avia 14 se stala velmi oblíbeným letadlem, sloužím u Československých aerolinií, ale i v mnoha zahraničních zemích.Tímto letounem ale na počátku šedesátých let končí produkce kompletních letadel, a dále už pokračuje pouze přidružená výroba vrtulí a leteckých motorů.
V roce 1946 se původní letecká továrna stává díky strategickému rozhodnutí i automobilkou a do Letňan se přestěhovala výroba nákladních vozidel a autobusů Škoda řady 706.
Koncem 50. a počátkem 60. let dostala AVIA kvůli přetíženosti vysočanské Pragovky na starosti i výrobu legendárních terénních vozidel Praga V3S a S5t, ale i nákladních vozidel TATRA T-805. Tímto spojením vlastně byla předpovězena dnešní situace, kdy se TATRA a AVIA staly sesterskými podniky a jsou součástí skupiny CSG. TATRA Dnes zajišťuje pro AVII lakování a také ošetření kataforézou, která chrání karoserii vozidel Avia proti korozi.
AVIA BH-5 AVIA F-IX
Na všechny čtyři
Koncem května 2018 automobilka vyhověla poptávce a uvedla na trh nové vozidlo v provedení 4x4, které zvládne jízdu v lehkém a středním terénu. AVIA také připravuje vozidlo 4x4 v hasičském provedení.
Kromě moderního motoru vyhovujícímu specifikaci Euro 6 AVIA pracuje také na vývoji elektrického vozidla. Tento automobil by měl být vhodnou alternativou pro městský provoz. Na vývoji tohoto vozu, kterého bychom se měli dočkat v brzké době, spolupracuje AVIA s několika českými univerzitami.
1200 vozů ročně? Ano, to je možné
Plány do budoucna má AVIA velké. Bude samozřejmě záležet na poptávce, nicméně nová výrobní linka v Přelouči je dimenzována na roční výrobu až 1200 vozů. S tím vedení podniku počítá v případě, že se podaří získat zakázky v zahraničních destinacích, v rámci Evropy, ale i mimo ní, zvláště pak v zemích bývalého socialistického bloku, kde má značka AVIA stále velmi dobrý zvuk. Potenciální zákazníky vidí management i v zemích severní Afriky a Blízkého i Středního východu. Pro tyto trhy plánuje automobilka výrobu montážních celků, ze kterých se budou vozidla kompletovat až v zemi určení. Pokud se podaří tyto projekty úspěšně dokončit bude moci AVIA, s albatrosem ve znaku, roztáhnout křídla hned na několika kontinentech naráz.
Autor: Jan Blažek