Avizované poučení z Ukrajiny? Ale kdeže. Koncepce výstavby AČR podceňuje PVO, drony nebo MLRS

Avizované poučení z Ukrajiny? Ale kdeže. Koncepce výstavby AČR podceňuje PVO, drony nebo MLRS
Autor fotografie: Rafael, Public domain|Popisek: Systém SPYDER bude tvořit páteř české pozemní PVO
20 / 12 / 2023, 14:30

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes vládě předložila Koncepci výstavby Armády České republiky 2035. Potvrzuje se, co jsme o jejím obsahu napsali po listopadové schůzi Výboru pro obranu.

Dlouho očekávaný KVAČR 2035 sice odkazuje na zkušenosti z Ukrajiny a klade důraz na "agilní inovace zavádění nastupujících a přelomových technologií", ale současně do značné míry pomíjí, případně jen obecně zmiňuje prostředky, jejichž nasazení nejen na Ukrajině sledujeme již od ruské agrese v únoru 2022. Důvodová zpráva k vládnímu materiálu říká: "KVAČR 2035 navazuje na Obrannou strategii ČR 2023, schválenou usnesením vlády ze dne 4. října 2023 č. 737, a zohledňuje zejména:(1) výraznou změnu bezpečnostního prostředí, (2) úkoly armády v rámci obranného systému státu, (3) požadavky obranného plánování NATO a EU, (4) současný stav armády, (5) nástup technologií měnících charakter vedení války, (6) navýšení obranných výdajů ČR na úroveň nejméně 2 % HDP."

Stejně jako Obranná strategie ČR 2023 definuje KVAČR 2035 výchozí změněné bezpečnostní prostředí perspektivou ruského útoku na Ukrajinu z roku 2022: „Nacházíme se v přelomovém období. Ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 vyvrátil iluze o věčném míru nebo dlouhé varovací době. Adaptujeme se na novou bezpečnostní situaci. Revidujeme obranné plány a analyzujeme zkušenosti z ukrajinského bojiště. Posuzujeme budoucí výzvy a charakter budoucího válčení. Po dlouhých letech finanční nestability máme zajištěn předvídatelný rozpočet na obranu,“ říká náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka v úvodním slovu koncepce. Ta mj. uvádí, že pravděpodobnost vojenského napadení ČR nebo některého z jiných členských států NATO a EU je nejvyšší od konce studené války, narůstá globální strategické soupeření a snaha některých států o změnu světového uspořádání a že nastupující a přelomové technologie mění charakter vedení války.

Aktualizaci KVAČR 2030 má vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. Zcela přirozeně bylo na místě očekávat, že se do nové verze tohoto strategického dokumentu promítnou průběžně vyhodnocované zkušenosti (nejen) z ukrajinských bojišť. Ostatně v uplynulých měsících armáda v několika případech na tyto zkušenosti odkazovala (byly argumentem při zastavení již prakticky hotové akvizice taktických dronů v květnu i při zastavení tendru na lehká útočná vozidla pro výsadkáře v září). Ve skutečnosti ale nová verze koncepce prakticky nic nového nepřináší, a to zejména podíváme-li se na ni prostřednictvím naznačených strategických a významných akvizičních a modernizačních projektů v příloze, jež rozvádí koncepci rozvoje sil.

Nepochybně lze namítnout, a tento argument zazněl i během 32. schůze Výboru pro obranu, že KVAČR není akvizičním plánem. Na druhou stranu ale konkrétní projekty, byť v nejobecnější rovině, vyjmenovává, stanovuje jejich žádoucí či předpokládané termíny. Cílem koncepce určit žádoucí stav Armády České republiky v horizontu více než 10 let, a tento stav budou spoluvytvářet právě a především úspěšně realizované akviziční a modernizační projekty. Jestliže mezi prioritami KVAČR 2030 z roku 2019 bylo pořízení pásových BVP nebo samohybných děl ráže 155 mm NATO, v aktuální verzi patří mezi nejdůležitější projekty pořízení nadzvukových letounů F-35 nebo hlavních bojových tanků. Neméně důležité než to, které projekty KVAČR vyjmenovává, ale je také to, které pomíjí, nebo které výrazně odkládá. A také otázka, do jaké míry se na těch vyjmenovaných projektech bude moci podílet domácí průmysl.

Rozvoj sil – samohybné minomety, pozemní PVO, raketomety?

V odstavci věnovaném mechanizovaným jednotkám (4. BRN a 7. MB) kromě očekávaných sdělení o realizovaném nákupu BVP CV90 a záměru pořídit hlavní bojové tanky čteme: „Přezbrojen na platformu kolového BVP bude 44. lmopr a modernizována budou vozidla PANDUR II. Nahrazeny budou zastaralé minomety 120 mm minometných baterií mechanizovaných praporů.“ A hned toto jsou dvě problematická místa: modernizaci Pandurů II předpokládal KVAČR 2030 již od roku 2025; nová koncepce tento projekt o rok odkládá. A v případě minometů jde o odklad o plných osm let – KVAČR 2035 s jejich pořízením počítá až po roce 2031. Do té doby budou tedy mechanizované jednotky vyzbrojené „zastaralými minomety“. Naznačují zkušenosti z Ukrajiny snad to, že by se mechanizované jednotky dokázaly obejít bez efektivní palebné podpory? Zřejmě ano. KVAČR 2035 je autoritativní a vysvětlení návazností a souvislostí nenabízí.

Leopard 2 - budoucnost tankového vojska AČR

Mimořádně důležité je téma pozemní protivzdušné obrany. KVAČR 2035 stanovuje posílení schopností PVO jako jednu z priorit první etapy strategie dosažení požadovaného stavu armády; terminologií KVAČR 2030 by šlo prakticky o „milník 2030“. Stávající koncepce říká: „Kapacity PVO budou navýšeny za účelem ochrany a obrany objektů důležitých pro obranu státu. Posilována bude schopnost obrany proti balistickým a hypersonickým hrozbám zahrnující detekci, systém varování a systém řízení palebných prvků. Rozvíjeny budou schopnosti C-RAM a C-UAS.“ Jenže při pohledu na „Projekty náhrady a rozvoje hlavních druhů výzbroje“ vidíme jen realizaci v roce 2021 podepsané akvizice systému SHORAD (SPYDER) a osmiletý odklad nabytí schopnosti C-RAM až za rok 2031.

Naopak tabulka ani žádná jiná část koncepce nezmiňuje prostředky mobilní PVO pro obranu manévrových prvků armády; s organickými jednotkami PVO u obou mechanizovaných brigád zřejmě armáda nepočítá. A opět se nabízí otázka: opravdu ukazují zkušenosti z Ukrajiny, že pozemní PVO nemá být prioritou, že mobilní PVO a protidronová obrana nejsou důležité? „Snižována bude zranitelnost sil a prostředků zejména před účinky bezpilotních prostředků,“ čteme v koncepci – ale konkrétní prostředky zmíněny nejsou. A podobné je to s raketomety v oblasti rozvoje dělostřelectva. Tam KVAČR uvádí jen dělo ráže 155 mm. Salvové raketomety AČR vyřadila z výzbroje v roce 2010; válka na Ukrajině přitom jejich význam a účinnost potvrzuje, a ještě důležitější schopnosti pak nabízejí systémy jako HIMARS nebo jihokorejský K239 Chunmoo, které ve stovkách kusů pořizuje polská armáda. České dělostřelectvo se bez nich podle KVAČR 2035 obejde.

RM-70 ukrajinské armády

Kdo v posledních letech sleduje komunikaci armády, toho nemůže nezarazit například také odklad pořízení lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Původní tendr byl velmi nešťastným způsobem vypsán loni na podzim; letos v září byl zrušen. A stejně jako minometné čety mechanizovaných praporů si také výsadkáři na novou techniku počkají nejméně do roku 2031. Přesně podle standardů vlastních každé armádě: spěcháme, abychom čekali, čekáme, abychom spěchali. Přitom mezi průzkumem trhu, podle kterého byla stanovena cena těchto vozidel, a podáním nabídek, vzrostly náklady přibližně dvojnásobně – jen za přibližně tři roky. Odklad o osm let bude znamenat navýšení ceny nepoměrně větší – a stejně tak znamená, že výsadkový pluk bude jezdit o to déle v již nevyhovujících a obtížně udržovatelných vozidlech Land Rover.

Inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií?

V koncepci čteme: „Agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií. Armáda zrychlí zavádění nových technologií, aby udržela konkurenceschopnost v budoucích konfliktech. Zaměří se na zpracovávání velkého množství dat, umělou inteligenci, kvantovou technologii, robotizaci, aditivní výrobu a vylepšování schopností člověka.“ Přitom vidíme odklad nabytí schopnosti C-RAM o osm let nebo letošní květnové zastavení pořízení taktických dronů, jehož náhradu nebo změnu přístupu KVAČR 2035 neřeší vůbec: „Zkušenosti ze současných ozbrojených konfliktů poukazují na nové způsoby využívání zavedených zbraní a techniky, hromadné nasazování bezpilotních prostředků, využívání kombinací vícegeneračních technologií, nových materiálů a postupů,“ uvádí koncepce, ale do vyjmenovaných projektů se to prakticky nepromítá.

F-35A Lightning II

V příloze o rozvoji sil čteme prakticky jedinou větu: „(Pozemní síly) Zavádí bezosádkové a robotické pozemní i vzdušné systémy a vyčkávací munici.“ A v oblasti Vzdušných sil zmiňuje vypracování záměru náhrady podzvukových bitevních letounů bezpilotními prostředky – letoun 5. generace F-35 má být jedinou platformou taktického letectva, přičemž je zmíněna integrace konceptu synchronizovaného působení vojáků, osádkových a robotických vzdušných i pozemních prostředků a senzorů. Bez konkrétních (nikoli detailních) zadání ale tyto obecné věty nejsou do budoucna sledovatelné a vyhodnotitelné.

Koncepce bude nepochybně velmi podrobně diskutována na Výboru pro obranu; armáda se k ní standardně vrátí za dva roky, případně ji dále aktualizuje. Současný předložený text je plný vzletných frází, ale tím prostší ohledně konkrétních řešení. Ke koncepci se budeme vracet v dalších článcích, analýzách a rozhovorech; zásadním tématem je například otázka náboru a personální oblast obecně. Nábor je daleko za ohlášenými cíly a otázka konkurenceschopnosti armády, průměrně podle věku vojáků z povolání druhé nejstarší v rámci Aliance, na trhu práce je mimořádně aktuální.

Zdroj: KVAČR 2030 a 2035

Tagy článku