Avizovaný prodej L-39NG do Vietnamu: Detaily kontraktu vzbuzují otazníky. Proč se dodavatel i odběratel odmlčeli?

Avizovaný prodej  L-39NG do Vietnamu: Detaily kontraktu vzbuzují otazníky. Proč se dodavatel i odběratel odmlčeli?
Autor fotografie: Karel Šubrt, CC BY-SA 4.0|Popisek: L-39NG
01 / 03 / 2021, 11:30

Skupina Omnipol se nedávno pochlubila zajímavou zprávou o úspěšně dojednaném prodeji moderních českých cvičných a lehkých bitevních letounů L-39NG do Vietnamu. Jak ale zjistila redakce Securitymagazin.cz, z celé akvizice může nakonec sejít.

Tiskovou zprávu o kontraktu převzala všechna relevantní média a citovala ji i řada médií zahraničních. Za povšimnutí možná stojí, kde se zpráva dodnes neobjevila. Zpráva o prodeji dvanácti L-39NG se totiž neobjevila na webu ani na facebooku výrobce, tedy Aero Vodochody. Anglicky ji pochválil jen účet Aera na twitteru. Může za tím být několik faktorů, které u vodochodského výrobce nemusí vzbuzovat nadšení.

"Jsme hrdí na to, že můžeme veřejně oznámit tuto zásadní strategickou spolupráci, která je významným milníkem pro projekt letounu L-39NG. Kombinace moderních cvičných letounů L-39NG a vysoká profesionalita vzdušných sil Vietnamu přináší prohloubení a vzájemný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Vietnamem," komentoval s ministerstvem národní obrany Vietnamu uzavřenou smlouvu prezident Omnipolu Jiří Podpěra. Dvanáct letounů L-39 NG, přeškolení pilotů, výcvik instruktorů, pozemního personálu, náhradní díly, vybavení pro pozemní a logistickou podporu má být ozbrojeným silám Vietnamu dodáno v letech 2023-2024.

Na první pohled zní informace logicky. Vietnam patří mezi dosavadní uživatele starších verzí letounu L-39C Albatros. Redakce SM se zeptala vietnamského ministerstva, zda jej podepsaná smlouva zavazuje k odběru letounů. Podle informací redakce totiž závazek letouny odebrat na vietnamské straně vznikne až s první platbou. Vietnam čekají v květnu parlamentní volby. 

Security Magazín poslal vietnamskému MO dotazy, kde se ptáme, zda může existenci smlouvy s Omnipolem potvrdit, zda se smlouvou zavázalo letouny odebrat a kdy očekává dodávky. Ze strany vietnamské strany to však zůstalo bez odpovědi.

Oznámení o obchodu za Vietnamskou stranu se nepodařilo dohledat ani z otevřených zdrojů. Vzbuzuje to minimálně dohady o tom, jak celou dohodu vietnamská strana vnímá. Je obecným pravidlem, že nákup vojenské techniky je kupujícím státem bohatě komunikován. Má to logiku. Místní ministerstvo si chce odpromovat svůj úspěch a i vojáci jsou nadšení, že se jim podařilo doplnit svůj arsenál moderní technikou. Mlčení země z jihovýchodní Asie tak vzbuzuje přinejmenším hluboké pochybnosti.

Nedůvěru potvrzuje i chování klíčové společnosti v celém procesu, a sice samotného dodavatele letadel, společnosti Aero Vodochody. I u ní bychom čekali obsáhlou prezentaci prodejního úspěchu a neskrývanou radost z povedeného prodeje.

Redakce Security magazín položila tiskovému oddělení Aero Vodochody několik otázek týkající se právě dodávek nových letounů pro vietnamskou armádu. Chtěli jsme vědět, zda existuje smlouva mezi Aerem a Omnipolem o odběru letounu. Omnipol totiž zahájil akvizici vodochodského výrobce, ale ta stále ještě nebyla dokončena. Aero je tedy stále samostatný subjekt a dodávku letounu si Omnipol musí  yjednat.

Druhá otázka směřovala na harmonogram dodávek. Omnipol odběr letadel ohlásil na roky 2023 až 2024. Jedná se přitom o značně šibeniční termín. I zde je podstatný názor samotného výrobce, že je dosažení tohoto termínu schopen. Klíčový je i poslední bod, a sice subdodávky specifických a výrobně velmi náročných amerických motorů. Ani ty se totiž neválí na skladě a začínají se vyrábět až v okamžiku, kdy je někdo závazně objedná.

Mlčení Aera Vodochody v těchto kruciálních otázkách tak vzbuzuje mnohem více otazníků, než by bylo zdrávo. 

Pokud se totiž na situaci podíváme bez růžových brýlí tiskové zprávy o skvělém exportním úspěchu, vidíme možné problémy. Pokud totiž Vietnamci z jakéhokoli důvodu nepošlou první platbu a nepotvrdí závazně svůj zájem, těžko bude Omnipol podepisovat závaznou smlouvu s výrobcem. A pokud nebude mít Aero Vodochody závaznou smlouvu na odběr letounů, těžko bude objednávat výroby u svého amerického subdodavatele, který nejen v aktuální složité světové situaci není určitě zvědavý na výrobu "do šuplíku" v případě, že by ve finále z ohlášeného obchodu sešlo.

Uvidíme proto po květnových volbách ve Vietnamu, kterým směrem se projekt vydá, a zda se Omnipolu skutečně s L-39 NG podaří konečně prorazit. Podobný prodej čtyř letounů do Senegalu byl loni v létě odsunut na neurčito. Důvodem byla údajně pandemie COVID-19 znemožňující osobní jednání. Nezbývá než Aeru Vochodody přát, aby vietnamská zakázka nebyla jen zbožné přání nebo dočasné PR potenciálního nového vlastníka.

 

 

 

Tagy článku