foto: military.n life1900 / Flickr/A-50 Berijev
Význam letounů včasné výstrahy AWACS pravděpodobně ještě poroste. Rusové by po zrušení A-100 chtěli posílit pošramocenou flotilu A-50 Berijev, ale nedaří se.
Pod označením AWACS označujeme tzv. systémy včasné výstrahy, tedy letouny, které jsou napěchovány rozsáhlou radioelektronickou a počítačovou výbavou umožňující jim neustále sledovat a lokalizovat nepřátelské cíle a nasbíraná data pak předávat operátorům na zemi, ale i jiným letounům. V dnešní době jsou tak schopnosti AWACS na moderním válčišti prakticky nezbytné. Mezi letouny AWACS patří například Boeing E-3 Sentry, E-2 Hawkeye, E-7 Wedgetail nebo ruský Berijev A-50. Od začátku války na Ukrajině došlo ke zničení pravděpodobně již tří letounů A-50 ukrajinskou PVO.
AWACS A-50 Berijev
Berijev A-50 je sovětský letoun včasné výstrahy a řízení vycházející z Il-76, je obdobou špičkových amerických Boeingů E-3 Sentry. Není přesně známo, kolik jich SSSR vyrobil, ale počet kusů se odhaduje na 40, z nichž v současnosti slouží 16. Stejně jako Sentry má Mainstay (kódové označení NATO) velký přehledový radar na trupu v podobě disku o průměru 9 metrů. Ten by měl mít detekční dosah vzdušných cílů 650 kilometrů a 300 km pro pozemní cíle, tedy podobné parametry jako má Sentry. Posádka má 15 členů a A-50 přes svůj řídící systém může kontrolovat až deset stíhacích letounů pro vlastní mise. Jinak radar Vega-M může do vzdálenosti 230 kilometrů sledovat až 150 cílů najednou. Větší cíle až na vzdálenost 400 kilometrů, myšleno třeba hladinové lodi.
A-50 vstoupil do služby v roce 1984, ale v roce 2011 byl modernizován na verzi A-50U, která byla s největší pravděpodobností sestřelena. Kromě Ruska by letadla měla využívat i Indie a zřejmě také Čína. Jak Iljušin, tak A-50 jsou vybaveny sebeobranným systémem pro ohrožení za letu. Ten zahrnuje ochranu před řízenými i neřízenými střelami protivníka. Bizon je vzdušné velitelské stanoviště, respektive přehledový systém o situaci na bojišti s úkolem předávat informace a pokyny vzdušným silám. Na palubě se nachází nejmodernější ruská (západní) avionika, spojovací aparatury, družicové spojení, šifrování nebo systémy elektronického boje.
A-100 Berijev zrušen
Otázka zní, kolik avioniky je ze západu. Rusové neumí adekvátně pracovat s polovodiči, které jsou pro špičkové detekční, sledovací a zaměřovací systémy zcela klíčové. Není zcela jasné, kolik má Rusko k dispozici provozuschopných A-50 Berijev, ale kromě podle Forbesu dvou až tří zničených kusů byly minimálně další tři poškozeny, jeden z nich při operaci Pavučina. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že k dispozici jsou jen tři až čtyři letadla. Situace je o to horší, že Kreml letos definitivně odpískal projekt A-100 Berijev, které měly A-50 nahradit. The Aviationist psal již v loňském roce o zpoždění, za kterým stojí sankce a přístup Kremlu k moderní západní elektronice.
A-50 Berijev vychází z Il-76
Rusové sice dostali do vzduchu prototyp, ale to byl zřejmě ten nejmenší problém, A-100 Berijev také vycházel z prověřeného Il-76. Hlavní potíží byla nepochybně radarová stanice Premier od společnosti Vega. Ta měla detekovat stovky vzdušných cílů až na vzdálenost 600 kilometrů. Jako vždy ambiciózní záležitost ze strany Rusů. A-100 Berijev je mimo a snahu obnovit výrobu A-50 avizovali Rusové již na začátku loňského roku. Kromě toho, že mají Rusové díky sankcím potíže s avionikou, mají také problémy vůbec s výrobou Il-76.
Nezbytné systémy AWACS
Je nutné si uvědomit, že pozemní protivzdušné radary jsou vždy limitovány terénem a obzorem. Vzdušná detekce je daleko účinnější. Právě vpád ruských Gerber do Polska to přesně potvrdil, Poláci měli velký problém je vůbec detekovat a ihned poté byl nasazen Boeing E-3 Sentry AWACS. Vzhledem k tomu, kolik se ve vzduchu pohybuje dronů, vzrůstají nároky na schopnosti radarů z hlediska počtu detekovaných a sledovaných cílů. V zásadě tím vzrůstá důležitost AWACS systémů. Rusko se tváří jako vojenská velmoc, ale maximálně čtyři provozuschopné letouny A-50 Berijev AWACS mluví o něčem jiném. A nové jen tak nebudou.
Tagy