foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Premiér Fiala
KOMENTÁŘ: Aranžmá, které premiér Fiala připravil pro schůzku lídrů parlamentních stran a hnutí o obraně a bezpečnosti bylo pro Andreje Babiše jako předsedu hlavní opoziční strany nepřijatelné. A nikdo se nemůže divit, že toto pozvání nepřijal.
Čtvrteční schůzka, na kterou předseda vlády Petr Fiala pozval předsedy parlamentních politických stran a hnutí, je tématem velmi bojovných diskusí. Nezaujatému pozorovateli je ale na první pohled zřejmé, že účelem této iniciativy zcela určitě není se seriozně bavit o principech obrany, obranné politice a bezpečnosti České republiky. Pokud by to tak být mělo, minimálně by premiér tuto schůzku svolal předtím, než vláda schválila záměr růstu výdajů ke 3 % HDP do roku 2030. Tento krok by totiž půl roku před volbami dával smysl jedině tehdy, pokud by na něm panovala všeobecná shoda a byl by projednán s opozicí – (ne)zavazuje totiž až vládu, která vzejde z podzimních voleb.
Zvyšování výdajů na obranu chce Trump, NATO i EU
Na růst obranných výdajů se zvyšuje tlak ze strany administrativy prezidenta Trumpa, což bylo očekávatelné, jakkoli udávaná míra 5 % HDP je na první pohled přestřelená a nedosahují a nedosáhnou jí ani Spojené státy, ani Polsko, ani další z poměrně úzké skupiny zemí NATO, které z různých důvodů vydávají na obranu dlouhodobě více než 2 % HDP. A také ze strany NATO – generální tajemník Rutte hovořil o 3,5 % HDP. Odpovědí ze strany vlády ČR bylo vyjádření ochoty navýšit postupně výdaje na 3 %, a to také vláda minulý týden na návrh ministryně Jany Černochové bez diskuse ve Výboru pro obranu, bez diskuse v parlamentu, schválila – a toto navyšování má být zahájeno v roce 2026. Opozice racionálně namítá, že nejde tolik o míru výdajů, ale o efektivitu a reálné budování požadovaných schopností ozbrojených sil. Diskuse probíhá.
Vládou schválený záměr je ale jednostranným politickým gestem a nová vláda k němu může přistoupit a přistoupí po svém. Bude to v době, kdy budou kromě dalšího již podrobně známé a analyzované požadavky nových Capability Targets. Ta stávající Česká republika nenaplní, a to mimo jiné proto, že si namísto některých prvků nezbytných pro klíčové schopnosti v podobě brigádního úkolového uskupení těžkého typu, které odložila, pořídila dvě letky letounů 5. generace. Přes veškerou technologickou skvělost těchto letounů, přes pochybnosti o přijatelné míře jejich provozuschopnosti, a dokonce i přes obavy o to, do jaké míry jsou dnes Spojené státy spolehlivý spojenec a dodavatel F-35, je zřejmá jedna věc: Aliance od České republiky schopnosti, které letouny 5. generace přinášejí, nepožadovala. Domácí úkoly jsme nesplnili, ale neviditelné letouny jsme si pořídili.
Na diskuse s opozicí měl premiér Fiala 3,5 roku
Premiér Fiala si nemohl vážně myslet, že způsob, jakým s opozicí jedná, povede k věcnému výsledku. A pro opozici z věci vyplynula volba mezi dvěma zly. Buď na schůzku kývnou a vláda jejich účast pak interpretuje jako potvrzení správnosti všech svých dosavadních kroků, anebo nekývnou a budou obratem označeni za nezodpovědné, protože neochotné diskutovat základní směřování země v oblasti obrany a bezpečnosti. Opozice zvolila druhou možnost a blesky se začaly na její hlavu snášet okamžitě a ze všech stran: „Proč, proboha, na tu schůzku nechcete jít?“ a hlavním sdělením bylo: „Vidíte? Na obraně a bezpečnosti opozici nezáleží, jak nezodpovědné.“
Faktem je, že na strategické diskuse s opozicí měl premiér 3,5 roku, a organizovat setkání jen několik měsíců před volbami, a zároveň týden poté, kdy už vláda za sebe o klíčových parametrech rozhodla, se jeví jako spíše nepoctivé. A vyčítat hlavní opoziční síle, že nedbá o obranu, je nespravedlivé a zbytečné, tím spíše ze strany ODS. Vždy lze jistě udělat cokoli lépe, ale platí, že jediné „moderní železo“, které dosud armáda reálně převzala, je technika pořízená během funkčního období ministra Metnara, že vlády v letech 2014–2021 výrazně napravily trestuhodné podcenění obrany předchozími vládami vedenými ODS, a v neposlední řadě je pravda, že hnutí ANO podpořilo zákon o financování obrany.
Co se týče konkrétních investic v tomto funkčním období, Fialova vláda do velké míry omezila manévrovací prostor pro vládu budoucí. Letouny F-35 a projekt pásových BVP, který díky inflační doložce vyjde na výrazně více, než o čem se dříve hovořilo, výrazně investiční rozpočet vyčerpávají (paradoxně 2 % HDP na obranu ministerstvo splnilo díky mimořádně záloze na F-35). Oba tyto projekty mají u hnutí ANO velký škraloup. F-35 jako velmi drahý a nepotřebný projekt. A BVP jako projekt, kde není spolehlivě dojednána účast českého průmyslu, což systematicky kritizuje především místopředseda ANO Karel Havlíček. Dosud také není dojednána servisní smlouva – a dodavatel, který má své jisté, v tomto směru již nemá motivaci nabízet České republice výhody.
Dobudujme těžkou brigádu, posilme kapacity pozemní PVO
Maximum co se dá nyní pro českou obranu získat, je kontinuita v dalších nákupech. Jedná se především o tanky a dokončení výstavby moderně vyzbrojené těžké brigády, která, ačkoli tvoří páteř pozemních sil i celé armády, byla dosud trestuhodně upozaďovaná. Dobrou zprávou pro armádu a pro všechny, kdo obranu nezneužívají v předvolebním čase čistě k politickému boji, je, že to Andrej Babiš ve svém otevřeném dopise premiérovi přímo pojmenovává. Podobnou kontinuitu je potřeba nalézt i u dalších projektů jako je nákup KBVP jako náhrady za stávající Pandury II, rozšíření kapacit pozemní protivzdušné obrany, protidronové schopnosti, a také návrat k odloženým, ale o nic méně naléhavým projektům, jako jsou samohybné minomety nebo lehká útočná vozidla. Pro jednání o tomto věřme, že bude zvolen formát, který politickému konstruktivnímu jednání prospěje, nikoli že ho torpéduje.
Tagy