foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Ministr obrany Zůna a premiér Babiš
Na jednání vlády minulý týden vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO) podle zdrojů Security Magazínu značnou nespokojenost s tím, jak ministerstva přistupují k členství České republiky v mezinárodních obranných aliancích.
Podle informací z bezpečnostních kruhů se ostře zaměřil na novou evropskou protiraketovou koalici, ale i na dosavadní zapojení do European Sky Shield Initiative a Koalice ochotných. Babiš, známý svým přímým a manažersky náročným stylem řízení, zdůraznil, že v otázkách národní bezpečnosti nemohou rozhodovat jen úředníci – musí jít o jasné politické rozhodnutí s politickou odpovědností a přesnou představou přínosu pro Českou republiku. Premiér zjišťoval, na základě čeho jsme, nebo naopak nejsme členy různých aliancí a iniciativ, a kdo o tomto členství rozhodl – v tomto ohledu totiž chybějí usnesení vlády.
„Už nerozhoduje Pojar,“ měl premiér ministrům připomenout s odkazem na bývalého národního bezpečnostního poradce, který měl být tím, za kým úředníci v minulosti chodili pro rozhodnutí, místo aby se obraceli na politiky. Na rozdíl od éry Petra Fialy, kdy klíčové bezpečnostní otázky často zůstávaly v gesci úředníků a expertů, nyní Babiš prosazuje tvrdé manažerské řízení státu. Chce vědět nejen to, co se děje, ale především proč a s jakým efektem pro české občany a obranyschopnost země.
Nová protiraketová koalice jako test politické vůle
Nejnovější impuls k Babišově kritice přineslo oznámení tzv. Missile Defence Alliance neboli integrované protiraketové koalice, kterou v polovině července 2026 v Paříži zformovalo devět evropských zemí společně s Ukrajinou (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Španělsko a Švédsko). Cílem je rychle vybudovat společnou architekturu obrany proti balistickým raketám – hrozbě, která se v posledních letech stala akutní díky vývoji ruské i jiných arzenálů.
Babiš se o projektu dozvěděl až během summitu Koalice ochotných v Paříži a okamžitě vyjádřil zájem o zapojení Česka. Zároveň ale kritizoval, že ho ministerstvo obrany neinformovalo včas, a to přestože o projektu vědělo již na jaře. „Je neuvěřitelné, že tato věc nebyla nikdy na Bezpečnostní radě státu,“ uvedl premiér. Podle něj nesmí jít o další „papírovou koalici“, z níž nic konkrétního nevzejde. Naopak žádá jasnou analýzu přínosů – od technologického transferu přes zapojení českého průmyslu až po reálné posílení obrany území ČR.
Ministr obrany Jaromír Zůna projekt označil za doplňkový k širším rámcům evropské a alianční obrany. Premiér jeho vyjádření přijal s pochopením, ale trval na tom, že takové iniciativy vyžadují aktivní politický přístup shora, nikoli jen úřednickou rutinu.
European Sky Shield: Členství ano, ale výsledky?
Česká republika je od října 2022 zakládajícím členem European Sky Shield Initiative (ESSI) – německé iniciativy na vytvoření integrované evropské protivzdušné a protiraketové obrany. Projekt spojuje přes dvacet zemí a zaměřuje se na společné nákupy a interoperabilitu systémů v několika vrstvách: krátký dosah (např. Skyranger), střední (IRIS-T SLM) a dlouhý (Patriot, Arrow 3).
Pro Česko přináší ESSI především možnost koordinovaných nákupů za výhodnějších podmínek, sdílení dat a zkušeností. Země zde uplatňuje svou tradiční silnou stránku – pasivní sledovací systémy. České firmy (především pardubická ERA) dodávají technologie typu VERA-NG/DPET a PLESS, které dokážou detekovat cíle bez vlastního vyzařování signálu. V červnu 2025 hostila Praha zasedání podskupiny ESSI pro pasivní senzory, což potvrzuje aktivní roli ČR v této oblasti.
Závazky pro stát jsou především koordinační: harmonizace výcviku, sdílení informací a případná účast na společných tendrech. Přínosy spočívají v lepší ochraně vzdušného prostoru, úsporách na výzbroji a posílení pozice v evropském obranném průmyslu. Babiš nicméně na jednání vlády upozornil, že zatím chybí konkrétní vyhodnocení, jak ESSI reálně zlepšilo bezpečnost ČR. Ptá se na měřitelné výsledky – kolik systémů bylo pořízeno společně, jaká data sdílíme a zda to přineslo technologický pokrok české armádě.
Koalice ochotných: Deklarace versus reálná pomoc
Podobně kriticky se Babiš vyjádřil ke Koalici ochotných – širší platformě přibližně třiceti zemí podporujících Ukrajinu. ČR je její součástí a aktivně se účastní summitů, včetně koordinace muniční iniciativy. Premiér však zdůraznil, že mnohé aktivity zůstávají na úrovni deklarací a politických prohlášení. „Z toho nic nevzešlo, jen řeči politiků,“ konstatoval po jednání vlády 20. července s tím, že výsledek české účasti je zatím minimální.
Přesto oceňuje praktické prvky, jako je česká muniční pomoc Ukrajině. Požaduje však, aby každé zapojení mělo jasně definovaný národní zájem – ať už jde o bezpečnost východního křídla NATO, nebo ekonomické příležitosti pro český zbrojní průmysl.
Perspektiva: Politická odpovědnost místo úřednického přístupu
Babišův přístup odráží změnu stylu řízení státu. Na rozdíl od předchozí vlády, kde bezpečnostní agenda často zůstávala v rukou expertů typu Tomáše Pojara, současný premiér požaduje přímou politickou kontrolu. „Ministři si mají zvyknout, že rozhoduje vláda a premiér,“ zní jeho vzkaz z posledního jednání vlády.
V případě nové protiraketové koalice vidí premiér příležitost pro Česko: zapojení českých firem, přístup k moderním technologiím a reálné posílení obrany proti balistickým hrozbám. Zároveň varuje před slepým následováním iniciativ, které končí jen na papíře. Chce jasnou analýzu přínosů, rizik a závazků – a teprve poté politické rozhodnutí na nejvyšší úrovni.
Tento požadavek rezonuje i v širší veřejnosti. V době rostoucích globálních hrozeb Česká republika potřebuje vládu, která obrannou politiku nejen deklaruje, ale aktivně a odpovědně formuje v zájmu národní bezpečnosti. Babiš svým přístupem ukazuje, že v této oblasti není ochoten přijímat kompromisy.
Tagy