Babiš si popletl radary. Aktuální kauza není o těch z Izraele

Babiš si popletl radary. Aktuální kauza není o těch z Izraele
23 / 01 / 2020, 23:00

Ke kauze údajně trojnásobně předražených radiolokátorů od společnosti Omnipol se těsně před návratem z návštěvy Izraele vyjádřil i premiér Babiš. Z jeho slov ovšem vyplývá, že si popletl dvě rozdílné armádní zakázky – nákup 8 kusů mobilních radarů protivzdušné obrany MADR (Mobile Air Defence Radar) z Izraele a aktuální nákup dvou kompletů pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG od společnosti ERA spadající do zbrojního holdingu Omnipol.

Premiér Babiš pro server irozhlas.cz uvedl: „Porovnávali neexistující švédský radar s radarem izraelským, který je vlastně každý den v boji. Bylo tam 35 lidí v komisi. Konečně se to teda nakoupilo.“

Tento popis ovšem pasuje k nákupu zmíněných radarů MADR od izraelské společnosti Elta. Oním neexistujícím švédským radarem je myšlen systém Giraffe od společnosti Saab. Nákup tohoto systému se velmi dlouho táhnul. Vítěz byl původně vyhlášen na konci roku 2016. Ministryně obrany Karla Šlechtová však odmítla na jaře roku 2018 připravenou smlouvu podepsat. V lednu 2018 Národní úřad kybernetické bezpečnosti (NÚKIB) neschválil dokumentaci k nákupů radarů, a bez certifikace nebylo možné radary připojit do systému NATO. V zakázce v hodnotě 3,5 miliardy korun zjistila poté Inspekce ministra obrany "extrémně závažné nálezy" a ministryně se ve věci obrátila na Vojenskou policii. Možnost propojení radarů se systémy NATO byla potvrzena v červnu 2018. Nakonec se však nákup podařilo dotáhnout a kontrakt byl podepsán v prosinci roku 2019.

Naproti tomu příběh kompletu pasivních sledovacích systému DPET Věra NG vygradoval v aktuálních dnech. Vláda původně schválila v únoru 2019 nákupní cenu 780 milionů korun. S touto částkou byly seznámeni i poslanci a následně byla tato suma schválena i v rámci rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2020. Ke zlomu ale dochází až právě nyní, kdy vyšlo najevo, že Metnarovo ministerstvo v tichosti podepsalo smlouvu, která je na částku 1,5 miliardy korun. Podezřelost celého obchodu se projevila zejména při porovnání s nákupní cenou, za kterou obdobný komplet získalo NATO v roce 2018. Tam byla cena 434 milionů korun.

Z vyjádření expertů pro Security magazín vyplývá, že lze rozumně odůvodnit navýšení české ceny přibližně o 25 až 30 %. To i zhruba odpovídá původní částce schválené vládou. Cenu vyšší o 245 % však podle expertů obhájit nelze.

Celá kauza by měla mít ještě jeden háček. Do konce března 2020 má totiž být údajně vyplacena extrémně vysoká záloha.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace