foto: Ministerstvo obrany/Premiér Babiš a ministr obrany Zůna
Třetí ročník IISS Prague Defence Summitu přivedl do hlavního města více než 250 politiků, vojáků, průmyslníků a analytiků. Hostitelská vláda vystoupila hned dvakrát: premiér Andrej Babiš zahájil čtvrteční program výzvou ke společnému evropskému protiraketovému programu Euro Patriot, vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna vzápětí usedl do panelu o obraně Evropy v nové éře.
Mezi oběma vystoupeními se rýsuje česká nabídka partnerům: nejen slova o budoucích projektech, ale i praktická zkušenost s tím, jak rychle sehnat, zaplatit a dopravit to, co armády na bojišti skutečně spotřebovávají. Summit pořádá londýnský International Institute for Strategic Studies s podporou české vlády. Program se soustředí na nákupy, budoucnost pozemních sil NATO, mobilizaci, logistiku, udržitelnost výdajů, dalekonosný přesný úder a vesmírné schopnosti. IISS v Praze zároveň představilo strategickou zprávu The Defence of Europe in a New Era.
Jde o odborné zhodnocení, nikoli o tiskovou zprávu: autoři posuzují, kde Evropa stačí, kde zaostává a co z toho plyne pro spojeneckou obranu. Zpráva zdůrazňuje rostoucí význam střední a východní Evropy jako zbrojní základny po letech podinvestování. Připomíná také, že evropské pozemní síly zůstávají závislé na několika klíčových amerických schopnostech a že Aliance stále naráží na logistická úzká hrdla. Právě tady má Česko co říct. Nejen proto, že summit hostí, ale proto, že už dva a půl roku provozuje kanál, který Evropě ukázal, jak se munice shání, když sklady zejí prázdnotou.
Muniční iniciativa: český model, který se nedá snadno nahradit
Česká muniční iniciativa vznikla v roce 2024 jako odpověď na akutní nedostatek dělostřeleckých granátů na Ukrajině. Princip je prostý a právě proto účinný. Praha koordinuje nákupy velkorážové munice, především ráže 155 mm, i mimo Evropskou unii. Spojenecké státy dávají peníze, české ministerstvo obrany, obchodníci a výrobci zajišťují kontrakty, kvalitu a logistiku. Od startu iniciativy putovalo na Ukrajinu více než čtyři miliony kusů velkorážové munice. V roce 2024 to bylo zhruba 1,5 milionu, v roce 2025 kolem 1,8 milionu. V některých obdobích pokrývala iniciativa až polovinu všech velkorážových granátů, které Kyjev od spojenců dostal. Prezident Petr Pavel proto opakovaně říká, že takový kanál nelze snadno nahradit ničím jiným.
Současná vláda iniciativu zachovala jako mezinárodní projekt. Česko dál poskytuje know-how a administrativu, financování nesou zahraniční dárci. Premiér Babiš už na začátku roku uvedl, že v iniciativě lze pokračovat, pokud ji zaplatí jiné státy, proces bude transparentní a Česko nabídne právě to, co má: schopnost munici najít a doručit.
Ministr Zůna iniciativu nezpochybnil a označil její pokračování za smysluplné. V červnu to potvrdil i praktický krok spojenců: německý ministr obrany Boris Pistorius po jednání se Zůnou v Berlíně přidal do českého kanálu dalších 300 milionů eur na přibližně 50 tisíc kusů munice s delším dostřelem. Německo tak zůstalo jedním z největších přispěvatelů projektu. Pro summit IISS je to důležitý vzkaz. Evropa nemluví jen o tom, že musí vyrábět víc. Česko už ukázalo, že umí spojit dárce, trh a dodávky dřív, než se rozjedou pomalé unijní programy.
Muniční iniciativa má i domácí stopu. Rozhýbala české a středoevropské firmy, sklady, přepravu i znalost globálního trhu s granáty. Na summitu, který řeší průmyslovou kapacitu a obnovu zásob, je to konkrétní argument: malá země může být velkým organizátorem, pokud nabídne rychlost a důvěryhodnost. Pro ukrajinské dělostřelectvo to znamenalo munici do hlavní zbraně poziční války. Pro Evropu to byl test, zda dokáže jednat dřív, než dojdou sklady.
Evropský protiraketový štít podle vzoru Airbusu
Premiér Babiš rovněž předložil návrh, který míří o patro výš než denní tok granátů. Evropa by podle něj měla spojit síly podobně jako v roce 1970 při vzniku Airbusu a postavit společný program protiraketové obrany Euro Patriot. Cílem není soupeřit se Spojenými státy, ale posílit evropský pilíř NATO a dát práci i českému obrannému průmyslu. „Musíme se poučit z války na Ukrajině a hledat řešení zejména v oblasti obrany proti balistickým raketám. Možná jsem naivní, ale chtěl bych se pokusit přesvědčit naše partnery, aby se na takový projekt soustředili,“ řekl premiér. Ruské Iskandery a Kinžaly ukázaly, že Patrioty fungují, ale je jich málo. Evropa o „izraelském deštníku“ mluví léta, hmatatelný společný program z toho zatím nevznikl.
Zůna v panelu Europe’s Defence in a New Era usedl vedle maďarského, švédského a německého ministra obrany. Zatímco zahajovací projev maluje analogii s Airbusem, ministr-voják má na stole to, bez čeho se analogie v praxi neobejde: počty, tempo výroby, interoperabilitu a schopnost udržet zásoby. Muniční iniciativa je v tomto smyslu předobrazem. Ukázala, že Česko umí sestavit koalici ochotných kolem konkrétní komodity. Euro Patriot by vyžadoval totéž v mnohem dražší a citlivější oblasti: společné zakázky, sdílené radary, munici do interceptorů a dlouhodobý politický závazek.
Summit IISS dává prostor ukázat dva konkrétní výstupy: muniční iniciativu, která už spojencům dodala miliony granátů, a návrh Euro Patriot, který teprve hledá partnery. První je hotový mechanismus nákupu a logistiky. Druhý je politická nabídka společné protiraketové obrany. Zda z ní vznikne program, rozhodnou peníze, zakázky a zájem dalších států. Do té doby zůstává nejsilnějším českým argumentem to, co už funguje: schopnost sehnat munici a dovézt ji tam, kde chybí.
Tagy