Bartošek ke změnám v tendru na BVP: budeme jednat s armádou i zbrojaři. Chceme pro ČR nejlepší podmínky. Od Babišova kabinetu chceme převzít agendu co nejrychleji

Security Magazínu poskytl rozhovor místopředseda KDU-ČSL a dosavadní člen sněmovního Výboru pro obranu Jan Bartošek. Zajímaly nás změny v probíhajícím tendru na pásová BVP, pohled nové vládní koalice na řešení tohoto problému, a připravovaná akvizice lehkých útočných vozidel. „Za zmiňovaná 2 % HDP si nekupujeme plusové body u NATO, ale naší bezpečnost,“ odpověděl na otázku, zda věří ve splnění cíle vydávat 2 % HDP na obranu v roce 2025.

• Ministerstvo Obrany zastavilo tendr na nákup bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun z důvodu nevyhovujících nabídek zbrojařských firem. Zmiňoval jste, že se tento projekt táhl tak dlouho, že se dostal mimo ekonomickou a politickou realitu. Mluvil jste také, o tom, že by se na tuto akvizici mělo využít méně finančních prostředků a převést část vozidel na kolovou platformu. Berete to jako příležitost pro to, aby byl tendr definován znovu s tím, že se například může řešit celkový objem zakázky, počet vozidel a kolová platforma?

Nová vládní koalice bude mít před sebou v oblasti resortu obrany složitý úkol. Tím bude obhájit si výdaje na obranu i v čase snižování schodku státního rozpočtu. Končící vláda bohužel nezvládá dotažení některých velkých armádních zakázek, a to pro rozpočet i samotnou armádu může mít nepříjemné následky. Na nás tedy bude intenzivně jednat s armádou i zbrojařskými firmami s cílem pokusit se pro Českou republiku dojednat nejlepší podmínky. 

• V poslední době se hodně hovoří o nákupu lehkých útočných bojových vozidel za 7 miliard korun. Tento projekt byl zařazen mezi strategické zakázky nečekaně až na poslední chvíli před říjnovými volbami, aniž by o tom byli předem informováni poslanci obranného výboru. Myslíte si, že by se tato zakázka měla pozastavit a počkat na nového ministra, aby o tom rozhodnul?

Opakovaně jsem žádal vládu, ať úzce spolupracují s výborem pro obranu a ať nás pravidelně informují o stavu zakázek. Dlouho před volbami bylo jasné, že se spoustu věcí nestihne dokončit, a že to může způsobit velké problémy. Místo spolupráce byl však výbor ubezpečován, že se vše stíhá. Nyní potřebujeme co nejrychleji sestavit novou vládu a okamžitě si převzít agendu od ministrů končícího Babišova kabinetu.

• V programu společné vlády se koalice shodli na dosažení 2% HDP na obranu do roku 2025. To však bylo slibováno mnohokrát, i v minulém volebním období a nepovedlo se to. Věříte v dosažení tohoto programového bodu v následujícím volebním období?

Strany v rámci obou koalic mají v programech naplnění našich závazků vůči NATO. Uděláme tedy maximum pro to, aby se tento cíl podařilo splnit. Jsme připraveni ve velké míře zapojit domácí průmysl do armádních zakázek, a proto by celý modernizační proces naší armády dával smysl i pro státní rozpočet. 

Naplnění závazků v podobě 2% HDP na obranu bylo slibováno i Andrejem Babišem tak jako mnoho dalších věcí. Ukázalo se však, že pro jeho vládu obrana a bezpečnost nebyla prioritou. Za zmiňovaná 2 % HDP si nekupujeme plusové body u NATO, ale naší bezpečnost, a právě pro naši koalici je bezpečnost naší země klíčová.

• Pane poslanče, minulé volební období jste působil v Poslanecké sněmovně nejen jako člen výboru pro obranu a pro bezpečnost ale také jste byl například členem stálé komise pro hybridní hrozby. Jaké priority budou pro budoucí vládu v tomto odvětví a je Česká republika dostatečně připravena reagovat na hybridní hrozby?

Hybridní hrozby jsou velké téma a nesmíme je podceňovat. Tyto hrozby můžeme přirovnat k rozjetému vlaku, který na nás nikde nepočká. Naopak, jestliže ho necháme odjet, už ho nechytíme. Proto se nesmíme přesvědčovat o tom, že jsme na nejrůznější druhy hrozeb připraveni reagovat. Příprava na hybridní hrozby je nikdy nekončící proces, a tak to také musíme vnímat. V rámci kyberbezpečnosti máme stále velké rezervy, které jdou ruku v ruce s úrovní digitalizace v České republice. Pro posílení naší odolnosti nelze jen pořádat vládní delegace do Estonska, ale je potřeba koordinovat práci napříč všemi resorty a dalšími subjekty státní správy. A právě na to se chce naše koalice zaměřit.