Bezpečnost záporožské jaderné elektrárny je bezpečnostním problémem celé Evropy, možná nejen Evropy.

Konflikt na Ukrajině začíná vyznačovat další a další palčivé problémy. Jednak je to rozvoj technologií, kdy jsou stále více používány drony, je to rozpolcenost mezinárodního společenství, kdy státy kritizují ale moc Ukrajině nepomáhají a pak je to existence kritické infrastruktury, jako jsou vodní zdroje, přenosové sítě nebo elektrárny – a potřeba jejich ochrany.

Jaderná elektrárna v Záporoží je svým výkonem největší v Evropě a pátá největší na světě. Má šest jaderných bloků, v nichž jsou instalovány reaktory VVER-1000/320 každý o čistém výkonu 950 MW. Reaktory by uváděny do provozu mezi lety 1985–1996. Mělo by jít o stejný typ reaktorů, jako má jaderná elektrárna Temelín a kdy se jim přezdívá „veverky“.

Všichni mají v živé paměti katastrofu v Černobylu, kdy se jednak jednalo o technickou chybu a selhání personálu a též tato elektrárna je menší a od počátku byla snaha zabránit výbuchu reaktoru i jeho propálení do spodních vod. Zahynula spousta záchranářů a radioaktivní spad zasáhl především Ukrajinu, Bělorusko, významné hodnoty zaznamenalo i Švédsko. V tehdejším ČSSR se o tom nesmělo moc mluvit, ale bylo doporučeno třeba nesbírat houby, které do sebe ze země nabírají vše možné. Tedy i radioaktivní materiál, který dle vládních činitelů na ČSSR nespadl.

A teď se bojuje v okolí největší jaderné elektrárny Evropy. Ruské jednotky najely i s technikou do elektrárny, kterou berou jako kryt. Předtím došlo k ostřelování a zasažení jedné administrativní/výcvikové budovy, jež je ale nedaleko reaktoru, naštěstí v té době z důvodu údržba odstavenému z provozu. A přestřelky v okolí elektrárny přetrvávají, kdy obě strany se vzájemně obviňují. V dané situaci asi nikdo nemá čistý štít. Proč by měli Ukrajinci střílet na vlastní elektrárnu a proč by Rusové měli střílet na vlastní jednotky v elektrárně, kterou chtějí mít pod kontrolou. Kontrolou elektrárny mohou Ukrajinu dále energeticky vydírat a sebe zásobovat.

I z toho důvodu zde ponechali veškerý ukrajinský personál, protože náhlé vypnutí reaktoru nebo neodborné zásahy by mohly vyvolat jaderný výbuch. A pak je otázkou, zda by vybuchl jeden nebo v rámci řetězové reakce postupně všechny reaktory. A je lepší si ani nepředstavovat to hrůzu, jež by nastala. A Ukrajina má i další jaderné elektrárny, Rivne, Chmelnitskiy a Konstantinovka, ale všechny jsou v západní části Ukrajiny.

Objevily se i názory, že pro ČR by to nic neznamenalo, protože vítr tam fouká na východ. Jenže jak je vidno ze situace po Černobyly, není to pravda a sami při sledování počasí v televizi vidíme že jednou fouká ze severu, pak ze západu nebo z jihu i východu. Navíc držitelé pilotních licencí potvrdí, že v různých výškách může být prodění vzduchu dost rozdílné.

V návaznosti na výše uvedené je nutno se zamyslet, pokud by došlo k jaderné katastrofě v Záporoží, jak je nastavena a jak by byla účinná ochrana obyvatelstva ČR. Dříve bývala tzv. branná výchova a už děti v základních školách se učily nasazovat protichemické masky. Dnes je v gesci MO funkční tzv. POKOS (Příprava Občanů K Obraně Státu). Ale třeba mnohé bývalé kryty, CO se změnily na sklady zeleniny, diskotéky nebo muzea, takže nejsou funkční. Metro je pouze v Praze, ale prioritně by zřejmě byla zasažena Morava a Slezsko. A že by se celá jižní Morava ukryla v podzemí vinných sklípků a Slezsko v šachtách černouhelných dolů – jen nepatřičný humor, ale realita situace, není kde se ukrýt.

Další velkou neznámou je, jaké zásoby jsou ve skladech aktivních i pasivních ochranných prostředků, tím jsou míněny ochranné masky a oděvy a třeba i jód. Máme armádu a IZS, všichni v těchto složkách udělají vše možné i nemožné, aby pomohli ostatním. Jsou zřízeny Štáby krizového řízení a je Státní správa hmotných rezerv, kdy štáby musí vědět, jak danou situaci řešit a jakými silami a prostředky a SSHR musí vědět, jaké zásoby jsou k dispozici a kde a jak je pak distribuovat. SSHR je bohužel ve vleku rozhodnutí zodpovědných ministrů, udělá, co může a uskladní na co má kapacity, ale nemá vlastní rozhodovací pravomoci, třeba říci nakoupíme milion protichemických masek. Vše je řízeno plánováním, rozpočtem a politickými rozhodnutími.

Takže nyní zbývá doufat, že jaderná elektrárna v Záporoží nevybuchne, protože pak bude pozdě cokoliv řešit.

 

Zdroj: newsweek.com, power-technology.com