Bezpečnostní expert Pojar: Mezivládní dohoda je klíč k podpoře českého průmyslu i exportu. A možná jediná šance, jak dokončit nákup BVP
foto: Rheinmetall MAN CC BY-SA 4.0/Lynx KF41
Český stát by se v obranných zakázkách měl naučit více využívat mechanismus jednání vláda-vláda, tedy GtoG. A to při nákupech i prodejích.
V případě nákupu sofistikovaných a drahých systémů, které není schopný dodat domácí průmysl, se často v českých podmínkách jedná o způsob zdaleka nejefektivnější. Má to totiž několik výhod – v první řadě se jedná o proces, který má jasný začátek a konec, nelze ho tak jednoduše sabotovat a protahovat podáváním neustálých odvolání a anonymních trestních oznámení. V zásadě se také jedná o proces transparentní, který omezuje korupční prostředí.
Lze si v rámci něho navíc prosadit maximální míru zapojení domácího průmyslu a vědecko-výzkumných institucí, respektive maximální návratnost vynaložených peněz do domácí ekonomiky, tedy zpět do státního rozpočtu. A v neposlední řadě se českému státu otevírá možnost přímého jednání s druhou stranou v dalších věcech relevantních pro obranu a bezpečnost, či pro prosazování jiných ekonomických nebo zahraničně-politických zájmů. U velkých nákupů je to ve světě – i v tom vyspělém - mechanismus zcela běžný. Kdo ho umí využívat, nemůže prodělat.
V oblasti nákupů jsme si to koneckonců již vyzkoušeli na pronájmu Gripenů či nově nákupu radarů MADR nebo helikoptér. Zcela nepochybně lze obdobně postupovat například při nákupu kompletů protivzdušné obrany a nedivil bych se, kdyby se vzhledem k rozsahu a složitosti projektu pořízení bojových vozidel pěchoty nakonec ukázala cesta GtoG jako jediná, která může garantovat jeho úspěšné dokončení. A to opět včetně maximalizace zapojení domácího průmyslu, což je zásadní jak z ekonomického, tak z bezpečnostního hlediska.
Mechanismus GtoG je však klíčovým nástrojem i pro podporu exportu. Tam ho využívat nicméně ještě neumíme. Brání nám v tom zákonná omezení i neexistence realizační agentury uvnitř Ministerstva obrany. Škoda, i to je totiž neopomenutelný nástroj při prosazování české zahraniční, bezpečnostní a v neposlední řadě ekonomické politiky. Některé země takovou interakci vyžadují a nemáme-li na naší straně vybudovaný patřičný systém, omezujeme tím konkurenceschopnost českého průmyslu i schopnost prosazovat zájmy českého státu.
Je jen dobře, že Ministerstvo obrany na vytvoření mechanismu GtoG pro export začíná konečně vážně pracovat. A pokud to bude doplněno vytvořením fondu po vzoru amerického FMF (Foreign Military Funding), který zajišťuje zcela jasné propojení zahraničně-politicko-bezpečnostních priorit s návratem vynaložených peněz zpět do domácí ekonomiky, budeme moci začít hrát a třídu vyšší ligu.
Tomáš Pojar, Autor je prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a bezpečnostní analytik
Tagy