Autor fotografie: Rheinmetall|Popisek: LUNA NG
Evropské země posílají Ukrajině nové bezpilotní vzdušné systémy a vybavení k obraně proti dronům, protože válka podněcovaná Ruskem vstupuje do 18. měsíce. A význam dronů narůstá a jejich „spotřeba“ také.
Německá zbrojovka Rheinmetall se připravuje na vyslání svého bezpilotního průzkumného dronu LUNA NG (nové generace) do Kyjeva, oznámila společnost 14. srpna. Systém by měl být podle mluvčího dodán do konce roku. LUNA NG je součástí rozsáhlého balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu iniciovaného německou vládou v červenci. Podle Rheinmetall zahrnuje pozemní řídicí stanici a několik UAV, stejně jako startovací katapult, volitelné síťové vybavení pro zachycení dronů při přistání a vybavení pro rychlou opravu. Systém je namontován na nákladním vozidle Rheinmetall HX se systémem výměnné nástavby. Společnost tvrdí, že dron může zůstat ve vzduchu více než dvanáct hodin a udržovat dosah datového spojení až na100 kilometrů normálně a až 300 kilometrů, když je vybaven volitelným satelitním komunikačním zařízením.
Bundeswehr provozuje systémy LUNA UAV od počátku 21. století. Ty byly původně vyvinuty německým výrobcem EMT Penzberg, který Rheinmetall koupil v roce 2021. Počet systémů. Jež budou Ukrajině dodány, není znám. Berlín již dodal na Ukrajinu řadu průzkumných dronů, včetně 88 dronů Vector od Quantum Systems, 20 systémů RQ-35 Heidrun od dánské společnosti Sky-Watch a 32 nespecifikovaných průzkumných dronů, data jsou platná k 09. srpnu.
Ukrajina také brzy obdrží sérii systémů CORTEX Typhon k obraně proti UAS vyrobených norským Kongsbergem poté, co společnost podepsala dohodu prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu. Dodávka se skládá z několika systémů CORTEX Typhon, vyvinutých tak, aby čelily širokému spektru UAV s řešeními, jak kineticky poškodit nebo jinak deaktivovat tuto hrozbu.
Mezinárodní fond pro Ukrajinu (IFU) je mechanismus financování řízený Velkou Británií jménem několika mezinárodních partnerů – Spojeného království, Norska, Nizozemska, Dánska, Švédska, Islandu a Litvy – kteří společně přispěli více než 770 miliony liber (977 milionů USD, tedy zhruba 21 562 390 000 CZK) do fondu k dnešnímu dni. Toto propojení bylo vytvořeno mezi těmito partnery, aby identifikovali a poskytli kritické schopnosti a rychle je dodali na Ukrajinu.
Moderní drony mají schopnost letět řízené operátorem nebo mají naprogramovanou trasu či prostor. Ovšem pokud řídící systém dronu vyhodnotí narůstající rušení komunikačního signálu, jež by mohlo znamenat snahu o převzetí jeho kontroly, přelétá na záložní prostor nebo se vrací na základnu. A zbraně protidronové obrany jsou buď kinetické, tedy detekce a setřel, nebo zarušení komunikačního signálu, ať již se jedná a o řízený nebo autonomní let.
Nasazení dronů všeho typu z obou stran bude na Ukrajině evidentně expandovat. Záleží též na tom, kdo a jak se k podpoře Ukrajiny postaví. Německá vláda oficiálně poskytuje nebojové prostředky, ale nebrání firmám jako Rheinmetall dodat ty bojové. Problémy jsou nejen s politickým přístupem, ale logistickým – dodávky munice, náhradních dílů, vyškolení obsluh apod.
Rusko možná získává další spojence, ale Ukrajině by mohly dojít zdroje, protože ty dojdou i v Evropě. A firmy nezvládají takový nápor požadavků na zahraniční dodávky a zároveň plnění závazků vůči vlastním ozbrojeným silám. Navíc politika hraje značnou roli, je hezké mít průzkumné drony, ale nemít čím ničit nepřítele je jiný příběh.
Zdroj: asiapacificdefencereporter.com, reuters.com, kyivindependent.com