Bezpilotní vzdušné prostředky – efektivní, pokud jsou spolehlivé. Řešením jsou pro AČR drony Hermes

V poslední době dochází k bezprecedentnímu tlaku ve vývoji bezpilotních systémů ve vzduchu, na zemi a pod vodou. Pro Českou republiku a její ozbrojené síly jsou klíčovými platformami ty létající. Jak řekla ministryně obrany Jana Černochová – zaspali jsme a musíme to napravit.

Tento segment je mimořádně rozmanitý, od miniaturizovaných dronů, kvadrokoptér, letadel s pevným nebo rotujícím křídlem mnoha velikostí, vyzbrojených nebo vybavených průzkumnými senzory. Vývoj směřuje směrem k bezpilotním stíhačkám, které jsou v současné době testovány např. na platformě F-16.

Jsou užitečné pro Integrovaný záchranný systém (IZS), policii, celní správu, pohraniční kontrolu a samozřejmě v armádě pro různé úkoly. Armáda České republiky implementovala malé průzkumné drony, ale je potřeba větší platforma se schopností nést těžké užitečné zatížení, mít dlouhou dobou letu, a především vysokou provozuschopnost a odolnost vůči nepřátelským aktivitám v oblasti elektronického boje. Význam dronů pro Armádu ČR lze vysledovat na nedávném setkání ministryně obrany s ministrem dopravy o využívání vzdušného prostoru drony – vojenskými i civilními.

Používání dronů se zdá některým lidem kontroverzní – obávají se, že může být narušeno jejich soukromí; jiným lidem se nelíbí jejich použití v bojových rolích. Například v Německu po dlouhém společném úsilí německého ministerstva obrany a Bundeswehru v roce 2020 byl Bundestagu předložen Návrh na zahrnutí všech kategorií dronů do výzbroje. Němečtí sociální demokraté, kteří návrh původně podpořili, ho při hlasování ve Spolkovém sněmu zamítli s tím, že destrukce by neměla být záležitostí pohybu joystickem. Pravděpodobně si nevšimli trendů v zahraničních konfliktech, Ukrajiny proti Rusku nebo Arménie proti Ázerbájdžánu. A je lepší ztratit dron než stíhačku s pilotem.

Dron je však technologie svým způsobem jako každá jiná – design, motor, elektronika, vybavení. To, co již není pod hlavičkou ,,jako každý jiný“, je potřeba téměř absolutní spolehlivosti i v nejtěžších geografických, meteorologických a bojových podmínkách. USA jsou největším výrobcem, Izrael je pravděpodobně druhý, čínská a ruská výroba se rozvíjí velmi rychle, existují také snahy výrobců z EU nebo Velké Británie. S technologickým pokrokem se spolehlivost nejmodernějších dronů zlepšuje; drony s technologií z přelomu tisíciletí trpí problémy mechanickými, s elektronikou nebo malou odolností proti rušení. Současně s tím, jak se technologie zlepšuje, tak klesají technické ztráty, drony jsou stále více využívány jako zbraně a určeny pro boj, čímž se zvyšují bojové ztráty. To však nezahrnuje sebevražedné drony (,,Loitering Ammunition“), které jsou létající bombou, podobně jako střely s plochou dráhou letu, jen mnohem menší.

Pro ilustraci lze porovnat spolehlivost dronů od různých výrobců.

- HERON z izraelské společnosti IAI

- WATCHKEEPER od britské společnosti THALES

- BAYRAKTAR TB2 od turecké společnosti BYKAR

- HERMES 900 od izraelské společnosti ELBIT

Samozřejmě by mohlo být zahrnuto mnoho dalších, jako je americký MQ-9 Reaper nebo polský FT-5 Moose, nebo ruský či čínský. Cílem je posoudit určitou nabídku vhodnou pro Armádu České republiky. Technické parametry, tj. velikost, užitečné zatížení, možnosti nasazení, jsou podobné, i když ne identické pro všechny čtyři systémy. Co však není identické, je jejich spolehlivost, zejména zde má vliv doba zavedení do výzbroje.

V závislosti na tom, čemu drony čelí, německý Bundeswehr ztratil celkem 137 dronů všech kategorií. 52 havarovalo, 50 mělo nehodu s neopravitelným poškozením a 37 se ztratilo. Izrael připouští, že ztrácí dron každé 2-3 měsíce, ale jedná se hlavně o malé drony (kvadrokoptéry) s optikou provádějící průzkumné a monitorovací úkoly v zastavěných oblastech, a proto jsou velmi zranitelné. Byl zaznamenán pouze jeden případ ztráty většího dronu, a to systému SKYLARK. Jedná se o dron s hmotností 8 kg.

VOLAVKA

Austrálie ztratila dva drony HERON, Německo ztratilo tři HERONy během misí v Afghánistánu - všechny údajně kvůli problémům s přistáním. Indie ztratila celkem 14 dronů za 10 let, ale polovina, 7, byly HERONy. Další dva drony HERON ztratila izraelská armáda kvůli poruše motoru; jeden dron byl naveden do moře, aby se vyhnul pádu do zastavěné oblasti, druhý  narazil do budovy. Turecko také pravděpodobně ztratilo dva drony HERON.

Na snímku je jeden ze zničených indických dronů HERON. Vzhledem k jeho stavu je zřejmé, že se nejednalo o sestřelení nebo havárii po kolizi, ale o technologické selhání. Přední část, ta nejtěžší, která by dopadla na zem, je zcela nepoškozená, pouze kryt technologické části byl oddělen. Podobně jsou křídla v podstatě nepoškozená, která by se pravděpodobně zlomila při nekontrolovaném nárazu, nebo by jedno křídlo zachytilo o zem a poškodilo se při nekontrolovaném přistání s náklonem. Úvodní fotografie ukazuje konstrukci zadní části letadla. Z fotografie nárazu to není zřejmé, ale zdá se, že zadní část je poškozena, zejména kvůli konstrukci kuželových nosníků trupu. Vzhledem ke stavu přední části a křídel lze předpokládat, že došlo ke ztrátě kontroly nad letadlem, které bylo stabilní, ale postupně ztrácelo výšku, dostatečně pomalu, aby hladce přistálo na břiše. V cestě přistání nebyla žádná překážka, takže nedošlo k žádnému zásadnímu poškození a lze okamžitě odvodit příčinu havárie – některá technická část selhala. Výbava dronu však zřejmě utrpěla zásadní škody.

HLÍDAČ

WATCHKEEPER je produktem britské společnosti THALES ve spolupráci s izraelskou společností ELBIT. Jeho konstrukce je odvozena od letounu HERMES 450 izraelské společnosti. V roce 2014 byl zařazen do výzbroje britské armády a okamžitě byl poslán na misi do Afghánistánu. Po dokončení mise bez ztrát byl stažen zpět do Velké Británie. Jedinou zaznamenanou ztrátou je havárie během tréninkového cvičení na Kypru. Žádná příčina nebyla uvedena. Jedná se o největší projekt třídy II, kdy bylo zavedeno více než 50 systémů. To znamená, že poměr incidentů je extrémně nízký. Watchkeeper je pravděpodobně nejbezpečnější systém ve třídě II a vyšší.

BAYRAKTAR TB2

Bezpilotní letouny BAYRAKTAR se dostaly do popředí v očích veřejnosti, nejprve v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a nyní v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Vzhledem k jejich intenzivnímu nasazení v konfliktech mají také relativně vysoké ztráty, přičemž absolutní většina z nich je podle dostupných informací sestřelena. Největší ztráty byly v Libyi a pak na každém místě nasazení, včetně Ukrajiny. Kromě bohatších zemí, jako je Ázerbájdžán, patří mezi zúčastněné strany Etiopie, Kyrgyzstán, Libye, Turkmenistán a válčící Ukrajina; Irák objednal 8 jednotek a Niger 6 jednotek; Mezi zúčastněnými stranami jsou Albánie, Kazachstán, Rwanda a Somálsko. Ze seznamu uživatelů a zainteresovaných stran lze odvodit, že BAYRAKTAR je relativně levné řešení, které dělá svou práci, ale zároveň s dobrou protivzdušnou obranou má vysoké ztráty. BAYRAKTAR není o moc levnější než HERMES, přesto více než 50 % BAYRAKTARů bylo buď sestřeleno, nebo ztracenyo v důsledku technického selhání.

Jen pro doplnění, v Turecku byl též navržen a realizován zajímavý projekt, a to dron ANKA MALE, který se zdá být na jiné úrovni kvality než BAYRAKTAR.

HERMES 900 Kočav

HERMES 900 byl oficiálně zařazen do izraelské armády v roce 2015, ale rok předtím, přestože byl v testovacím provozu, již úspěšně splnil operační misi, pro kterou byly jeho parametry vhodnější než parametry HERMES 450. Kvalita letadla je potvrzena vysokým zájmem z různých zemí a pro různé účely. Kanada je používá pro monitorování Arktidy a životního prostředí (ropné skvrny), Evropská unie je přidělila Agentuře pro námořní bezpečnost, Mexiko je má pro federální policii a Filipíny pro letectvo. Zahrnuje také Brazílii a Chile. Švýcarsko se stalo významným klientem, přestože požadovalo jinou pohonnou jednotku s větším výkonem, tj. větší hmotností. To si vyžádalo konstrukční zásah a změnu rozpětí křídel. HERMES 450 a WATCHKEEPER od něj odvozený používají Wankelův motor, HERMES 900 má přeplňovaný čtyřtaktní čtyřválec ROTAX 914 a Švýcaři si vybrali dieselovou jednotku, která má dvojnásobnou hmotnost.

Oblasti, ve kterých HERMES létají, jsou velmi rizikové (severoizraelská hranice je jednou z oblastí s nejhustší protiletadlovou obranou na světě), přesto nedošlo k jedinému sestřelení dronu HERMES.

Celkové ztráty výše uvedených dronů (ne vývojové havárie)

VOLAVKA / HERON                                        16

HLÍDAČ / WATCHKEEPER                              1

VLAJKONOŠ / BAYRAKTAR TB2                     27

HERMES 900                                                  2 (včetně 1 při testování švýcarského modelu)

Na Ukrajině bylo ztraceno více než 50 % dodaných BAYRAKTARů, a to sestřelem, technickým selháním nebo chybou operátora. Drony HERMES překročily 1 000 000 letových hodin v boji a v ohrožených oblastech beze ztrát.

Z toho vyplývá, že nejspolehlivější drony jsou HERMES, nebo založené na technologii HERMES, tedy moderním řešení. Nezáleží na tom, co dron nese, zda senzory, nebo zbraň, či je sám o sobě zbraní. Jeho síla spočívá v jeho spolehlivosti, tj. dosáhnout cíle a splnit misi, být odolný vůči rušení, autonomně opustit cílovou oblast, pokud je to nutné, být schopen pracovat s naváděním ručně a autonomně, být schopen přerušit bojové mise a vždy bezpečně přistát na základně.

Výše uvedená analýza ukazuje, že z hlediska poměru cena/výkon jsou výrobky řady HERMES jednoznačně nejlepší, zatímco ostatní stroje sledované ve výzkumu jsou buď zastaralé, politicky nepřijatelné, extrémně finančně náročné nebo nespolehlivé. Armáda České republiky zatím ve své zadávací dokumentaci nedefinovala, zda bude potřebovat víceúčelové drony, bojové drony, průzkumné drony nebo sebevražedné drony a jak velké. Určitě však provede velmi profesionální hodnocení, a pokud je zakázka v této kategorii, pravděpodobně dospěje k podobným závěrům – spolehlivosti, technologii, účelu použití a způsobu použití. Navíc HERMES 900 je jediný dron, který má i civilní certifikaci – typovou certifikaci, tedy je použitelný i v rámci IZS apod. bez nutnosti pořizovat jinou platformu.

Zákazník si vybere podle potřeb a možností, ale i Rockefeller řekl: ,,Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci!“

 

Tagy