Autor: Nehemia Gershuni-Aylho, CC BY-SA 3.0|Popisek: Dron HERMES 900
V poslední době dochází k bezprecedentnímu tlaku ve vývoji bezpilotních systémů ve vzduchu, na zemi a pod vodou. Pro Českou republiku a její ozbrojené síly jsou klíčovými platformami ty létající. Jak řekla ministryně obrany Jana Černochová – zaspali jsme a musíme to napravit.
Tento segment je mimořádně rozmanitý, od miniaturizovaných dronů, kvadrokoptér, letadel s pevným nebo rotujícím křídlem mnoha velikostí, vyzbrojených nebo vybavených průzkumnými senzory. Vývoj směřuje směrem k bezpilotním stíhačkám, které jsou v současné době testovány např. na platformě F-16.
Jsou užitečné pro Integrovaný záchranný systém (IZS), policii, celní správu, pohraniční kontrolu a samozřejmě v armádě pro různé úkoly. Armáda České republiky implementovala malé průzkumné drony, ale je potřeba větší platforma se schopností nést těžké užitečné zatížení, mít dlouhou dobou letu, a především vysokou provozuschopnost a odolnost vůči nepřátelským aktivitám v oblasti elektronického boje. Význam dronů pro Armádu ČR lze vysledovat na nedávném setkání ministryně obrany s ministrem dopravy o využívání vzdušného prostoru drony – vojenskými i civilními.
Používání dronů se zdá některým lidem kontroverzní – obávají se, že může být narušeno jejich soukromí; jiným lidem se nelíbí jejich použití v bojových rolích. Například v Německu po dlouhém společném úsilí německého ministerstva obrany a Bundeswehru v roce 2020 byl Bundestagu předložen Návrh na zahrnutí všech kategorií dronů do výzbroje. Němečtí sociální demokraté, kteří návrh původně podpořili, ho při hlasování ve Spolkovém sněmu zamítli s tím, že destrukce by neměla být záležitostí pohybu joystickem. Pravděpodobně si nevšimli trendů v zahraničních konfliktech, Ukrajiny proti Rusku nebo Arménie proti Ázerbájdžánu. A je lepší ztratit dron než stíhačku s pilotem.
Dron je však technologie svým způsobem jako každá jiná – design, motor, elektronika, vybavení. To, co již není pod hlavičkou ,,jako každý jiný“, je potřeba téměř absolutní spolehlivosti i v nejtěžších geografických, meteorologických a bojových podmínkách. USA jsou největším výrobcem, Izrael je pravděpodobně druhý, čínská a ruská výroba se rozvíjí velmi rychle, existují také snahy výrobců z EU nebo Velké Británie. S technologickým pokrokem se spolehlivost nejmodernějších dronů zlepšuje; drony s technologií z přelomu tisíciletí trpí problémy mechanickými, s elektronikou nebo malou odolností proti rušení. Současně s tím, jak se technologie zlepšuje, tak klesají technické ztráty, drony jsou stále více využívány jako zbraně a určeny pro boj, čímž se zvyšují bojové ztráty. To však nezahrnuje sebevražedné drony (,,Loitering Ammunition“), které jsou létající bombou, podobně jako střely s plochou dráhou letu, jen mnohem menší.
Pro ilustraci lze porovnat spolehlivost dronů od různých výrobců.
- HERON z izraelské společnosti IAI
- WATCHKEEPER od britské společnosti THALES
- BAYRAKTAR TB2 od turecké společnosti BYKAR
- HERMES 900 od izraelské společnosti ELBIT
Samozřejmě by mohlo být zahrnuto mnoho dalších, jako je americký MQ-9 Reaper nebo polský FT-5 Moose, nebo ruský či čínský. Cílem je posoudit určitou nabídku vhodnou pro Armádu České republiky. Technické parametry, tj. velikost, užitečné zatížení, možnosti nasazení, jsou podobné, i když ne identické pro všechny čtyři systémy. Co však není identické, je jejich spolehlivost, zejména zde má vliv doba zavedení do výzbroje.
V závislosti na tom, čemu drony čelí, německý Bundeswehr ztratil celkem 137 dronů všech kategorií. 52 havarovalo, 50 mělo nehodu s neopravitelným poškozením a 37 se ztratilo. Izrael připouští, že ztrácí dron každé 2-3 měsíce, ale jedná se hlavně o malé drony (kvadrokoptéry) s optikou provádějící průzkumné a monitorovací úkoly v zastavěných oblastech, a proto jsou velmi zranitelné. Byl zaznamenán pouze jeden případ ztráty většího dronu, a to systému SKYLARK. Jedná se o dron s hmotností 8 kg.
VOLAVKA