foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Bill Clinton
Hlavními řečníky konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která proběhla 12. března na Pražském hradě, byli dva prezidenti: Petr Pavel a 42. prezident USA, Bill Clinton, který sehrál v rozšíření NATO v roce 1999 zásadní roli, a působivě vzpomínal na Václava Havla. Na jejich řeč navázala politická debata zástupců českých politických stran.
Na dopolední blok programu 11. ročníku konference Naše bezpečnosti není samozřejmost pořádanou spolkem Jagello 2000 s podporou Ministerstva obrany, strategického partnera, kterým je vysoká škola Cevro, generálních partnerů CSG a Tatra, exkluzivního partnera – americké společnosti Lockheed Martin, hlavních partnerů BAE Systems a Colt CZ Group a dalších, navázali svými projevy český prezident Petr Pavel a bývalý americký prezident William Jefferson Clinton, 42. prezident USA během dvou funkčních období v letech 1993–2001. Prezidenta Pavla uvedl předseda spolku Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík, a prezidenta Clintona europoslanec a místopředseda ODS, exministr obrany a bývalý velvyslanec v USA (1997–2001) Alexandr Vondra.
Petr Pavel: Evropané 30 let čerpali mírovou dividendu
Prezident Pavel zahájil svůj projev slovy, že „přesvědčovat veřejnost, že naše bezpečnosti není samozřejmost, je již třetím rokem o něco snadnější.“ Odkázal přitom na trvající ruskou agresi proti Ukrajině, a řekl, že po jejím začátku byl pro všechny její rozsah a brutalita šokem. „Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové bylo, že se Česko spolu s přáteli dokázalo prozíravě chopit vzniklé příležitosti a dovést svou atlantickou integraci k cíli,“ přičemž připomněl, že vstup do NATO nebyl samozřejmostí, a odpůrce měl nejen v zahraniční, ale i v České republice, a v USA bylo rozšíření předmětem zásadní, dlouhé a obtížné politické debaty. Poděkoval přítomnému Billu Clintonovi, kterého do Prahy pozval jako jednoho z hlavních zastánců tehdejšího rozšíření Aliance. Připomněl také roli tehdejší ministryni zahraničních věcí USA a české rodačce Madeleine Albrightové.
Prezident Pavel dále uvedl, že noví členové NATO přispěli k bezpečnosti Aliance i Spojených států a prokázali se jako spolehliví spojenci také v zahraničních vojenských misích. Nedávné rozšíření NATO o Finsko a Švédsko označil za jeho další hmatatelné posílení, a že atraktivita členství nijak v čase neuvadá, naopak, Aliance stále přitahuje zájemce o členství, „včetně Ukrajiny nebo Gruzie.“ Řekl také, že v dnešní době prochází atlantická jednota bezprecedentní zkouškou: „NATO bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat se stejnou pozorností, jako k bezpečnostním zárukám.“
„Třicet po pádu železné opony Evropané čerpali mírovou dividendu. Probuzení bylo pomalejší, než by bylo vzhledem k situaci vhodné,“ řekl dále prezident. Ocenil, že Česká republika vzala za svůj závazek vydávat na obranu 2 % HDP s tím, že podle jeho názoru to do budoucna bude muset být více. Evropské státy se musejí podle prezidenta do budoucna stát v rámci NATO spojencem, který řadu úkolů dokáže plnit samostatně, a „přetavit partnerství v rovnocenné spojenectví.“
Aliance se nyní podle Petra Pavla vrací ke svému původnímu účelu, tedy společné obraně, a aby byla schopna odstrašit nepřítele a ochránit své obyvatelstvo, musí udržet svůj náskok v technologiích. K tomu podle něj potřebuje posílit kapacitu obranného průmyslu, kapacitu a schopnosti armád a udržet soudržnost členských států. A to v situaci, kdy Kreml zesiluje své hybridní operace, kyberprostor se stal novou doménou – masivní útok v kybernetickém prostoru se podle prezidenta může stát spouštěčem společné obrany podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Podobně jaké někteří z jeho předřečníků uzavřel svůj příspěvek slovy, že bezpečnost je zárukou všeho, co moderní společnost nabízí.
Bill Clinton: Musíme jednat tak, abychom se za sebe za dalších 25 let nestyděli
42. prezident USA Bill Clinton zahájil svůj spatra přednesený projev vzpomínkou na Václava Havla a Medeleine Albrightovou a jejich roli v procesu rozšíření Aliance. Připomněl, že ne všechny členské státy byly tomuto projektu nakloněny, a že ve své době byl vstup nových států více než otázkou vojenskou otázkou politickou. Zdůraznil přístup prvního prezidenta ČR Václava Havla, kterého označil za „pozoruhodného muže“, který důrazně prosazoval ideu, že Česká republika nebude mít garantovanou bezpečnost, dokud nebude ukotvena v Alianci. Rozšíření NATO označil Bill Clinton za „dobrou investici, která NATO ohromně posílila.“
„Jak jste naložili s těmi 25 lety?“ Připomněl, že premiér Fiala byl jedním z prvních západních státníků na Ukrajině po ruském útoku. Že prezident Pavel byl prvním, kdo navštívil jednotky na frontě. Že Česká republika byla první zemí, která Ukrajině dodala těžkou techniku, a nyní přišla s iniciativou dodávky bezmála milionu kusů dělostřelecké munice – „to nikdo jiný nedělá. Musím vám poděkovat,“ řekl Bill Clinton s tím, že spolu především s Polskem, které rovněž vstoupilo do NATO v roce 1999, udělala Česká republika hodně – „byl to dobrý deal.“
Dále ocenil vstup Finska a Švédska do Aliance, což podle jeho mínění významně posílilo obranyschopnost NATO a změnilo pozici a strategie v Evropě. Řekl, že máme za sebou 25 let míru a spolupráce, jež nyní Rusko narušilo svým pokusem o obnovu regionální dominance. „Přemýšlejme, co bude dalších 25 let. Naším úkolem je odkázat dětem lepší budoucnost.“ Řekl, že v ničem nelituje snahy přivést v době svého působení ve funkci prezidenta USA Rusko k partnerství, ačkoli se mu to, jak jsme dnes svědky, nepodařilo. „Nabídli jsme jim možnost se účastnit. Nelituji toho. Neuspěl jsem, ale důležité je zkusit udělat dobrou věc,“ řekl.
Svůj projev uzavřel výzvou stát po boku Ukrajině, dokud Ukrajina bojuje. Připomněl přitom zkušenost Evropy z konce 30. let. Ocenil současnou politiku prezidenta Bidena a řekl, že nyní musíme jednat tak, abychom se za sebe za dalších 25 let nestyděli. „Musíme zůstat spolu, zůstat s Ukrajinou, a snít o lepším zítřku.“ Publikum ocenilo jeho slova potleskem ve stoje.
Následujícího posledního panelu, kterým byla politická debata, se účastnili zástupci politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Diskutovali Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO, Ivan Bartoš, předseda Pirátů, Jan Bartošek, místopředseda KDU-ČSL, Alexandr Vondra, místopředseda ODS, Radim Fiala, místopředseda SPD, Vít Rakušan, předseda hnutí STAN a Markéta Pekarová-Adamová, předsedkyně TOP 09. Součástí panelu byla anketa, v níž přítomní politici odpovídali na otázky formou barevných cedulek ano, ne, případně zdržuji se.
Na první otázku, zda rozšíření NATO v 90. letech posílilo bezpečnost České republiky, odpověděli všichni přítomní kladně. Na otázku, zda má Česká republika zůstat členem Aliance i do budoucna, odpověděli všichni kladně s výjimkou Radima Fialy (SPD), který se zdržel. A stejný výsledek měla také otázka, zda jsou přítomní proto, aby Česká republika vydávala 2 % HDP na obranu, což odrazilo i loňské hlasování o zákoně, který takové výdaje stanovil jako minimální. Na otázku, zda jsou zástupci politických stran pro pokračování vojenské pomoci Ukrajině, odpověděli opět všichni kladně s výjimkou Radima Fialy, který byl proti. A na půdorysu koalice/opozice se pak přítomní rozdělili v odpovědi na otázku, zda jsou proto, aby se Ukrajina „jednoho dne“ stala součástí NATO. Karel Havlíček se zdržel, Radim Fiala byl proti, zástupci koaličních stran pro.
Zdroj: konference Naše bezpečnost není samozřejmost
Tagy