Biškek uštědřil Moskvě tvrdý direkt

Biškek uštědřil Moskvě tvrdý direkt
foto: KAI / Public domain/KAI KUH-1 Surion

Kyrgyzstán nakoupí z Jižní Koreje transportní víceúčelové vrtulníky KAI KUH-1 Surion. Biškek je tradiční odběratel vojenského vybavení Moskvy a disponuje prověřenými Mi-8.

Kyrgyzstán patří do geopolitické sféry, kterou Moskva považuje za svou. Server militarnyi.com píše, že Biškek disponuje systémy protivzdušné obrany (PVO) S-300PS a Tor-M2KM. S-300PS je jedinou verzí, která může odpalovat i střely s jadernými hlavicemi, ale už je poměrně zastaralý. Tor-M2KM je něco zcela jiného. Modulární komplet, který byl poprvé instalován v roce 2016 na fregatu Admirál Grigorovič. Oba systémy se Kreml snaží inovovat. Nákup KAI KUH-1 Surion se děje navzdory tomu, že Biškek disponuje flotilou Mi-8 a modernizovaných variant. 

KAI KUH-1 Surion z Jižní Koreje je moderní stroj

 

Je tu nepochybně úzká souvislost s obří půjčkou. Podle WPtech si Biškek půjčuje od Jižní Koreje 500 milionů dolarů. A nákup dvou KAI KUH-1 Surion za 71 milionů dolarů bude financován z této půjčky. Podle kyrgyzského serveru KG24 News dochází ke koupi kvůli zefektivnění pátracích a záchranných operací v zemi. Podle Defence Mirror je KUH-1 náhradou za víceúčelové UH-1H Huey a je vyvinutý z Eurocopter AS332 Super Puma. Surion poprvé vzlétl v roce 2010 a do služeb jihokorejské armády vstoupil roku 2013. KUH-1 je poháněn dvěma motory T-700-701K, každý z nich má výkon 1 855 koní. Stroj může dosáhnout rychlosti 283 kilometrů za hodinu a maximální dolet činí 828 kilometrů s dostupem 4 595 metrů. 

KAI KUH-1 Surion Mi-8 pro Biškek

 

Kupované KAI KUH-1 Surion nebudou ve vojenské verzi, která samozřejmě existuje, ale všechny verze vrtulníku mají pancéřovanou kabinu, která odolá palbě z ručních zbraní. Stroj má dvoučlennou posádku a pojme třináct cestujících. Maximální vzletová hmotnost činí 8 709 kilogramů a z toho užitečná je 2,7 tuny. O moderních navigačních a informačních systémech asi nemá smysl mluvit. A tím se dostáváme k Mi-8 a otázce, proč si Biškek pořizuje KUH-1. Kyrgyzstán disponuje variantami Mi-8MT, což je prakticky exportní Mi-17 a také darovaným Mi-8MTB v roce 2023. A verze Mi-8MBT už patří mezi poslední modernizace s dodatečným pancéřováním, s kapacitou až 40 vojáků, doletem 1 600 kilometrů a výrazně větší nosností. Nutno podotknout, že se také jedná o větší vrtulník. 

Mi-8 v Kyrgyzstánu

 

Podle Wikipedie bylo vyrobeno přes 17 000 různých variant Mi-8. S tím souvisí pochopitelně i množství havárií. Podle Newsweeku se kyrgyzský Mi-8 zřítil přímo v Biškeku v roce 2024. Jednalo se cvičný let a při tvrdém nouzovém přistání zahynul jeden člověk. Ale obecně jsou Mi-8 považovány za velmi spolehlivé stroje, koneckonců doposud slouží i v AČR. A nejde jen o tento vrtulník. Zatímco třeba u nového Kamova Ka-52 Alligator panují značné pochybnosti o kvalitě konstrukce, má trpět vibracemi, staré sovětské vrtulníky Mil a Kamov jsou obecně chválené. A s tím ještě souvisí další pozoruhodná záležitost. 

Testování ochrany proti námraze KUH-1 pomocí HISS

Hornatý Kyrgyzstán a Moskva přesto ostrouhala

 

Biškek chce KAI KUH-1 Surion do svých vysokohorských oblastí a Korejci na to také vrtulníky testovali. Kyrgyzstán je velmi hornatý a stroje musí vydržet specifické podmínky. Když Američané vtrhli do Afghánistánu a začali operovat ve vysokohorských oblastech, došlo k situaci, kdy jim třeba jejich Black Hawky nechtěly startovat. Palivo zamrzalo. Došlo k opravdu bizarní situaci, kdy byl Washington v některých případech nucen použít ruské vrtulníky. Ty se prostě osvědčily jako mimořádně odolné a konstruované tak, aby vydrželi ty nejnáročnější podmínky. Ani to ovšem Moskvě nepomáhá. 

Biškek má ke koupi KAI KUH-1 Surion své důvody

 

Volba Biškeku bude zřejmě především kvůli půjčce, která klidně může být koupí KAI KUH-1 Surion podmíněná. Ale roli může hrát více faktorů. Kyrgyzstán chce především menší vrtulník, ale už jde aktuálně velmi výrazně i o elektroniku. Kreml jasně na Ukrajině ukázal, že technologicky zaostává stále výrazněji. Záchranářské vrtulníky potřebují kvalitní termovizi a Rusko si ji není schopno samo vyrobit. Bez přístupu k západním produktům je v dost beznadějné situaci. V každém případě Biškek byl vždy odběratel systémů z Ruska a je velkým překvapením, že se obrátil jinam. Moskva to klidně může brát v současné situaci jako další direkt. 

 

Tagy