Autor fotografie: foto: VOP CZ, AMOS (army.cz)|Popisek: Hala podniku VOP CZ
Dlouhodobým problémem státního podniku VOP CZ, jehož hlavním účelem má být zabezpečování komplexního životního cyklu pozemní vojenské techniky ve výzbroji Armády České republiky, je relativně nízký podíl vojenské výroby. V roce 2019 představovala výroba podniku pro vojenský sektor jen 12 % tržeb, o rok později to bylo 15 % a v roce 2021 22 %. Trend byl pozitivní, ale reálný podíl stále mimořádně nízký. Již rok trvající ruská agrese proti Ukrajině zvyšuje celosvětově poptávku po vojenské technice, technologiích a také, zejména v geograficky blízkém okolí bránící se země, po službách v oblasti obrany. Dohoda o vytvoření obranného klastru mezi ukrajinským koncernem Ukroboronprom a agenturou AMOS, iniciovaná na jednání premiéra Fialy a prezidenta Zelenského, přináší státnímu podniku VOP CZ příležitost odrazit se ode dna.
Dne 6. února 2023 uzavřely Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) zřízená Ministerstvem obrany ČR, státní podnik VOP CZ a ukrajinský státní koncern Ukroboronprom Memorandum o porozumění v oblasti oprav obrněných vozidel. Podle tiskové zprávy MO je memorandum "mezi VOP CZ a Ukroboronprom prvním hmatatelným výsledkem klastru, který má za cíl vytvářet nové česko-ukrajinské společné podniky s cílem navýšení produkce vojenského materiálu pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny."
Dohoda o vytvoření společného obranného klastru byla podepsána 10. listopadu 2022 a byla jedním z výsledků společného zasedání vlád České republiky a Ukrajiny. "ČR patří mezi největší podporovatele Ukrajiny a nově podepsaná dohoda ukazuje další směr naší spolupráce. Dohoda se netýká pouze urgentní vojenské pomoci v období, kdy Ukrajina čelí agresi Ruské federace a bojuje o osvobození okupovaných území, včetně Krymu, ale zaměřuje se i na vzdálenější časový horizont. Česko-ukrajinské společné podniky jednou budou moci spolupracovat například v oblasti výzkumu a vývoje či dodávat vojenský materiál do třetích zemí," uvedla ke vzniku obranného klastru ministryně obrany Jana Černochová.
Aleš Vyvlečka, ředitel AMOS, k uzavření memoranda mezi VOP CZ a Ukroboronpromem řekl: "Předmětem memoranda je bilaterální spolupráce na opravách těžké techniky, obsahuje rovněž konkrétní plán a harmonogram realizace oprav či zajištění náhradních dílů." Podle náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce, který se ve středu účastnil zasedání Kontaktní obranné skupiny v Bruselu, se memorandum týká oprav tanků T-64 a další spolupráce: "Zvýšená kapacita údržby, oprav a generálních oprav může znamenat zásadní změnu, pokud jde o návrat opraveného vybavení na bojiště. Velikou výhodu představuje fakt, že tyto úpravy budou probíhat na našem území, tedy blízko Ukrajiny," řekl. Kromě primárního účelu podpořit úsilí bránící se země může mít projekt také ozdravný efekt pro státní podnik VOP.
Zapojení státního podniku VOP CZ do procesu oprav obrněné techniky ukrajinské armády je logickým krokem. Podnik má schopnost opravovat a modernizovat tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1 a BVP-2, což je technika, na kterou ukrajinské ozbrojené síly spoléhají ve velké míře. Jde současně o techniku, kterou na Ukrajinu v různých variantách a v dosud z bezpečnostních důvodů oficiálně nespecifikovaném množství v uplynulém roce dodávaly země střední a východní Evropy, ať již ze zásob svých vlastních armád, nebo soukromých společností. V případě České republiky mezi ně patřila například pásová bojová vozidla pěchoty Pbv 501 dodaná společností CSG. Státní podnik VOP má s touto variantou BVP-1 zkušenosti - v letech 1997-2001 jich 350 modernizoval v rámci zakázky pro švédské ministerstvo obrany.
Jak bylo řečeno, zapojení VOP CZ je prvním hmatatelným výsledkem česko-ukrajinského obranného klastru. Zeptali jsme se ministerstva obrany, zda existují další česko-ukrajinské projekty, resp. společnosti: "Řada českých firem již před válkou spolupracovala s ukrajinskými podniky, kde docházelo k založení plnohodnotných zastoupení na území Ukrajiny. Válka donutila některé firmy například v oblasti optických či mechanických součástí přesunout svou výrobu do ČR a založit společný podnik. Velké mezinárodní donorské iniciativy tento způsob spolupráce podporují a prohlášení o vzniku těchto podniků budou dle uvážení vedení těchto firem publikována ve veřejném prostoru," zněla odpověď.
Jestliže v uplynulých letech byl podnik VOP ze strany ministerstva obrany a množstvím relevantních zakázek poněkud opomíjen, což se projevilo důrazem na činnost v oblasti civilní výroby a slabými ekonomickými výsledky, nová příležitost, kterou dostává během funkčního období ministryně Černochové, má potenciál rozvinout jeho kapacity a schopnosti tak, aby byl schopen plnit úkoly, kvůli kterým je ministerstvem obrany zřízen. "Zajištění vlastních schopností v podobě státního podniku pro mírové, ale zejména válečné potřeby vidím jako zcela zásadní," řekl po návštěvě podniku 16. ledna náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka.
Rozvoj reálných schopností a kapacit VOP CZ je žádoucí, stejně jako to, aby jej ministerstvo i nadále efektivně využívalo pro plnění úkolů, pro které podnik zřizuje. Na druhou stranu nelze nepřipomenout riziko týkající se zakázky na pásová BVP. Přenos komplexní výroby moderního bojového vozidla do České republiky bude velmi složitý a náročný proces. A je otázkou, zda v současné situaci je na takový úkol VOP CZ připraven. Neméně důležitou otázkou je, zda skutečně ministerstvo svůj podnik zvýhodňuje proti soukromým společnostem, pokud jde o způsob výpočtu podílu české práce na zakázce.
Podle vzorce, který má redakce k dispozici, zatímco u soukromých společností jde skutečně o čistou domácí přidanou hodnotu (od zisku se odečítá souhrn spotřeby materiálu, souhrnu spotřeby nakupovaných služeb a souhrnu spotřeby nakupovaných energií), tak u státního podniku se odečítají jen energie, naopak se přičítá hodnota investic nezbytných k transferu technologie pro zabezpečení výroby (u soukromých společností nikoli), a neodečítá se spotřeba materiálu ani nakupovaných služeb.
Ve výsledku tedy není zapojení soukromých společností srovnatelné se zapojením státního podniku, a ministerstvo i dodavatel, kteří jsou svými deklaracemi a závazky motivovaní dosáhnout minimálně 40% "české" účasti, mají v podobě co nejvyššího zapojení státního podniku VOP CZ možnost dosáhnout lepšího výsledku, ačkoli určitou (a teoreticky nikoli nepodstatnou) část jeho plnění může představovat pouhé přeprodání švédské nebo jiné zahraniční produkce, a v důsledku toho také snížení reálného podílu soukromých společností na zakázce.
Zdroj: Ministerstvo obrany, VOP CZ