Autor fotografie: United States Air Force / Public Domain / Wikimedia Commons|Popisek: 249. letka - Boeing C-17A Lot XI Globemaster III 99-0169 „Spirit of Denali“ přelétá 11. června nad Aljaškou na cestě na leteckou základnu Elmendorf na Aljašce.
Boeing C-17 Globemaster III je vojenský dopravní letoun mimořádných parametrů vyvinutý v 80. a 90. letech společností McDonnel Douglas. Globemaster III je určen ke strategické přepravě materiálu, jednotek a nákladu, a také ke zdravotnické evakuaci a pro výsadkové operace.
Letadlo C-17 Globemaster III v květnu 2006 definitivně nahradil letouny C-141 Starlifter. Ve službě se doplňuje s Lockheedem C-5 Galaxy, který je určen pro přepravu nadměrných nákladů, a proslulým univerzálním C-130 Hercules. C-17 slouží kromě letectva Spojených států v Austrálii, Kanadě, Indii, Kuvajtu, Kataru, Spojených arabských emirátech a Velké Británii. Tři letouny operují v sestavě mezinárodního těžkého leteckého přepravního pluku (Heavy Airlift Wing) NATO v rámci programu schopností strategické letecké přepravy. Pořadové číslo III nese Boeing C-17 v sérii po vrtulových dopravních letounech Douglas C-74 Globemaster vyráběných v letech 1945-1947, a Douglas C-124 Globemaster II z let 1949-1955.
Vývoj letounu Boeing C-17 Globemaster III
C-17 Globemaster III byl uveden do služby po nesnadném vývoji a překonání řady technických problémů 17. ledna 1995. Přes vynaložení značných finančních prostředků se nepodařilo dosáhnout původně žádaných parametrů. To se projevilo mimo jiné tím, že původně zamýšlené zásadní rozšíření počtu letišť, jež by nový stroj mohl oproti C-141 využívat, nebylo nijak dramatické. Namísto 6400 jich parametry letounu pustí oproti předchůdci pouze na necelou tisícovku. Při maximální vzletové hmotnosti dosahující 265 tun může využívat letištní plochy dlouhé alespoň 1100 m a široké 27 m. Zvládá operovat i z nezpevněných ploch, kde ovšem roste riziko poškození letounu.
Technické parametry Letounu Boeing C-17 Globemaster III
Menší počet letišť nic nemění na faktu, že jde o letoun mimořádných kvalit a schopností. Nákladový prostor Globemasteru III je 27 m dlouhý, 5,5 m široký a 3,76 m vysoký, a kromě nákladu na standardizovaných paletách o celkové hmotnosti převyšující 77 tun pojme těžkou obrněnou techniku počínaje tankem M1 Abrams. Dolet letounu bez doplnění paliva je 4400-5200 km při cestovní rychlosti 830 km/h. Tu letounu dávají čtyři výkonné dvouproudové motory Pratt & Whitney F117-PW-100 schopné vyvinout tah až 194,54 kN.
Nasazení letounu Boeing C-17 Globemaster III
Mezi operace, jichž se letoun účastnil, patří Kosovo 1999 - Operace Spojenecká síla proti Srbsku v roce 1999 nebo Operation Northern Delay z 26. března 2003, kdy Globemastery III dopravili na 1000 výsadkářů do Kurdy ovládaných oblastí severního Iráku. V prosinci 2003 byl také nad Irákem raketou země-vzduch zasažen C-17, který ovšem s vyřazeným motorem bezpečně přistál, byl opraven a vrátil se do služby. Jednotky operující na těchto strojích se účastní mj. humanitárních misí např. při živelních pohromách.
Mezinárodní export letounu Boeing C-17 Globemaster III
C-17 Globemaster III se ukázal jako výjimečně oblíbený i mimo Spojené státy. Spojenecké země, jako je Austrálie, Kanada, Spojené království a Indie, pořídily několik těchto letounů do svých letectev, čímž se potvrzuje dobrá pověst a důvěra ve schopnosti stroje. Program zahrnoval nejen prodej samotných letounů, ale také spolupráci na údržbě, školení posádek a sdílení technologií. C-17 se tak stal jedním z pilířů mezinárodních humanitárních misí pod vedením OSN, kdy byl nasazen pro rychlou přepravu zásob a evakuaci civilistů v krizových oblastech.
C-17 patří také mezi stroje využívané prezidentem Spojených států, jelikož přepravuje jeho obrněnou limuzínu a bezpečnostní doprovod. Nejednoou dokonce převážel také prezidenta samotného, přičemž získal proslulé volací heslo Air Force One. Letoun byl vyráběn v letech 1991-2015 a celkem sjelo z výrobních linek 279 kusů při jednotkové ceně 218 milionů amerických dolarů. DSodnes proto letoun Boeing C-17 Globemaster III patří mezi nejznámější letouny USAF.
Ekologické aspekty provozu C-17 Globemaster III
Zajímavým, ale méně známým faktem je, že C-17 Globemaster III byl průkopníkem v zavádění ekologičtějších postupů v rámci vojenského letectví. V roce 2007 začala US Army zkoušet biopaliva v letounech C-17, což mělo za cíl snížit jejich uhlíkovou stopu a závislost na fosilních palivech. Tato snaha o používání alternativních paliv vyvrcholila v roce 2011, kdy letouny C-17 začaly pravidelně létat s využitím směsi konvenčních a biologických paliv. To bylo klíčové zejména při dlouhodobých operacích v odlehlých oblastech, kde byl přístup k fosilním palivům omezený. Tento krok nejen zlepšil udržitelnost operací, ale také podnítil další vojenské programy k přechodu na čistší palivové zdroje.
Zdroje: www.af.mil, www.military.com, simpleflying.com