foto: Radziun / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Ruská korveta Bojkij třídy Stěreguščij
Ukrajinský zásah ruské korvety Bojkij třídy Stěreguščij v Kronštadtu je dalším předělem ruské agrese na Ukrajině. V bezpečí už není ani Baltská flotila. Kyjev měl operátora na místě.
V roce 2014 byl hlavním cílem anexe Krymského poloostrova Sevastopol. Kreml si chtěl pojistit klíčový přístav Černomořské flotily. Píše se rok 2026, vlajková loď flotily křižník Moskva je na dně moře, další vlajková loď fregata Admirál Makarov byla nedávno znovu poškozena ukrajinskými drony. Rusové přišli o ponorky, několik výsadkových lodí třídy Ropucha, ponorky, poškozená je i druhá největší loď flotily Admirál Essen a plavidla se schovávají v Novorossijsku a dalších místech východní části Černého moře. Sevastopol je téměř prázdný. V letošním roce došlo k dalším útokům na Kaspickou flotilu, kde byly poškozeny dvě korvety třídy Karakurt, jež jsou nosiči střel Kalibr.
Zásah korvety Bojkij třídy Stěreguščij
Ohledně Kaspické flotily to znamená poškození dvou největší plavidel, kterými disponuje. Cíl Ukrajinců je jasný. Vedle Šáhid-136, balistických Iskander-M a Ch-101 jsou námořní střely s plochou dráhou letu Kalibr nejčastějšími efektory, které Moskva používá proti ukrajinským městům. Bezprecedentnost útoku Kyjeva na Petrohrad z třetího června je jasná. Putin čelí stále kritičtější situaci a v Rusku už se začínají ozývat hlasy po ukončení války. Útok na Kronštadt je napadením Baltské flotily. Je to jeden z klíčových přístavů. Schopnost Ukrajinců zasáhnout drony korvetu na tak velkou vzdálenost mluví za vše. Cílem se stalo plavidlo Bojkij Projektu 20380 třídy Stěreguščij.
Specifikace korvet třídy Stěreguščij
Třída ruských korvet Stěreguščij má standardní výtlak 1 800 tun a díky své velikosti ji NATO klasifikuje jako fregaty. Fakt je ten, že tato ruská plavidla převyšují ostatní korvety v ruském námořnictvu svou velikostí třikrát. Na délku měří 104 metrů, rychlost činí velmi slušných 27 uzlů (50 kilometrů za hodinu) a dosah je 7 000 kilometrů. Na moři vydrží bez doplňování paliva 15 dní s posádkou o 90 námořnících. Třída Stěreguščij jsou podle Militarny víceúčelové korvety speciálně navržené pro Baltskou flotilu a operace v Baltském moři. Kýl zasažené korvety Bojkij byl položen v roce 2005 v Petrohradu do služby vstoupila v roce 2013.
Bojkij je třetí korveta Projektu 20380 třídy Stěreguščij. Je vyzbrojena námořním kanónem A-190 ráže 100 mm, zbraňovými systémy AK-630 ráže 30 mm a protiletadlovým systémem Redut. Jeho protilodní schopnosti zajišťuje raketový systém Uran, který nese osm protilodních střel Ch-35 s dosahem až 260 km. Plavidlo je také vybaveno protiponorkovým systémem Paket-NK, který zahrnuje dva čtyřnásobné torpédové odpalovače ráže 324 mm umístěné na bocích lodi. Může provozovat jeden vrtulník Ka-27. Zásah korvety Bojkij potvrdil i respektovaný TWZ.
Baltská flotila už není v bezpečí
Rusko při své rozloze a množství strategických bodů, které se týkají především ropné infrastruktury, nemá prakticky šanci ochránit proti dronům úplně vše. Krondštat, koneckonců stejně jako přístav v Petrohradu, jsou ovšem jedny z klíčových vojenských základen Moskvy. Ohledně Baltské flotily už pak zjednodušeně zbývá jen útok na Kaliningrad. Kreml má aktuálně na Krymském poloostrově nejhustší síť protivzdušné obrany (PVO) na světě. Asi by bylo lépe říci měl. Ukrajinci ji už letos likvidují pomocí FP-2 skoro systematicky. Prakticky denně přichází zprávy o zničení komponent S-400, systémů rodin Buk a Tor, Pancir-S1 a další klíčové ruské PVO.
Kronštadt na ukrajinské mušce operátorem na místě
Po útoku ukrajinských dronů stoupal z Bojkije hustý kouř. Plavidlo bylo v suchém doku, takže Ukrajinci zřejmě velmi dobře věděli, kam mají zaútočit. TWZ se domnívá, že Kyjev měl operátora přímo na zemi nebo byly UAV vypuštěny přímo v Rusku a měly kratší dolet. Bojkij se v roce 2025 podílel na doprovodu tankerů Stínové flotily. Ukrajinci v letošním roce likvidují pomocí prostředků obrovské množství ruské techniky, ale neschopnost Kremlu ochránit i tak důležitou základnu jakou Kronštadt jasně ukazuje, že Moskva prostě nemá účinnou technologii proti dronům. A to ji může stát celou válku. Už zbývá jen Tichomořská flotila. Tu si Ukrajinci možná také veznou na mušku.
Tagy