Bojová vozidla Ajax byla opět stažena ze zkoušek. Tajili vysocí armádní činitelé rozsah problému, aby zabránili zrušení programu?

Bojová vozidla Ajax byla opět stažena ze zkoušek. Tajili vysocí armádní činitelé rozsah problému, aby zabránili zrušení programu?
Autor: Richard Watt/MOD (OGL v1.0)|Popisek: Obrněné vozidlo Ajax
03 / 07 / 2021, 13:00

Deník The Times zjistil, že bojová vozidla, která dosud stála armádu 3,2 miliardy liber, byla podruhé stažena poté, co více vojáků hlásilo ztrátu sluchu během zkoušek.

Všechny zkoušky obrněného vozidla Ajax byly v polovině června pozastaveny ze „zdravotních a bezpečnostních důvodů" kvůli obavám, že zmírňující opatření zavedená na ochranu vojáků – včetně chráničů sluchu – nejsou dostatečná. 

Ministři se domnívají, že vysocí armádní důstojníci mohli v posledních měsících rozsah problému s vozidlem Ajax tajit, aby zabránili jeho zrušení v rámci letošní „integrované revize“ britské obranné a zahraniční politiky. Ben Wallace, ministr obrany, je prý „výrazně nespokojen“ s tím, jak se s programem zachází, a jmenoval tým, který ho má přezkoumat a zjistit, co armáda před politiky „tajila“ kvůli obavám ze škrtů. Podle odborníků jsou problémy s Ajaxem natolik vážné, že by vláda měla zvážit zrušení smlouvy za 5,5 miliardy liber na nákup 589 vozidel – z nichž bylo dosud dodáno pouze 14 bezvěžových vozidel.

Vypadá to, že trvalo několik dní, než se tyto informace dostaly k ministrům obrany, kteří poté 16. června nařídili pozastavit zkoušky v rámci celého programu na třech dalších místech. Zdroje uvedly, že ve dnech, které vedly k širšímu pozastavení zkoušek, nedošlo na ostatních třech místech k žádnému pohybu vozidel. Jeden z vojenských zdrojů uvedl: „Museli jsme je pozastavit ze zdravotních a bezpečnostních důvodů, protože lidé opět hlásili ztrátu sluchu. Chrániče sluchu nebyly dostatečné.“ Výsledek nezávislého vyšetřování problémů se sluchem se nyní může opozdit oproti původnímu termínu z konce července. Lze předpokládat, že ministr obrany Jeremy Quin podá zprávu o zjištěních až na podzim. Rovněž se objevily problémy se zářením, které vysílají antény ve vozidle a předpokládá se, že General Dynamics se ji snaží přemístit jinam, kde by vojáci byli vystaveni menšímu riziku. Ministři se domnívají, že vysocí armádní důstojníci mohli rozsah problémů s programem před „integrovanou revizí“ utajit, protože nechtěli, aby byl Ajax vyřazen.

Vysoce postavený zdroj z Whitehallu uvedl, že probíhající revize programu se bude zabývat tím, zda armáda „nezatajila“ problémy s vozidlem. „Co armáda před ministry v posledních letech tajila, protože se tolik obávala škrtů? Jakmile (vysocí důstojníci) dostanou své hračky, nechtějí se jich pustit," uvedl zdroj. Labouristický poslanec Kevan Jones uvedl, že rozhodnutí zastavit vyhodnocovací zkoušky dále zpozdí program a ohrozí ambice armády zřídit nové úderné brigády. „Je to další příklad chronického špatného řízení v rámci MO a jeho vratkého aparátu pro zadávání veřejných zakázek," řekl.

Jeví se, že Chris Tickell, zástupce náčelníka generálního štábu, který vy se mohl stát příštím velitelem armády, prosazuje, aby program pokračoval, ale jiní jsou skeptičtí k tomu, aby mohl být realizován. Francis Tusa, redaktor zpravodaje Defence Analysis, řekl: „V současné době je to velmi těžké. V tuto chvíli se utrácejí dobré peníze za něco, co je pravděpodobně neopravitelné." Ajax označil za „armádní Nimrod (MRA4)" - plánovaný námořní hlídkový letoun vyřazen za 4 miliardy liber, který byl v roce 2010, aniž by se jediný letoun dostal do služby.

Vysoce postavený zdroj z ministerstva obrany uvedly, že vzhledem k miliardám liber, které by byly zbytečně vynaloženy, neexistuje žádné přání z programu odstoupit. „Bylo by špatné od něj nyní odstoupit. Ještě nejsme u konce, ještě by mohli něco dodat," uvedl jeden ze zdrojů. Dodal, že MO by odmítlo zaplatit zbývající 2,3 miliardy liber, které za program dluží, pokud by General Dynamics nedokázal dodat vozidlo, které by splňovalo armádní požadavky.

V posledních týdnech se Wallace snažil od tohoto programu distancovat a zdůrazňoval, že ho „zdědil".

Začátkem tohoto měsíce prohlásil, že návrh zákona potřebný k nápravě problémů nepřevezme ministerstvo obrany, a dodal: „Nebudu přebírat vybavení, které není schopen opravit výrobce." Mluvčí MoD uvedl, že se jedná o opravu, která je v rozporu se zákonem: „Vzhledem k obnoveným obavám z hluku jsme dočasně pozastavili všechny zkoušky a výcvik mobility Ajaxu. Stálý ministr dal podnět k důkladnému bezpečnostnímu šetření programu a my spolupracujeme s firmou General Dynamics na řešení všech možných problémů."

Poplašné zvony se rozezněly v létě 2016, když během zahraničních zkoušek přestal fungovat kanon Ajaxu (píše Larisa Brown). „Jakmile byla věž vystavena vibracím a nárazům, selhal [podávací] mechanismus," uvedl tehdy zdroj z průmyslu. O pět let a miliardy liber později problém s vibracemi přetrvával a přesunul se ze zbraňového systému na korbu, na níž věž stojí. Vibrace znamenají, že stabilizační systém zbraně má potíže se správnou funkcí, takže když je vozidlo v pohybu, nelze přesně střílet. Vibrace a následný hluk ovlivňují sluch vojáků. Tento měsíc Jeremy Quin, ministr pro veřejné zakázky v oblasti obrany, uvedl, že MO bylo o problémech s vibracemi informováno až koncem roku 2019.

Do dnešního dne bylo na Ajax vynaloženo 3,2 miliardy liber a z objednaných 589 vozidel v šesti variantách je k dispozici pouze 14 vozidel v bezvěžové verzi. Britská pobočka amerického obranného dodavatele General Dynamics získala zakázku na Ajax v březnu 2010 po několikaleté soutěži s BAE Systems. Mělo jít o nejsofistikovanější armádní obrněné vozidlo a průzkumnou platformu s 245 věžovými variantami. Jeho revoluční 40mm kanon byl armádou vybrán již před lety, protože vysocí důstojníci věřili, že je to jediné dostatečně výkonné dělo, které dokáže porazit ruské bojové vozidlo pěchoty BMP-3.

Když došlo na výběr vozidla pro kanon, zdroje zúčastněné na armádních diskusích uvedly, že v rámci MO panoval pocit, že volbou musí být „kdokoli jiný než BAE", přestože vysocí důstojníci považovali návrh britské společnosti za lepší alternativu. Ačkoli BAE měla funkční model vozidla, který vyžadoval pouze nový kanón, varianta předložená společností General Dynamics byla mnohem složitější a zahrnovala použití španělské korby, následné spojení s věží a pak s kanónem. Zdroje MO uvedly, že armáda požadovala „nemožné vozidlo", a dodaly: „Šli za General Dynamics a zeptali se: ‚Můžete to udělat?‘ a oni řekli, že ano."

 

Zdroj: The Times

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace