V české i polské armádě shodně dožívají pásová bojová vozidla pěchoty. U mechanizovaných jednotek AČR jde o BVP-2, v Polsku o o generaci starší BWP-1. Přes původně zvažovanou a obecně atraktivní možnost pořídit náhradu ve společném akvizičním projektu výběrem vhodného zahraničního modelu se Polsko rozhodlo pro vlastní domácí řešení a vyvíjí pásové bojové vozidlo pěchoty Borsuk - Jezevec. Mj. a především proto, že trh nenabízí pro Poláky podstatnou vlasnost BVP: schopnost plavbou překonat vodní toky.
Mechanizované jednotky Armády České republiky dosud spoléhají na BVP-2, bojová vozidla pěchoty sovětské koncepce, vyráběné v 80. letech licenčně v Československu. Polská armáda má ve výzbroji BWP-1, jak označuje o generaci starší sovětské BMP-1, a v aktivní službě jich stále jezdí na osm set. Těch má AČR v různých variantách na dvě stovky, již převážně uložených v záloze. Do druhé poloviny roku 2016 to vypadalo, že se obě země vydají stejným směrem: k nákupu vybraného zahraničního modelu, který jejich BVP-1 a BVP-2 nahradí. Taková spolupráce by byla poskytla pro jednání s potenciálními dodavateli zajímavé možnosti, a i pro budoucí spolupráci české a polské armády by jednotnost výzbroje přinášela výhody. Polsko se ovšem ve finále rozhodlo jít vlastní cestou, a společnost Huta Stalowa Wola (HSW) pro jeho ozbrojené síly vyvíjí bojové vozidlo pěchoty Borsuk (Jezevec), zatímco u nás právě vrcholí přípravy tendru na pořízení zahraničních vozidel v hodnotě převyšující 50 miliard korun.
Psali jsme
Vláda posvětila ministerstvu obrany nákup nových BVP pro AČR v hodnotě více než 50 miliard. Nákup 210 BVP bude zřejmě největší zakázkou v historii...
Jednou z nejpodstatnějších prezentovaných podmínek pořízení nového pásového BVP pro českou armádu je masivní zapojení českého zbrojního průmyslu. Nákup zahraničního vozidla má jistě své výhody, které není třeba rozepisovat, a jež spočívají především v know-how velkých zbrojních společností, jejichž zkušenosti se promítají jak do posledních verzí existujících vozidel, tak do BVP nových konstrukcí. Přesto v diskusích nevyhnutelně zaznívá nikoli nepodložená výhrada, že základní výzbroj armády by měla mít domácí původ. Netroufneme si zkoumat schopnost českého zbrojního průmyslu s vlastním řešením přijít. Ne primárně proto, že bychom tomu nevěřili, ale protože je to jednoduše passé.
Poláci se před třemi lety rozhodli pro vlastní řešení, a rovnou ambiciozně spojili jeho vývoj s jiným typem: kolovým bojovým vozidlem Rosomak (polské označení pro finské AMV Patria), a sice v záměru využít pro obě vozidla bezosádkový bojový modul ZSSV-30 (Zdalnie Sterowany System Wieżowy 30), který má být instalován na první bezmála dvě stovky Rosomaků v roce 2020.
Kromě odvahy vyvinout vozidlo vlastní koncepce jde o další rozměr velmi odlišného přístupu ve srovnání s přístupem českým, kde v poslední době sledujeme diskuse až údiv nad jednoznačně formulovaným požadavkem, aby věž nových českých BVP byla osádková. Poláci hodlají sdílet u obou typů shodnou bezosádkovou věž. Z technicko-taktického hlediska mají osádkové i bezosádkové věže své výhody a nevýhody. Zjevnou výhodou z hlediska logistického je ovšem stejné řešení u obou páteřních vozidel mechanizované pěchoty.
Psali jsme
Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak podepsal technický modernizační plán zhruba za 185 miliard polských zlotých (asi 48,9 miliard dolarů). Plán...
Důležitou roli pro polské rozhodnutí vyvinout vlastní BVP byl fakt, že žádné z nabízejících se vozidel zahraniční provenience nesplňuje polský požadavek na schopnost překonávat vodní překážky plavbou. Pro polskou armádu s ohledem na významné vodní toky protínající polské území jde o požadavek zásadní. U nás hrála tato schopnost svou roli v případě pořízení KBVP Pandur II. U pásových vozidel tento požadavek nefiguruje.
Psali jsme
Dosud hlavním bojovým vozidlem pěchoty ve výzbroji německé armády je Marder vyvíjený v letech 1960-1969 a vyráběný od roku 1969 do roku...
Borsuku byly vyrobeny zatím dva "předprototypy", prototyp má být představen letos, a v případě úspěchu zkoušek naváže v roce 2022 sériová výroba, která má dosahovat padesáti kusů ročně. Polsko je oproti Česku v mnohém napřed. Je jedním z mála států NATO, které plní 2% výdaje na obranu, pro rok 2020 má stanoveno 2,1 %, a má plán v roce 2030 dosáhnout 2,5 %. Má vyřešenou otázku hlavních bojových tanků, provozuje 142 Leopardů ve verzi 2A4, které probíhají modernizací, a 105 Leopardů 2A5, a polská varianta tanku T-72 značená jako PT-91 Twardy patří k velmi podařeným modernizacím vozidla, kterým v počtu 30 disponuje také AČR (v neméně úspěšné variantě T72M4CZ). Nově Polsko získá i domácí pásové BVP.
Tagy