Brazilský klon HIMARS na podvozcích Tatra chce proniknout do Evropy

Brazilský klon HIMARS na podvozcích Tatra chce proniknout do Evropy
Autor fotografie: Ministério da Defesa / Public domain|Popisek: Astros 2020
26 / 01 / 2024, 08:00

Díky zhoršující se globální bezpečnostní situaci dochází ve světě k razantnímu zvýšení nákladů na zbrojení. Brazilský Astros II situace využívá a snaží se přes Španělsko dostat na světové trhy. Pomáhat mu má i světoznámý a uznávaný podvozek Tatra.

Astros (Artillery Saturation Rocket System) je samohybný salvový raketomet vyráběný v Brazílii společností Avibras. Vyznačuje se modulární konstrukcí a využívá rakety s rážemi od 127 do 450 mm (5–17,72 palce). Původně byly jako podvozek využívány nákladní automobily Mercedes-Benz 2028, pozdější verze byly nahrazeny podvozky Tatry 815-7 od skupiny CSG. Kompletní systém zahrnuje velitelské vozidlo, které velí třem bateriím, meteorologické stanici a zásobovacím vozům.

Brazilská společnost Avibras se rozhodla vyvinout systém Astros III a snaží se navázat strategické partnerství se španělskou společností New Technologies Global Systems (NTGS), která by měla umožnit průnik na evropský trh. Fakt je ten, že Brazilci mají co nabídnout. Americký výrobce MLRS HIMARS Lockheed Martin je přetížený objednávkami a Astros splňuje celou řadu moderních parametrů, které jsou dnes díky konfliktu na Ukrajině vyžadovány. Avibras je připraven do vývoje investovat přes dvě stě milionů dolarů. 

Hlavní zbraní by měla být raketa AV-TM 300, která je částečným ekvivalentem amerických ATACMS. Dolet mají úplně stejný, 300 km. Obě mají inerciální navigační systém naváděný pomocí GPS. Zásadní rozdíly jsou v rychlosti a váze střel. ATACMS váží 1 670 kilogramů a rychlost má vyšší než 3 Mach. Rychlost je hlavní příčinou toho, proč mají Rusové na Ukrajině problém raketu sestřelit. AV-TM váží 1 140 kilogramů s náplní hlavice až půl tuny. Rychlost je ovšem pouze 0,85 Mach, což ji bude v Evropě značně limitovat. 

Faktem je, že se raketa dá srovnávat i s americkým Tomahawkem, protože se jedná o střelu s plochou dráhou letu a ne o balistickou raketu, jakou je ATACMS. Původně je AV řízená střela vzduch země s tím, že do raketometu bude integrována. Při instalaci kvalitnějších motorů může v současnosti letět až do vzdálenosti 1 000 kilometrů, ale tato varianta by se MLRS nepochybně netýkala. Astros bude také vybaven 180mm GPS naváděnou raketou SS-AV-40G s doletem 40 km a nově vyvinutými raketami SS-150 s udávaným maximálním doletem 150 km.

O přesnosti systému se zatím příliš nehovoří, ale vzhledem ke způsobu navádění se bude nepochybně jednat o velmi přesné zařízení. Snaha Brazilců o fúzi s NTGS má jednoduchou základní příčinu, španělská vláda poptává s ohledem na konflikt na Ukrajině nové salvové raketomety a Avibras se spoléhá, že parnerství s NTGS jim přinese úspěch v tendru. Nutno ovšem podotknout, že kvalitativně se Astros rovnat HIMARS prostě nemůže. Navíc zatím není zcela jasné, zda bude bude pokračovat participace Tatry. 


 

Tagy článku