Britské torpédoborce Type 45 – štít Royal Navy (od 2009)

Britské torpédoborce Type 45 – štít Royal Navy (od 2009)
06 / 03 / 2019, 10:00

Šest torpédoborců Typu 45 označovaných také jako dřída D nebo Daring jsou raketové torpédoborce Royal Navy uvedené do služby v letech 2009-2013, a postavené společností BAE Systems Surface Ships. Jejich primárním úkolem je protivzdušná a protiraketová obrana loďstva opřená o protivzdušný systém PAAMS. Ve službě nahradily lodě Typu 42, neboli třídu Sheffield, jejíž první jednotka, HMS Sheffield, byla potopena 10. května 1982 během války o Falklandy, a poslední byla vyřazena v roce 2013. Díky moderním systémům dokáže Typ 45 sledovat, napadnout a zničit stejný počet cílů jako pět jednotek Typu 42. Rozpočtové úspory snížily celkový počet nových torpédoborců na šest jednotek. Všechny letos projdou úpravou chladícího systému, jehož nedostatky snižují výkon turbín v horkých oblastech, například v Perském zálivu.

Budoucí náhradu za torpédorce třídy Sheffield hledalo námořnictvo již od poloviny 80. let, kdy se spolu s dalšími sedmi státy NATO účastnilo projektu NFR-90 (NATO Frigate Replacement for 90's), který měl dát vzniknout společné třídě fregat - ale počátkem 90. let skončil bezvýsledně pro různé a protichůdné představy zúčastněných zemí. Podobně dopadl následující program fregat třídy Horizon, na němž se podílela Británie spolu s Francií a Itálií. V roce 1999 Velká Británie zahájila vlastní program, který vyústil v konstrukci torpédoborce Typ 45. Jejich vývoj a stavba se neobešly bez dramatického navyšování rozpočtu (o bezmála 30 %) a prodlev (první loď byla předána námořnictvu tři roky po původním termínu).

Síla lodě je opřena o protivzdušný systém PAAMS neboli Sea Viper využívající radary SAMPSON a S1850M, a jejím úkolem je především obrana proti letounům, bezpilotním letounům, a také nadzvukovým protilodním řízeným střelám. Předností systému je schopnost sledovat až 2000 cílů současně, a zároveň ovládat a koordinovat vlastní odpálené střely. Radar SAMPSON je schopen sledovat 1000 objektů velikosti tenisového míčku pohybujících se trojnásobkem rychlosti zvuku. Proti zaměřeným cílům odpaluje střely Aster 15 s dosahem 30 km a Aster 30 s dosahem až 120 km (což je vzdálenost, kterou urazí střela rychlostí 3 M za přibližně dvě minuty). Torpédoborce třídy Daring nesou Sylver Vertical Launching System se 48 odpalovacími šachtami. Systém PAAMS je kromě toho schopen sledovat a ničit balistické střely, a podle některých odborníků je pokročilejší než americký systém Aegis, kterým jsou vybaveny např. křižníky třídy Ticonderoga.

Lodě jsou dále vyzbrojené 4,5palcovým (114 mm) kanónem, dvěma 30mm automatickými kanóny a dvěma 20mm systémy Phalanx. Jejich vrtulníková plošina je schopna přijmout stroje do velikosti CH-47 Chinnok, a v hangáru mohou nést jeden Merlin, Wildcat, nebo dva vrtulníky Lynx, jež jsou hlavní zbraní torpédoborců proti ponorkám. Na třech lodích (Duncan, Diamond a Daring) jsou také instalovaná odpalovací zařízení pro protilodní střely Harpoon.

Konstrukce se vyznačuje prvky stealth, na druhou stranu se o lodích kriticky vyjádřil kontradmirál Parry, když prohlásil, že jsou hlučné a ponorky jsou schopné je slyšet ze vzdálenosti sta mil.

Tagy článku