Autor fotografie: Defence Imagery / Flickr|Popisek: Královští mariňáci se vyloďují z LCVP
Velká Británie vyvíjí novou obojživelnou výsadkovou loď CIC s vědomím, že aktuální plavidla již neodpovídají požadavkům moderního válčiště a jsou vysoce riziková pro vlastní výsadek.
Válka na Ukrajině mění vše, strategické doktríny jednotlivých armád se postupně změní v souvislosti s masivním nasazováním levných dronů. Rusové i Ukrajinci již v této chvíli směřují k nasazení velkých rojů UAV koncentrovaných kolem technologicky špičkové královny. Elektronický boj a detekce jsou mantrou soubojů na bojišti. Kdo je odhalen, jeho osud se pečetí. Proto je nezbytné vyvíjet prostředky, které budou těžko zachytitelné vizuálně i elektronicky. Takové by mělo být i britské vysokorychlostní plavidlo CIC.
CIC má nahradit koncepčně zastaralé LCVP Mk5
Commando Insertion Craft (CIC) je snahou Londýna nahradit koncepčně zcela zastaralý LCVP Mk5, který prakticky vychází z vyloďovacích plavidel druhé světové války. Mk5 byl zařazen do služby v roce 1996, nejedná se tedy o nijak zásadně staré plavidlo. Má pohon vodním paprskem a kvalitní navigační vybavení, ale to je prakticky vše, jinak je to druhoválečný člun se vším všudy. Čtyři plavidla dokáží přepravit rotu vojáků Royal Navy, tedy asi 140 mužů.
Hmotnost LCVP činí 24 tun, délka 16 metrů, šířka 4,3 a rychlost 25 uzlů (49 km/h). Dosah činí velmi slušných 210 námořních mil (390 kilometrů), posádku tvoří tři muži a náklady na stavbu jednoho plavidla činily jeden milion liber. V současnosti jich mají Britové ve službě šest a operují z obojživelných válečných lodí HMS Albion a HMS Bulwark. Ještě v roce 2012 jich bylo v provozu 23. Jeden ze signálů o obrovských úsporách v Royal Navy. Plavidlo špatně reaguje na vlnobití kvůli velké příďové rampě a je nepohodlné, 25 uzlů dosáhne jen na klidné hladině.
S CIC až na pláž
Soutěž byla podle Navy Lookout vyhlášena v lednu 2023 Defence and Security Accelerator (DASA) a CAC je koncept společnosti Steller Systems. Hlavním důvodem vyhlášení je vědomí Royal Navy, že tradiční pomalá vyloďovací plavidla již nejsou životaschopná s rozvojem levných bezpilotních prostředků a přesně naváděných raket. Oba atributy posyktují rozsáhlé možnosti i méně rovnocenným protivníkům jako jsou třeba jemenští Húsiové. Nutnost operací útočných lodí v mnohem větší vzdálenosti od pobřeží vede k potřebě zcela jiných vyloďovacích plavidel.
Podle Naval News má CIC nahradit LCVP do roku 2027, rozpočet by měl činit 191 milonů liber pro dvacet plavidel. Mezi zásadní požadavky patří schopnost plavidla najet až na místo vylodění, stabilita ve vlnách, což je pro výsadek vysoce únavný faktor v současných Mk5, stealth prvky a vysoká všestranost. Stelath prvky by měly spočívat především v nízké siluetě lodi a minimu nástaveb na palubě. Plavidlo by mělo být prakticky bez výčnělků na konstrukci.
CIC by měly být schopné dopravovat vojáky a malá vozidla na vzdálenost 150 mil rychlostí 25 uzlů a to i ve větších vlnách. Je nezbytná nutná ochrana, kterou LCVP prakticky neposkytovaly. Aktuálně již existuje demonstrátor s dvěma motory Rotax 1630 ACE o výkonu 170 koní s integrovaným systémem pohonu vodním paprskem.(vodní tryskový pohon), který nasává vodu dovnitř a následně ji využívá s pomocí motoru jako akcelerátor rychlosti jejím vytlačováním ven. Konstrukce je ve tvaru V, aby byla maximálně schopná prorážet vlny v kombinaci s co nejmenším ponorem.
Trup je z lehkého sklolaminátu a kompozitních materiálů s minimální radarovou signaturou. Na zádi je zcela uzavřený prostor pro výsadek se sedadly tlumícími náraz, topením a klimatizací. Při vylodění se CIC otočí a spustí rampu. Snaha Britů reagovat na události na Ukrajině je zevná. Otázka zní, zda se totéž děje i v České republice, kdy se modernizace PVO odložila až na rok 2035 a obecně je budování flotily dronů velmi podceňováno.
Autor: Jaroslav Červenka