Bude mít kdo přepravovat český špičkově vycvičený útvar? (Komentář Lumíra Němce)

Armáda se rozhodla reagovat na zhoršení bezpečnostní situace a povýšit Výsadkový prapor v Chrudimi na Výsadkový pluk. Cílem této reorganizace je získat bojové uskupení, které bude rychle schopno reagovat na bezpečnostní hrozbu. Podle vyjádření velitele výsadkového praporu Ivo Zelinky současné počty chrudimských výsadkářů vzrostou zhruba na dvojnásobek a armáda tak bude schopna nasadit stovky výsadkářů v řádech hodin. Pluk bude plnit úkoly jak na území České republiky, tak i v zahraničí.

Spektrum úkolů je poměrně široké. Od vzdušně výsadkových operací až po činnost v rámci IZS. Počáteční operační schopnost by měla být k 1.10. 2020. Zní to hezky, ale…. Více méně všechny úkoly nového výsadkového pluku jsou závislé na transportním letectvu, které bude schopno vojáky i techniku přepravit rychle do místa nasazení. Pokud tedy pan Zelinka hovoří o možnosti nasazení stovek výsadkářů v řádech hodin, moje otázka zní, jak se do místa nasazení dostanou.

Dopravní  letectvo AČR disponuje v současné době čtyřmi letouny CASA C-295, tyto letouny jsou schopny přepravit  až 71 vybavených vojáků (49 výsadkářů) nebo tři lehká vozidla, například typu Land Rover. Dolet letadla CASA C-295 je 4300 km, ale s maximálním zatížením klesá na pouhých cca 1200 km. S nákladem 6000 kg činí taktický dolet letounu přibližně 3,9 tisíc kilometrů. Když budu počítat hmotnost 150 kg na jednoho výsadkáře, včetně vybavení, zbraní a munice, dostaneme se na 7350 kg. Takže hrubým odhadem bych řekl, že dolet letadla s 49 výsadkáři na palubě může být něco mezi 2500-3000 km a to např. do Afghánistánu nestačí.

V případě větší vzdálenosti musíte letět s mezipřistáním, což by asi bleskovou akci „trochu“ zkomplikovalo. Nehledě nato, že ne každá země je a ochotná povolit přistání českého vojenského letectva na vlastním území.  Samozřejmě vás napadne, jsme v NATO, tak nás přepraví letadla jiných států. To je možné v případě plánovaných letů do míst nasazení, ale ne z hodiny na hodinu. Těžko lze předpokládat, že někde v Evropě sedí na zemi C5 i s posádkou a čeká na telefonát z Chrudimi. A podle zveřejněné koncepce rozvoje dopravního letectva AČR se ani do budoucna nepočítá s nákupem nebo pronájmem většího dopravního letounu. Uvidíme, třeba to mají hlavy na GŠ připravené. Byla by škoda vybudovat špičkově vycvičený a vybavený útvar, který by byl faktického nasazení schopen pouze na papíře.

Autor: Lumír Němec