Budoucnost polského letectva: minimálně 48 nových stíhacích letounů a spolupráce s raketovým vojskem

Budoucnost polského letectva: minimálně 48 nových stíhacích letounů a spolupráce s raketovým vojskem
Popisek: polská F-16
03 / 02 / 2019, 11:00

Polsko má v úmyslu do roku 2020 vybrat nový typ víceúčelového stíhacího letounu, který by nahradil zbývající stroje MiG-29 a Su-22 ještě sovětské výroby. Stejně jako současné F-16 mají být schopny v případě potřeby plnit úderné role na pozemní cíle. Pro ničení postavení nepřátelských protivzdušných systémů pořizuje Polsko taktéž taktické rakety.

Pořídí Polsko další F-16?

V současné době tvoří pomyslnou páteř polského letectva na 48 víceúčelových stíhacích letounů F-16C/D. Ve výzbroji ale stále zůstává alespoň papírově právě nějakých 30 letounů MiG-29A/UB (z toho 16 modernizovaných ve spolupráci s izraelským průmyslem) a 32 stíhacích útočných Suchojů Su-22 (z toho 14 nejen s modernizovanou avionikou).

V každém případě se nezadržitelně blíží konec životnosti obou starších typů. V roce 2025 na ní narazí Suchoje, v roce 2030 poté MiGy. Polské letectvo, respektive Ministerstvo obrany proto hledá v rámci programu Harpyje jejich nástupce.

Nové stíhačky už v roce 2024

Typů, které přichází v úvahu je mnoho. Švédský Saab má nabízet JAS-39E/F Gripen, americký Lockheed Martin další F-16 (ve variantě E/F) i nejmodernější F-35A Lightning II, Boeing F/A-18E/F Super Hornet a možná i F-15E Strike Eagle a ve hře má být také evropský Eurofighter Typhoon. Zajímavé také je, že v konkurenci těchto plnohodnotných víceúčelových letounů má nabízet mít jisté šance také bojová varianta letounu M-346, jak jsme informovali už v březnu minulého roku.

čtěte také: M-346 v Polsku: Další letouny i úvahy nad pořízením bojové varianty

Dosud není zcela jasné ani, jaký přesný počet letounů bude Polsko pro své letectvo pořizovat. Nejčastěji se v poslední době hovoří o počtu 48 anebo 64. V minulosti se ale objevily také úvahy nad pořízením až 96 dalších F-16 modernizovaných na míru polským potřebám. V každém případě by tak letectvo v druhé polovině následujícího desetiletí provozovat minimálně necelou stovku víceúčelových stíhacích letounů plus stále se rozšiřující počet pokročilých cvičných letounů.

Na první pohled se jako nejvhodnější z uvedených typů jeví letoun F-35 Lightning II, jenž má v za sebou silnou lobby. Jako jediný z nabízených patří do 5. generace a i svými stealth vlastnostmi se výborně hodí pro působení ve vzdušném prostoru nad nepřátelskou protivzdušnou obranou a k jejímu ničení. Na druhou stranu by se zřejmě jednalo o nejdražší řešení. Naopak pokud bychom vzali v potaz nutné investice do infrastruktury, pak by největší smysl dávalo pořízení dalších F-16. Bez šancí ale nejsou ani další zmíněné typy letounů, u nichž by odpadala závislost stíhacího letectva na jednom dodavateli, a zároveň mají své vlastní přednosti.

Role letectva v konfliktu

Jak správně poukazoval penzionovaný generál Jerzy Gotowała, na nedávné konferenci Století polského letectva: Perspektivy rozvoje, letiště by byla zničena v první den konfliktu nebo dokonce možná dříve. Řešením je proto využití dálniční sítě, zvláště v době, kdy Polsko staví nové kilometry. Aby poté z nich mohlo letectvo plnot celé spektrum úkolů od průzkumu, přes vzdušný boj až po údery na pozemní cíle.

Velký důraz má být proto kladen na schopnost se nejen bránit ale také podnikat útočné mise zbraňovými systémy v dosahem řádově ve stovkách kilometrů po vypuštění. Polsko přitom už dvě takové zbraně do své výzbroje zařazuje: střely AGM-158A JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) s doletem 370 km a AGM-158B JASSM-ER (JASSM-Extended Range) s doletem až 1 000 km.

Raketové vojsko

Role úderů v budoucnu nebude spočívat pouze na bedrech stíhacího letectva. V prosinci minulého roku potvrdilo americké ministerstvo zahraničí prodej raketometů Homar / HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) do Polska a to včetně raket ATACMS (Army TACtical Missile System) s maximálním doletem kolem 300 km. V budoucnosti má přitom podle současných plánů nadále docházet k rozšiřování raketového arzenálu, mezi jehož úkoly má v případě konfliktu krom jiného patřit ničení postavení protiletadlových obran.

psali jsme: VIDEO: Tohle dokážou ruské letouny páté generace Su-57

Cíle ať už pro střely vzduch-země vypouštěné z letounů nebo rakety startující ze země mají přitom vyhledávat opět prostředky letectva – bezpilotní letouny. I v jejich případě jsou plánovány nemalé investice. Navíc má Polsko zkoumat také možnosti, jak se dostat k přístupu k informací z průzkumných družic. Všechny prostředky pak mají být spojeny pod jednotný velitelský systémy protiletadlové a protiraketové obrany IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System). Cílem však samozřejmě není příprava na válku, ale odradit možného nepřítele před jakoukoliv provokací.  A to už se střelami vzduch-země, taktickými raketami a pobřežním raketovým systémem v kombinaci se vševojskovou armádou lze.

 

Autor: Michal Polák 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace