Budoucnost tureckého námořnictva začíná znepokojovat sousedy. Co jim může Erdogan předvést nyní a v budoucnu?

Budoucnost tureckého námořnictva začíná znepokojovat sousedy. Co jim může Erdogan předvést nyní a v budoucnu?
Autor: Us Navy, Dave Fliesen, public domain|Popisek: Ponorka Preveze
05 / 04 / 2021, 13:00

Turecká expanzivnost se promítá přirozeně i na moře, kde má Ankara pod taktovkou prezidenta Recepa Erdogana také své nemalé ambice. A ty se daří postupnými kroky naplňovat.

Turecko si je dobře vědomo skutečnosti, že modernizované námořnictvo s novými technologicky vyspělými projekty znamená i lepší možnost hájení svých zájmů na moři. Na něm už má nyní co nabídnout a chystá i další projekty pro expanzi svých námořních kapacit a již zmíněného hájení regionálních zájmů. Mezi prioritami pak zůstává vlastní, tedy domácí produkce, důraz na soběstačnost a pokud možno co nejmenší závislost na zahraničí. 

Výrazem či symbolem námořní moci je bezesporu letadlová loď, respektive jejich větší počet. Tudy však Turecko jít nechce a tato otázka není rozhodně na pořadu dne. Zato však nabízí ,,náhradu" v podobě vrtulníkové výsadkové lodi TCG Anadolu. Loď je 231 metrů dlouhá, 32 metrů široká, může dosáhnout rychlosti 23 uzlů. Dosah plavidla činí 9 000 námořních mil. Výzbroj tvoří čtyři dálkově ovládané zbraňové stanice se 4 kanony Aselsan STOP ráže 35 mm, dále tři dálkově ovládané zbraňové stanice s 3 kulomety Aselsan STAMP ráže 12,7 mm a dva zbraňové systémy Phalanx CIWS od amerického výrobce Raytheon. Anadolu je vybaven několika radary - SMART-S Mk2 a dvěma navigačními radary.

Výhodou těchto plavidel je jejich možnost překonfigurování na lehkou letadlovou loď. Původně byla Anadolu designována k tomu, aby byla zároveň nosičem letounů F-35B, nicméně z toho sešlo, protože Ankara byla Spojenými státy vyškrtnuta z programu F-35 a s letouny 5. generace již nemůže počítat. Z plavidla budou moci každopádně operovat vrtulníky Sikorsky S-70B, T-129 ATAK či Boeing Ch-47 Chinook. Anadolu i bez letounů F-35B bude moci zformovat operační skupiny na otevřených mořích, být na nich i častěji a rovněž zvýší projekci síly. Důležité je, že při stavbách hladinových plavidel se chce Ankara spoléhat sama na sebe, což se jí zatím daří.

V této souvislosti nelze opominout velkorysý námořní zbrojní projekt MILGEM, což je dlouhodobý a systematický program výstavby moderních hladinových lodí a snaha výrazně doplnit, respektive rozšířit námořní kapacity ve všech mořích, kde Turecko operuje. V rámci tohoto programu již byly do služby zařazeny 4 korvety třídy ADA, všechny jsou tedy aktivní. Jedná se o plavidla, jejichž úkolem bude provádění pobřežních operací, zejména hlídkování, průzkum, pátrání a záchrana či vyhledávání ponorek. Korvety jsou poháněny systémem CODAG, mají poměrně slušnou výzbroj, které ,,vévodí" 76mm kanón Oto Melara Super Rapid v dělové věži na přídi.

Rozběhla se rovněž stavba třídy Istanbul (třída I), což jsou víceúčelové fregaty, které mají být zkonstruovány 4. Konstrukčně jsou vlastně prodlouženou a vylepšenou verzí korvet třídy Ada. První fregata byla již spuštěna na vodu (v lednu 2021) a počítá se s tím, že vstoupí do služby v roce 2023. Dalšími jednotkami v této třídě jsou Izmir (F516), Içel (F517) a Izmit (F518). Jejich výtlak činí 3 000 t, délka 113,2 m, šířka 14,4,m.

Silnou výzbroj plavidel tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón OTO Melara Super Rapid umístěný v dělové věži na přídi. Sekundární výzbroj tvoří dva 25mm kanóny, umístěné v dálkově ovládaných stabilizovaných střeleckých stanovištích ASELSAN STOP. Hlavní údernou výzbrojí pak jsou čtyři čtyřnásobné kontejnery protilodních střel ATMACA (alternativně americké Harpoon). Z další výzbroje jmenujme protiletadlové řízené střely ESSM, které jsou odpalovány z vertikálních sil Mk 41. K útokům proti ponorkám budou fregaty používat dva tříhlavňové 324mm torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mark 46.

Ještě ambicioznějším projektem, která má doplňovat předchozí plavidla, je potom fregata (s rozměry a výtlakem torpédoborce) třídy TF-2000. Výtlak má činit 7 000 tun, délka 166 m, posádku má tvořit 130-150 námořníků. Plavidla, kterých má vzniknout celkem 7 (původně 8), budou osazena moderním AESA radarem CAFRAD a mezi jejich prioritami bude protiletadlový boj. Součástí výzbroje bude mimo jiné protilodní raketa na dlouho vzdálenost ATMACA, střela země-vzduch RIM-67 Standard, raketa země-vzduch G-40, námořní verze systému Hisar-U s rozšířeným dosahem či railgun, tedy elektromagnetické dělo, zřejmě by se jednalo o Şahi-209, který byl před časem představen.

Z menších projektů zde jmenujme například cvičné, testovací a zpravodajské plavidlo Ufuk (A591) s délkou 99,5 m a výtlakem 2 400 tun. Turecko také plánuje uvést do služby další dvě tankové výsadkové lodě třídy Bayraktar. Jejich výtlak činí 7 125 t, délka 138,75 m, poměrně silnou výzbroj zajišťuje 2 kanony OTO Melara Fast Forty, dva 20mm kanónové systémy bodové obrany Mk15 Phalanx CIWS a dva 12,7mm kulomety v dálkově ovládaných zbraňových stanicích ASELSAN STAMP.

Stranou tureckého zájmu nemohou přirozeně stát ani ponorky. Moderním vkladem má být 6 ponorek třídy 214TN Reis budované s technologií, respektive pohonem, který je nezávislý na přístupu vzduchu (AIP - Air Independent Propulsion). První jednotka byla spuštěna na vodu minulý rok a počítá se v harmonogramu s tím, že dalších 6 plavidel má být zařazeno do služby do roku 2027.

Ještě zmiňme program Milden, což je program stavby domácích ponorek s konvenčním pohonem, který se drží již jinde zmíněné strategie posilování vlastních kapacit a soběstačnosti. Předpokládá se, že vznikne 6 jednotek do roku 2040. Tyto ponorky mají odpalovat rakety ATMACA, nové naváděné střely Gezgin na dlouhou vzdálenost a těžká torpéda AKYA. Torpédo AKYA bylo úspěšně pokusně testováno v lednu 2021, motor raketě Gezgin má dodat Ukrajina v rámci domluvené spolupráce.

Výrazná modernizace a posílení tureckého vojenského námořnictva má svoji logiku i z pohledu ekonomického. Byť je námořnictvo, a především letadlové lodě jakéhokoliv formátu nejnákladnější položkou obranných sil, Turecko silné námořnictvo jednoznačně potřebuje. Jeho ekonomika raketově roste a hlavní obchodní trasy jsou po moři, kdy Turecko je ,,uzamčeno" mezi střední Asií a Středozemním mořem. Na dopravní spojení přes Kaspické moře nebo Irán a Irák vzhledem k nestabilitě regionu spoléhat nemůže. Zbýva námořní doprava a to buď z Rudého moře Suezským průplavem do Středomoří, nebo Gibraltarským průlivem opět do Středomoří.

Projektované či zavedené korvety a fregaty, ponorky a výsadkové nebo vrtulníkové lodě mají dostatečnou palebnou sílu a přitom jsou dostatečně pohyblivé v prostředí Černého a Středozemního moře. Torpédoborce nebo velké letadlové lodě operující spíše v oceánských prostorách nemá Turecko zapotřebí.

Dá se říci, že obdobně situaci vyhodnotil Izrael a Itálie, jež, jak SM informoval, modernizuje své loďstvo silně vyzbrojenými korvetami a v případě Itálie modernizovanou letadlovou lodí a F-35B. Otázkou je, kdy se do začínajících závodů ve zbrojení zapojí i Egypt, Maroko nebo Španělsko. Řecko zbrojí proti Turecku tradičně, ale zatím posiluje spíše letectvo.

Zatím největší vojenskou silou v regionu je tedy Francie, avšak vzhledem k výkonnosti turecké ekonomiky a vyčleněným výdajům na zbrojení lze předpokládat, že Turecko bude další regionální silou, s níž se bude muset počítat. Zřejmě lze očekávat ještě mnohé zajímavé zbrojní a technologické projekty spojené s tureckými ambicemi.

 

Zdroj: Naval News

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace