Budoucnost vzdušných sil - 2. část konference v rámci Future Force Forum byla věnována výcviku pilotů

Budoucnost vzdušných sil - 2. část konference v rámci Future Force Forum byla věnována výcviku pilotů
Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: 2. část konference Future Air Force
21 / 10 / 2022, 13:00

V rámci bohatého doprovodného programu letošního ročníku Future Forces Forum proběhla také očekávaná druhá část konference Future Air Force - New Generation Aircraft. Zatímco první část, která se odehrála 28. dubna 2022 v hotelu DAP, byla zaměřena na oblast vzdušných sil a jejich roli v budoucích společných operacích a na všechny aspekty integrace budoucího leteckého bojového systému (FACS) do národního systému C4ISTAR, v průběhu druhé části se řečníci soustředili na výcvik personálu letectva a úlohu národního obranného průmyslu v rámci integrace FACS. Moderátorem druhé části konference byl Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic v letech 2015-2019.

Česká republika, brig.gen. Jaroslav Míka

Jako první promluvil velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi brigádní generál Jaroslav Míka. Tématem jeho příspěvku byl výcvik pilotů Vzdušných sil AČR, výzvy a možnosti. Představil čtyři pilíře přípravy pilotů českého letectva: Univerzitu obrany, Centrum leteckého výcviku (CLV), LIFT (Lead-In Fighter Training) a výcvik u operačních letek. Uvedl, že je vůči stávajícímu systému studia budoucích armádních pilotů kritický. Od listopadu 2022, kdy nastoupí na Ministerstvo obrany do funkce ředitele Sekce rozvoje sil (dosavadní ředitel brigádní generál Petr Čepelka byl jmenován velitelem vzdušných sil), plánuje realizovat zásadní a rychlou změnu systému tak, aby byli mladí uchazeči o pilotní křídla lépe motivováni a byl jich dostatek.

Centrum leteckého výcviku v Pardubicích (jedna z divizí státního podniku LOM Praha) se potýká s končící životností stávajících letounů L-39. Ve středu vláda oznámila nákup čtyř nových letounů L-39NG, přičemž při potřebě čtyř nových pilotů ročně a 1200 letových hodin nebudou čtyři letouny podle Míky dostačující počet, a CLV musí s Ministerstvem obrany a Vzdušnými silami AČR situaci vyřešit. V současnosti přichází nedostatečný počet pilotů, čímž trpí především 212. taktická letka bitevních L-159. Generál Míka očekává zlepšení a řešení situace od roku 2024. Zmínil důležitost využití simulátorů a virtuální reality při výcviku, potřebu výcviku pozemního personálu a IT specialistů, a také připravenost letectva na přechod ze současné jedné letky vyzbrojené nadzvukovými letouny na dvě.

Švédsko, plk. Anders Jönsson

O švédských principech při výcviku personálu vzdušných sil a novém přístupu v kontextu zavádění letounu JAS-39 Gripen E promluvil plukovník Anders Jönsson, velitel pluku F 17 z hlavní základnou v Ronneby, který tvoří dvě ze šesti perutí Gripenů švédského letectva. Připomněl kontext, v němž švédské letectvo rozvíjí své schopnosti, včetně aktuální změny prostředí (kdy evropské státy v reakci na ruskou agresi navyšují obranné rozpočty), a globální trendy, tedy především rozšíření zbraní dlouhého dosahu, zdokonalování schopností Sensor-to-Shooter (či Hunter-Killer), využití datových toků a umělé inteligence, rozvoj schopností ve vesmíru, hybridní válku, psychologické operace a operace v kybernetickém prostoru.

Úkolem (švédského) letectva musí být mít v libovolné situaci taktickou výhodu, čehož lze dosahovat převahou v oblasti kvantity, technologií a taktiky, přičemž jakkoli je švédské letectvo relativně vůči velikosti země silné (130 nadzvukových letounů), v oblasti kvantity potenciálního protivníka (Rusko) spíše překonávat nebude. Cílem je budovat silné a vyvážené vzdušné síly postavené na "systému systémů" s dobře propracovanou logistikou podporující udržitelnost. Taktické převahy ve vzdušném prostoru dosáhne díky kvalitně připravenému personálu, zvládnutému modelu "smyčky OODA" (OODA Loop; Observe, Orient, Decide, Act), pokročilým zbraním a senzorům, schopnostem v oblasti elektronické války a protiopatření, a schopnosti soustředit síly v čase a prostoru. Na zemi pak taktickou převahu zajišťuje rozptýlení, pružnost, klamání nepřítele, rychlost, účinná ochrana a vysoká a dynamická připravenost reagovat.

Plukovník Jönsson zdůraznil, že kvalitativní převahu pomáhá Švédsku udržet významný obranný průmysl. Představil strategii neustálých modernizací letounu Gripen, která s sebou nese výhodu, že technika je prakticky v každém okamžiku z hlediska svých parametrů a nasaditelných prostředků na výši doby, odpovídající neustále navyšovaným operačním požadavkům; na rozdíl od tradičního přístupu významné modernizace letounu v polovině jeho životního cyklu, která vede k tomu, že postupem času přichází o své výhody.

Požadavky kladené na piloty švédského letectva shrnul do následujících bodů: schopnost rozhodovat se ve velmi složitém bitevním prostředí, při rušených senzorech, útržkovitém toku informací, při přečíslení, za špatného počasí. Je-li protivník technicky na stejné úrovni, musí být pilot "takticky chytřejší". Aktuálně se přitom švédské letectvo potýká s nedostatkem pilotů, zastarávající flotilou cvičných letounů, a zavedení nové verze bojového letounu souběžně s novými cvičnými systémy a ambice významně navýšit počet pilotů jsou výzvami současnosti. Švédsko při výcviku nových pilotů úzce spolupracuje s Itálií. Základní výcvik (fáze I/II) probíhají ve Švédsku na vrtulových letounech SK 40 (GROB 120 TP). Pokročilý výcvik (fáze III) na italské základně Lecce/Galatina na letounech T-345A a fáze IV, tzv. LIFT, na stejném typu letounu na základně Decimomannu na Sardinii.

Z hlediska přechodu z Gripenu C/D na Gripen E plukovník Jönsson zdůraznil, že nedochází k zásadní změně v žádném ohledu a výcvik pilotů i techniků pozemního personálu zůstává v principu stejný, přičemž letouny mají stejnou logistiku údržby a využívají totožnou infrastrukturu vyžadující pro novou verzi jen minimální úpravy. Současně s tím zdůraznil minimální operační rizika s ohledem na fakt, že verze C/D budou sloužit v průběhu zavádění verze E a nějakou dobu i nadále společně s ní. Budoucí výcvik pak bude muset být uzpůsoben budoucím vojenským problémům a postaven na novém výzkumu a technologiích.

Itálie, pplk. Giovanni M. Pasqualucci

O vývoji leteckého výcviku 5. generace a zkušenostech italského letectva hovořil podplukovník Giovanni M. Pasqualucci ze sekce leteckého výcviku štábu italského letectva. Italské letectvo zavádí letouny 5. generace Lockheed F-35 Lightning II, přičemž je třeba zajistit interoperabilitu a integraci systémů 4. a 5. generace. Při výcviku pilotů se soustředí na misi, schopnosti plnit vícečetné role s cílem efektivity za udržitelných nákladů.

Architektura pilotního výcviku italského letectva je rozdělena do čtyř fází: fáze 1 jako iniciační letecký výcvik na vrtulovém letounu a fáze 2 jako základní pilotní výcvik na proudovém letounu T-339A, které jsou společné všem; a dále fáze 3, kde dochází k rozdělení na piloty určené pro vícemotorové stroje, pro vrtulníky, a rychlé proudové stroje - FT-339C, z níž pak pilot pokračuje do fáze 4, tedy LIFT, kterou absolvuje na letounu T-346A. V této fázi také Itálie poskytuje kurzy pro zahraniční piloty v rámci Mezinárodní letecké výcvikové školy (IFTS).

Škola je výsledkem strategické spolupráce mezi společností Leonardo a italským letectvem s cílem vytvořit pokročilé centrum leteckého výcviku - mezinárodní referenci pro výcvik vojenských pilotů - a je podporována průmyslovým partnerstvím se společností CAE v oblasti údržby a podpory letadlového parku a simulátorů.

Vytkla si za cíl cvičit novou generaci bojových pilotů z hlediska nákladů efektivnějším způsobem díky zkrácenému času, který následně stráví v přeškolovací jednotce operačního výcviku (Operational Conversion Unit, OCU). Využívá pro tento účel schopností letounu T-346, díky němuž může vytvářet komplexní scénáře pro výcvik 4. a 5. generace. Ve střednědobém horizontu je cílem rozšířit působnost školy na zbývající fáze leteckého výcviku. Letectvo v rámci projektu poskytuje učební plán pro letecký i pozemní výcvik, know-how, letecké základny a podpůrné služby, zatímco průmysl řídí logistiku a údržbu letounu T-346, poskytuje civilní instruktory a techniky a zajišťuje veškeré zázemí (ubytování, stravování, apod.). Programu se účastní letci například z Kataru, Německa, Singapuru či Japonska. Do konce roku se škola přesune ze základny Galatina do sardinského Decimomannu.

Leonardo a CAE poskytují škole technicko-logistickou podporu prostřednictvím společného podniku "Leonardo CAE Advanced Jet Training". Celkem jde o flotilu 22 letounů M-346 vybavených vestavěným taktickým výcvikovým systémem (ETTS), který umožňuje letounům emulovat senzory, zbraně a počítačem generované síly (CGF) a umožňuje pilotům interakci v reálném čase prostřednictvím živého, virtuálního a konstruktivního výcviku (LVC). Výcvik doplňuje pozemní výcvikový systém (Ground Based Training System - GBTS), který zahrnuje různé systémy pro simulaci letů a misí, multimediální kurzy, systémy pro plánování misí a řízení výcviku, a integrovaný logistický systém (Integrated Logistics System - ILS), což je integrovaná služba logistické podpory, která optimalizuje řízení letového parku a simulátorů s cílem maximalizovat operační schopnosti.

CLV/LOM Praha, Robert Stejskal

Hlavní instruktor pro taktický výcvik CLV/LOM Praha Robert Stejskal navázal představením státního podniku LOM Praha, zřizovaného Ministerstvem obrany, v jehož rámci CLV figuruje jako jedna ze čtyř divizí (vedle závodu letadel, závodu pohonných jednotek a závodu modernizací a modifikací). Centrum bylo ustaveno v roce 2004 (od té doby bylo nalétáno více než 80 tisíc letových hodin), sídlí v Pardubicích, a jeho úkolem je výcvik leteckého i pozemního personálu. V současnosti disponuje osmi vrtulovými stroji Zlín Z-142C AF určenými pro základní výcvik a sedmi proudovými letouny L-39C Albatros určenými pro základní a pokročilý výcvik. Kromě nich dále dvěma dvoumotorovými dopravními letouny L-410, šesti vrtulníky Enstrom 480B-G a šesti dvoumotorovými vrtulníky Mi-17. Od roku 2024 bude využívat čtyři letouny L-39NG, jejichž nákup schválila 19. října vláda.

CLV vlastní několik simulátorů pro nácvik kabinových postupů na Cocpit Procedure Training od dceřiné společnosti LOM Praha VR Group a.s. Taktické simulační centrum (TSC) nabízí taktický simulační výcvik v osmi rekonfigurovatelných kokpitech pro piloty a na čtyřech pracovištích pro radarové řídící a to vše s možnou podporou dvou předsunutých leteckých návodčích. TSC umožňuje při velmi nízkých nákladech výcvik boje za hranicí dohledu (BVR), výcvik v kokpitech typů JAS-39, F-16, L-159, L-39 a Generic Fighter Platform, procedury Air Policing, zkoušení letových procedur, atd., a to bez prostorových či rychlostních omezení a bez rizika.

Výcvik na letounech L-39C umožňuje základní výcvik, pokročilý výcvik a taktický výcvik. Během posledního roku prošlo CLV sedm pilotů Vzdušných sil AČR, kondiční lety zde absolvovalo šest pilotů-příslušníků štábu Vzdušných sil, a čtyři nigerijští piloti, kteří nalétali 600 letových hodin. Stroje také působily v roli agresorů při cvičení Vzdušných sil ve scénářích 1 na 1 a 2 na 2.

Další program konference zahrnoval prezentaci Evropské obranné agentury (EDA), témata pilotního výcviku v moderní multidoménové informační válce, služby Red Air (protivníků při taktickém výcviku), pohled na možnosti a schopnosti letounu Gripen z pohledu výcviku, priority ozbrojených sil České republiky v následující dekádě (o nichž hovořil generál Řehka). Společnost Vrgineers představila možnosti nového výcvikového systému smíšené reality pro piloty letounů 5. generace.

Zdroj: Future Forces Forum; Future Air Force Conference; LOM Praha; aircraft.leonardo.com

Tagy článku