Německé BVP Lynx na Ukrajině stále nebojuje

S dost velkou pompou bylo oznámeno testování BVP KF41 Lynx od Rheinmetallu na Ukrajině. Zatímco konkurenční CV90 získává body na bojišti, o německém systému není měsíce slyšet.

Dá se říci, že KF41 Lynx byla hlavním konkurentem CV90 při výběru bojových vozidel pěchoty (BVP) pro Armádu České republiky. Nakonec zvítězil boji prověřený švédský obrněnec, který je BAE Systems vytrvale modernizován. Na Ukrajině stojí CV90 trochu ve stínu M2A2 Bradley a částečně německého 1A3 Marder, ale Ukrajinci si ho velice chválí především pro velkou odolnost. V souvislosti s tím se dost očekává, jak dopadne KF41 Lynx od Rheinmetallu v prvním ostrém boji. Ukrajinská armáda už by měla mít půl roku k dispozici deset těchto bojových vozidel pěchoty, o kterých se předpokládalo, že budou již dávno na frontě. 

CV90 je konkurencí pro Rheinmetall

 

Merkur.de psal již v lednu letošního roku, že Kyjev KF41 testuje, a že se systém bude na Ukrajině vyrábět. Rheinmetall se tím stal jedním z nejvýznamnějších a nejodvážnějších západních investorů na Ukrajině. Celkem tam měl postavit čtyři továrny. Dal tím jasně najevo, že chce CV90 vytlačit z tamního trhu, protože se předpokládá, že Kyjev bude potřebovat až tři tisíce nových BVP. Jenže zatím se vůbec nic neděje. Zatímco v Maďarsku již Lynx prošel důkladnými testy, Itálie má velmi vážný zájem, na Ukrajině se vůbec nic neděje. 

KF41 Lynx může mít osádkovou i bezosádkovou věž 

 

Hlavním důvodem upřednostnění CV90 pro AČR byla instalace osádkové věže, Lynx může mít oboje. Faktor bezosádkové věže je starými mazáky kritizován z toho důvodu, že pokud odejde elektrika, osádka je úplně slepá a prakticky bezbranná. Faktem ovšem je, bezosádkové věže jsou zřejmě stejně věcí budoucnosti. Aktuálně již budou instalovány na Abrams M1E3, Leopard 2 A-RC 3.0 a Leclerc XLR. Na druhou stranu britská BVP Ajax, která lze stejně jako Lynx zařadit mezi to nejmodernější na světě, zůstala čistě u osádkového modulu. Ajax i Lynx spojuje velmi velká modulárnost a příprava na další modernizace. 

Rheinmetall čeká na Ukrajinu 

 

Rheinmetall na Ukrajině čeká na podpis dohody o nákupu KF41 ze strany Kyjeva, aby mohla začít sériová výroba, která bude převážně financována německou vládou. KF41 váží 44 tun, menší varianta KF31 je na 38 tunách. Ukrajiny se týká těžší verze. Ta už se v zásadě dotahuje na ruské hlavní bojové tanky (MBT), které nikdy nejdou přes padesát tun. Lynx se kromě verze BVP vyrábí jako průzkumné, vyprošťovací, ženijní a zdravotnické vozidlo. Mnohem zajímavější varianty jsou vozidla palebné podpory, která mohou vážit až padesát tun. Ta mohou mít 120mm minomet nebo 120mm kanón. Ještě zajímavější varianta Rheinmetallu je systém protivzdušné obrany s věží Skyranger 30. 

KF41 Lynx je zajímavý se Skyranger 30

 

Tato varianta také atakuje padesát tun. A zde může být jeden z důvodů, proč ještě nedošlo k dohodě a nasazení. KF41 má jako doplňkovou zbraň izraelský protitankový systém Spike LR2, ten ovšem nesmí být na Ukrajině použit. Musí se hledat náhradní řešení a velmi se dá předpokládat, že Kyjev by stál zároveň o variantu PVO se Skyranger 30. Tu koneckonců vyrábí Rheinmetall také. Věž je velmi účinná proti dronům, což je na Ukrajině klíčová zbraň, proti které nemají Ukrajinci dostatečný počet spolehlivých prostředků, Kreml nemá žádné. Ukrajinci již disponují dvěma bateriemi sesterských Skynexů a moc dobře vědí o jejich kvalitách. 

Defence Express k problému testů KF41 Lynx na Ukrajině poznamenává, že BVP nemusí splňovat nějaké specifické požadavky Kyjeva. Otázka ovšem zní, jak hodně si může ve své situaci Ukrajina vybírat. Rheinmetall chce odstartovat sériovou výrobu v roce 2027 a začíná tlačit na podpis dohody, protože jinak se to nestihne. Při výběru pro AČR se v kuloárech mluvilo o tom, že Lynx má díky vysoké míře digitalizace nižší odolnost a bylo zvoleno CV90. To je ovšem jen spekulace. Při takto vysoké váze a možnostem přídavného pancíře by tohle problém být neměl. 

 

Tagy