BVP - osmičlenný výsadek a osádková věž (nekonečný seriál)

BVP - osmičlenný výsadek a osádková věž (nekonečný seriál)
03 / 09 / 2019, 10:00

Úvahy na téma legitimity až správnosti nepřekročitelných armádních požadavků na nová pásová BVP, a zejména týkající se síly výsadku (8 mužů) a osádkové věže, neustávají. Kromě teorií o britské a německé pěchotní škole odkazují jejich autoři také na tradice ČSLA sahající do 50. let nebo na zkušenosti se zbraňovou stanicí KBVP Pandur II. Unikají jim dvě podstatné věci: Armáda České republiky nebude bojovat sama, ale ve svazku se spojeneckými formacemi. A nejde o to, že by takové nebo onaké řešení bylo lepší - jde o to, jestli je rozumné na základě náhle objevených priorit vyřazovat vozidlo Puma, aniž bychom se mohli seznámit s komplexní nabídkou a posoudit ji v plné šíři. Naposledy se o takovou úvahu pokusil článek "Osmičlenné družstvo a osádková věž u nových BVP – zásadní požadavky AČR" na armywebu.cz

"Osmičlenný výsadek odpovídá naší taktice, chceme rozvíjet dva čtyřčlenné týmy, protože takto to máme nastavené." Co máme nastavené? Roj české mechanizované pěchoty má šest mužů. Čili chceme-li dva čtyřčlenné týmy, bude třeba systém přenastavit. Kromě toho je požadavek postavený ne jako 3+8, ale jako 3+6+2, tj. velitel, střelec a řidič + šestičlenný roj + 2 specialisté.

Nezdá se přitom příliš přesvědčivé zabývat se "lehkou" mechanizovanou pěchotou na kolových bojových vozidlech Pandur II a chtít, aby se nové pásové BVP dokázalo kapacitou vyrovnat kolovému. Nejen tedy proto, že v současnosti se od sebe obě družstva liší jen tím, že na Pandurech je velitelem družstva velitel roje, zatímco na BVP-2 jím je velitel vozidla (viz zde) - což je dáno odlišným způsobem nasazení lehké a těžké brigády, resp. rolí, kterou v něm může hrát slabší kolové a silnější pásové vozidlo. Ale právě pro tuto odlišnou roli. Přesně proti tvrzení článku o stejném pojetí nasazení družstev lehké a těžké brigády. Kdyby bylo stejné, proč bychom měli mít obě?

Návaznost mezi obrněným transportérem OT-64 s kulometnou věží nasazovaným masovou konskripční armádou ve druhé polovině 20. století a současnou mechanizovanou pěchotou na Pandurech II je mizivá. Kromě vyšší odolnosti a systémům, které násobí situační povědomí osádky moderního vozidla, je tu 30mm automatický kanón, který z něj dělá KBVP, na rozdíl od obrněného autobusu OT-64. A znovu: roj je v současnosti šestičlenný.

Nejdůležitější na celé věci ovšem je, že kritikové armádního přístupu nejsou apriorními zastánci nebo snad fanoušky vozidla Puma, jehož složité zavádění do výzbroje Bundeswehru a dětské nemoci sledujeme. Podstatné je, že armádní argumenty jsou nepříliš přesvědčivé, vyvíjejí se v podstatě z roku na rok (viz zde), a v jejich důsledku by vozidlo Puma v představené konfiguraci nebylo v rámci tendru vůbec posuzované. "Příznivci vozidla Puma" by byli rádi, kdyby do věci nezasahovaly diskutabilní a náhle objevené priority, ale kdyby byly všechny čtyři nabídky posouzeny (například v objektivním bodovém systému, v jehož rámci by byly vybrané takticko-technické parametry podpořeny), a žádná nebyla předem vyřazována. V Austrálii v obdobném tendru hovoří o preferenci osádkové věže. Bezosádkovou však nevylučují.

Česká armáda si prý nemůže dovolit luxus úzce specializovaných pěchotních družstev. A proč ne? To, že máme malou armádu, přece neznamená, že vnitřní struktura naší mechanizované brigády musí být jiná než vnitřní struktura brigád našich nejbližších spojenců. Prapory české mechanizované pěchoty budou v případě nějakého dramatického vývoje nasazeny v sestavě německé nebo polské mechanizované nebo obrněné divize. Hovoříme o "těžké" brigádě; schopnost nasadit specialisty malé armády pružně mají lehké jednotky - těžká brigáda má přece zřejmý účel. Jiný. Němci budou mít bezosádkové věže a šestičlenné výsadky (Puma), Poláci budou mít bezosádkové věže a šestičlenné výsadky (Borsuk). Ale my víme nejlépe, že to tak nejde a je to tak špatně. Nejde přitom o potřebu stejnosti "malé taktiky", ale spíš o argument, že požadavky údajně vycházející z našeho českého přístupu jsou "nepřekročitelné".

Působí to celé spíše opačným dojmem - ne že se tu nějací "příznivci vozidla Puma" bijí za svého favorita. Ale že odpůrci tohoto vozidla o něm nechtějí ani slyšet. "Ano, je potřeba říci, že volba (mezi osádkovou a bezosádkovou věží) není jednoznačná" - ovšem oficiální požadavky jsou přece "nepřekročitelné", a tedy podle naší armády je jednoznačně osádková věž lepší. Obhájci požadavků si v tomto mírně protiřečí. Přitom prostor pro detailní posuzování takticko-technických parametrů všech čtyř vozidel by zůstal. Je zcela v pořádku, je-li někdo pevně přesvědčen o tom, že AČR musí mít pásové BVP s osádkovou věží - je to ale dostatečně silný argument v této fázi výběru vozidla? Akvizice za 53 miliard přináší důležitější otázky ke zkoumání.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace