Celkové zabezpečení vojáků? Máme opravdu co dohánět (komentář Lumíra Němce)

Celkové zabezpečení vojáků? Máme opravdu co dohánět (komentář Lumíra Němce)
15 / 12 / 2018, 14:00

Ministr obrany Metnar opakovaně volá po navýšení počtu vojáků na celkově 30 tisíc profesionálů ve zbrani do roku 2026. Armáda se dlouhodobě snaží o přilákání lidí, a i když zájem o službu v armádě roste, přesto se počty vojáků nenavyšují takovým tempem, jak by si armáda představovala. Těch důvodů, proč se to nedaří je víc a rozhodně to není pouze otázka finančního ohodnocení. Například plat desátníka je v dnešní době cca 28 000 čistého, což není rozhodně špatné. Hlavním důvodem, proč lidé do armády nechtějí nebo předčasně odcházejí, je celkové zabezpečení vojáků. A tady máme opravdu co dohánět.

Uvedu jednoduchý příklad. Pokud je příslušník armády USA převelen do jiné posádky, tak je naprostou samozřejmostí, že se s ním stěhuje i jeho rodina. Obdrží ubytování ve služebních bytech nebo domech. Ubytování v těchto objektech je bezplatné a vojáci platí pouze energie. Pokud nechce bydlet ve služebních objektech na základně, tak mu armáda zprostředkuje pronájem nebo koupi domu a případný cenový rozdíl proti původnímu bydlišti dorovnává.

psali jsme: Jakékoliv mírové misi předchází ta bojová, uvědomí si to i politikové? (komentář Lumíra Němce)

A jak je na tom český voják? Když nemá to štěstí a nepracuje v blízkosti bydliště, tak má dvě možnosti. Přemístí se do místa působení i se svou rodinou, ale vše si hradí sám nebo dojíždí a se svou rodinou se vídá o víkendech, když zrovna není na cvičení. Na útvaru bydlí v ubytovně, kterou si také platí. Jaký má toto manželství na dálku vliv na rodinné vztahy, asi nemusím rozebírat. A co když v průběhu služby změní působiště? Tak se celá situace opakuje. To převelování bez možnosti adekvátně zabezpečit vojákovi rodinné zázemí je jeden z hlavních důvodů, proč vojáci předčasně odcházejí, nebo do armády vůbec nenastoupí.

psali jsme: Chceme trestat generály za svobodu slova? (komentář Lumíra Němce)

Dalším důvodem možného nezájmu o armádu je faktická nemožnost najít adekvátní uplatnění po ukončení služby. Armádě věnujete své nejlepší léta a často děláte práci, která je velmi vzdálená vaší původní profesi. Vysoká fyzická a psychická zátěž opotřebovává váš organismus mnohem víc něž práce v civilním životě, takže je jasné, že do důchodového věku vojákem být nemůžete. S tím samozřejmě armáda počítá, a proto mají vojáci po odsloužení 15 let výsluhovou rentu. Ale co dál? Je vám 40 – 45 let, máte na krku hypotéku, musíte se postarat o rodinu a renta vám to zdaleka nepokryje, takže si musíte najít práci. Přijdete do firmy a na otázku co umíte odpovíte: „Umím střílet, řídit tank, skákat s padákem.“ „To je super“, řekne vám kádrovák, „ale čím budete přínosem pro naši firmu?“ Velmi rychle si uvědomíte, že buď přijmete jakoukoliv, byť podřadnou práci, nebo prostě máte smůlu. Zatímco západní armády mají propracovaný systém péče o vysloužilé vojáky, tak AČR vám nabídne 14denní rekvalifikační kurz řidiče vysokozdvižného vozíku nebo personalisty a hybaj.

psali jsme: Jaké problémy trápí armádu? Válečný veterán má jasno (komentář Lumíra Němce)

Myslím, že toto jsou jedny z hlavních důvodů, proč se nováčci do armády příliš nehrnou nebo proč vycvičení vojáci opouštějí armádu předčasně po pár letech služby. A když se potom dozvíte, že na MO sedí vysoce postavený úředník, který ruší vojákům závazky těsně před ukončením 15 let služby, aby stát nemusel vyplácet výsluhy, tak není divu, že o službu v armádě ztratíte zájem.

 

Autor: Lumír Němec

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace