Cena bude stejná, jen o něco vyšší. Komunikační „umění“ ministerstva přivedlo úřad Jany Černochové až do exekuce

Cena bude stejná, jen o něco vyšší. Komunikační „umění“ ministerstva přivedlo úřad Jany Černochové až do exekuce
Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR | Public domain|Popisek: Ministryně obrany Jana Černochová
06 / 11 / 2023, 12:00

Kauza kulometů MINIMI podtrhuje úroveň (ne)komunikace Ministerstva obrany. Úřad odmítá sdělovat informace, nerespektuje rozhodnutí soudu a čelí exekuci. Zájem o informace přitom roste také v případě pásových BVP, které přijdou státní rozpočet možná až na 71 miliard korun.

Česká televize včera připomněla ostrou výměnu mezi poslancem Růžičkou (ANO) a ministry Černochovou a Stanjurou (ODS) na téma předpokládané ceny pásových BVP. Částka, kterou Ministerstvo obrany komunikovalo, činila v květnu 2023 při podpisu smlouvy 59,7 miliardy. V návrhu rozpočtu na rok 2024 ale vidíme bezmála 71 miliard. Je to důsledek vyjednané inflační doložky. Celá situace je dokonalým příkladem komunikace ministerstva: podstatné informace nesděluje srozumitelně, a když na ně dostane jasnou otázku, v panice se uchyluje k osobním útokům a výmluvám.

Exekuce? Nevadí. My teď máme peněz dost

Souběžně s obrovskou zakázkou na BVP běží jiný příběh týkající se mnohem menší zakázky, který ale také "komunikativnost" Ministerstva obrany dobře ilustruje. Kverulant.org se domáhá podle zákona o svobodném přístupu k informacím rozpadu ceny kulometů MINIMI za celkových 1,5 miliardy korun. A jeho žádost o informace je aktuálně ve stavu, kdy je na Ministerstvo obrany nerespektující pravomocné rozhodnutí soudu uvalena exekuce. Pokuty úřad Jany Černochové hradí z rostoucího rozpočtu na obranu, který je určen především pro rozvoj schopností ozbrojených sil.

Lehký kulomet - 5,56 mm kulomet univerzální FN Minimi

Odhlížíme zde od podstaty sporu. Výhradní zástupce belgického výrobce pro Českou republiku, kterého Kverulant.org označuje za "vesnického překupníka", není libovolný prostředník, který svou marží zakázku prodražuje. Stejně tak zní přesvědčivě vysvětlení ministerstva, že celou kauzu odstartovalo nesmyslné porovnávání hrušek s jablky, kdy vzali Reportéři ČT a po nich Kverulant.org cenu "nahého" kulometu pořízeného pro norskou armádu, a porovnalo ji s českou cenou, která zahrnuje také náročné příslušenství.

Princip sporu je jinde a zcela bez ohledu na výsledek zjištění o předražení či nepředražení zakázky jde především o flagrantní neochotu Ministerstva obrany v úplnosti odpovídat na dotazy novinářů. A to přesto, že mu odpovědět nařídil soud. Tvrzené "obchodní tajemství" o cenách výše zmíněného příslušenství je pro české Ministerstvo obrany posvátnější hodnotou než respekt vůči pravomocnému rozsudku. Transparentnost?

"Víme, že tyto plány jsou velice ambiciózní. Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění. I proto jsme si od počátku zvolili politiku otevřenosti a transparentnosti." To vláda napsala do svého programového prohlášení. A čteme tam také: "Budeme klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů." Nečteme tam nic ve smyslu: "Novinářům budeme odpovídat jen tehdy, kdy se nám bude chtít, a nebudeme respektovat soudy, pokud nám odpověď nařídí."

Kauzu kulometů zarytá neochota Ministerstva obrany posouvá do zcela jiné roviny. Od sporu o to, zda Armáda České republiky skutečně ke každému kulometu potřebuje takové nebo onaké doplňky, případně zda jsou sjednané dodací lhůty této výzbroje odpovídající potřebám útvarů, se dostáváme k principům komunikace a transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky a (ne)respektování pravomocného rozhodnutí soudu.

MO si dává na čas i s odpovědí pro Security Magazín

Komunikační problémy týkající se projektu BVP jsou (zatím?) jiného charakteru než v kauze kulometů MINIMI. I zde se ale můžeme dočkat velkých problémů, jak naznačil průběh 32. schůze Výboru pro obranu. Poslance zajímala role náměstka Šulce při údajném vyjednávání slevy na dílenská vozidla. Jde o subzakázku pro švédského dodavatele BAE Systems-Hägglunds, která má být od začátku pro státní podnik VOP CZ výrazně ztrátová. A ve hře již jsou zaslané otázky podle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž pro otázky zaslané jménem vydavatele Security Magazínu si Ministerstvo obrany stanovilo prodlouženou lhůtu na odpověď s tímto zdůvodněním: "Vzhledem k tomu, že si vyřízení žádosti si vyžádá konzultaci s více složkami MO, které mají závažný zájem na předmětu žádosti..." Lhůta uplyne dnes.

Jednotková ani celková cena BVP CV90 rozhodně na úrovni z roku 2019 nezůstanou

A i obecná komunikace ve věci BVP Ministerstvu obrany kromobyčejně drhne, jak je zřetelně vidět z kauzy návrhu státního rozpočtu, který obsahuje informaci o možném navýšení ceny CV90 až k 71 miliardám. Toto navýšení přitom nemá vůbec nic společného s navýšením počtu kusů na 246, jak se svou obvyklou razancí od pultíku ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě "vysvětlovala" ministryně Černochová. Ale ani jednotková cena nezůstává stejná, jak tvrdila, protože i tu samozřejmě inflační doložka zvedne. A problém má několik rovin.

"Vláda schválila nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliard korun," sdělovalo Ministerstvo obrany v tiskové zprávě 24. května. O tom, že bude cena navýšena inflací, nebylo v tiskové zprávě ani slovo, ačkoli o tom musela být vláda informována, a informace o inflační doložce pak probleskovaly do médií velmi sporadicky. Pro nejširší veřejnost byly směrodatné titulky, které hlásaly cifru 59,7 miliardy, a následně MO tvrdilo, že inflační doložky jsou standardním nástrojem. Standardním nástrojem jsou inflační doložky spíše u rámcových smluv, a to se zakázky na BVP netýká. Je to jako odpovědět na inzerát na koupit automobilu, ale zavázat se do jeho dodání uhradit nad rámec sjednané kupní ceny ještě neupřesněné náklady prodejce plynoucí z inflace, než vám vozidlo vyrobí a dodá. V případě BVP CV90 pro AČR dokonce než jej vyvine.

Tabulka 4.17 v návrhu státního rozpočtu, kapitola Ministerstvo obrany, která vyjmenovává individuálně posuzované výdaje na významné akviziční akce, shodou okolností na řádkách okolo zmíněné zakázky na BVP ukazuje další tři zajímavé příklady, a sice Dělo NATO - nákup, kde je celková cena 10,3 miliardy, Protiletadlový komplet SHORAD - nákup, kde jsou náklady 13,7 miliardy, a také Tank T-72 M4CZ - technické zhodnocení s celkovou cenou 1,1 miliardy.

Co mají tyto tři další zmíněné zakázky společného? Neobsahují inflační doložku. Jednání o pořízení děl ráže 155 mm a protiletadlových kompletů SHORAD trvala nějakou dobu. Finální nabídky zněly v obou případech na citelně vyšší cenu, než s jakou Ministerstvo obrany původně počítalo. U děl činil rozdíl asi 2,5 miliardy, u systému SPYDER v jednu chvíli přes 5 miliard korun (o tomto systému byla jednání vedena již od roku 2016), navýšení ve smlouvě oproti letitému předpokladu činilo asi 3,7 miliardy. Inflace do těchto zakázek samozřejmě promluvila, protože přírodní a některé další zákonitosti jednoduše nelze obehrát, ale smlouvy jsou podepsané na stanovenou a fixní cenu. A ani zakázka pro VOP CZ, který má na starosti zbytečné technické zhodnocení tanků T-72 M4CZ, za 1,1 miliardy inflační doložku neobsahuje.

Případ BVP je speciální. Modernizace výzbroje praporů mechanizované pěchoty se řeší od roku 2015. Tendr běžel od jara 2019. Sledovali jsme v jeho průběhu řadu změn a odkladů, a už podmínky jeho vypsání byly v některých podstatných ohledech nečekané (zejména náhlé odmítnutí řešení v podobě bezosádkových věží). Pozoruhodné v celém průběhu, který se v zásadě kryl s covidovou krizí, jež zapříčinila některé průtahy a zvedla inflaci, bylo, že cena požadovaná jako maximální na jaře 2019 zůstala v platnosti po celou dobu a účastníci ji měli podstřelovat svými finálními nabídkami ze září 2021. Dvouletá inflace jakoby neexistovala. A to není vše: neexistovala ani následně.

Tým, který na projektu BVP na MO pracoval, si z nějakého důvodu vytkl za nepřekročitelný cíl prezentovat veřejnosti v tomto případě neustále stejnou jednotkovou cenu. Přírodním zákonům navzdory. Někdo na ministerstvu patrně usoudil, že při rozsahu zakázky nebude dobré jitřit představivost veřejnosti, a až do poslední chvíle tak byla ražena informace o stále stejné jednotkové ceně, která měla být výrazem skvělých vyjednávacích schopností úřadu. Cena bude stejná, až na to, že bude zvýšena o inflaci. Podobnou větu může vláda použít prakticky u jakékoli komodity: "Cena bude stejná, jen o něco vyšší."

Zatímco komunikační mágové Ministerstva obrany sdělovali veřejnosti, že cena se oproti tendru nezměnila a jednotková cena vozidel zůstává stále stejná již čtyři roky, ve skutečnosti se stalo následující:

1) stropová cena z tendru se náhle stala cenou BVP; tedy jedinému vybranému dodavateli bylo automaticky umožněno prodat nám BVP za cenu, která byla v rámci tendru nepřekročitelnou maximální hranicí – veřejnosti přitom bylo tvrzeno, že cena zůstává stejná,

2) byla využita opce a navýšen počet vozidel o 36 (navýšení o více než 17 %), aniž by klesla jednotková cena,

3) do smlouvy byla vetknuta ve vší tichosti inflační doložka, která může zakázku prodražit až na 70,7 miliardy. O tom, že tento rozměr podepsaných smluv nebyl srozumitelně vysvětlován, svědčí nejen překvapení nad návrhem státního rozpočtu na rok 2024 ze strany opozičních poslanců nebo médií (včetně České televize), ale také nepřipravenost ministryně obrany (a ministra financí) tento problém jasně na jasně položený dotaz vysvětlit.

Tato hra s čísly je ale ve skutečnosti jen pimprlovým divadlem pro média. Je vytvořena "kauza" náhlého předražení vozidel, která ale vlastně žádnou zásadní kauzou není, a navýšení ceny během mnoha let, kdy byla zakázka řešena, je v zásadě očekávatelné i přijatelné – za předpokladu, že by bylo poctivě komunikované.

Podstatnější otázky se týkají skutečného zapojení českého obranného průmyslu do zakázky, skutečné české přidané hodnoty, a skutečného objemu finančních prostředků, které zůstanou v České republice, a neodtečou, například přes účty státního podniku VOP CZ formou přeprodeje švédských komponent, do Švédska, a také otázky o roli špiček Ministerstva obrany při jednání o této zakázce.

Zdroj: Ministerstvo obrany, Kverulant.org

Tagy článku