Cena je vysoká, argument o rozdílnosti systémů je nesmysl, armádní expert Štefec analyzuje nákup radiolokátorů

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec označil cenu, za kterou Česká republika nakoupila pasivní sledovací systém, za neoprávněně vysokou. Neobstojí podle něj ani argumenty se zvýšenou balistickou ochranou, která neposkytuje odolnost samotným stožárům.

Připomeňme, že předmětem kritiky je cena 1,5 miliardy korun, kterou má naše armáda zaplatit za pasivní radary Věra NG s příslušenstvím. Podobnou sestavu přitom koupila NATO za 433 milionů bez DPH. Ministr Metnar se ovšem vytrvale brání tím, že jde o odlišný systém.

                               

Bezpečnostní expert Jaroslav Štefec v rozhovoru nejprve vysvětluje fungování systému. Pasivní sledovací systémy jsou podpůrnými systémy radiolokačních systémů, které sledují vzdušný provoz nad daným územím. Pasivní systémy nejsou sami o sobě silným zdrojem elektromagnetického vlnění, ale toto vlnění jen přijímají. Velmi přesně zaměřují polohu ostatních zdrojů. Můžou sledovat letouny, lodě nebo rušiče elektromagnetického záření.

Pokud jde o cenu, Štefec říká, že přesné hodnocení je obtížné bez znalostí podrobností, které MO nezveřejnilo. Česká armáda zakoupila komplet v TOP provedení a podle jeho slov kupujeme to nejdražší na trhu. Otázkou ale je, jestli to umožňuje ospravedlnit cenu 1,5 miliardy korun.

Problém je podle analytika v tom, že o prodeji rozhoduje Omnipol, který rozhodně není levný. Lze tam vidět jednoznačné navýšení a cena by neměla být tak vysoká. Omnipol podle jeho slov využil neeticky Českou republiku pro nastavení své obchodní ceny.

Štefec se dostal i k roli ministra Metnara, který podle něho není odborníkem a musí vycházet z toho, co mu dají jeho úředníci. Přirozeně se tak nařčení z vysoké ceny brání.

Co se týče balistiky jde především o zodolnění vozidel, na kterých jsou naloženy stožáry. Problém je ale v tom, že nelze opancéřovat samotné stožáry. Jsou tedy podle Štefce velmi snadno napadnutelné. Odolnost pak neopravňuje tak vysoké ceny oproti systému NATO.

Důležitá je i Štefcovo porovnání obou systémů. Systém pro NATO umí to samé, co systém český. Není jen přehledový, oba mají přehled o letounech, plavidlech a dalších zdrojích. Je podle něj tedy nesmysl říct, že nás systém je bojový a ten pro NATO jen přehledový je nesmysl, protože oba systémy fungují stejně.

 

Přepis celého rozhovoru

SM: Dobrý den, dnes ve studiu Security magazínu vítám Jaroslava Štefce, bezpečnostního analytika.

JŠ: Dobrý den i vám.

SM: Největší aktuální armádní kauza se týká nákupu tzv. pasivního sledovacího systému Věra-NG, který nyní ministerstvo obrany nakupuje. Řekněte nám nejdřív, jak takový systém funguje a k čemu se používá?

JŠ: Pasivní sledovací systémy jsou podpůrnými systémy aktivních radiolokačních systémů, které sledují vzdušný provoz nad územím ČR, resp. nad jakýmkoliv území, kde ke vzdušnému provozu dochází. Pasivní sledovací systémy na rozdíl od aktivních radiolokátorů, které jsou samy zdroji elektromagnetického vlnění, toto vlnění vlastně jen přijímají. Nepoužívají žádné aktivní zdroje, které by odrážely signál od cílů, ale snímají informace, vlastně rádiové zdroje a jakékoliv jiné zdroje elektromagnetického signálu v okolí a velmi přesně zaměřují jejich polohu tím, že se vlastně jedná o triangulaci, je tam několik přijímacích antén a velmi obtížně se tyto systémy vyhledávají pro případného protivníka, protože ačkoliv emitují určité signály, tvoří minimalizovaný zdroj elektromagnetického záření pro případného protivníka, který je velmi těžce odhaluje. Jsou to tedy pasivní zdroje, nevyzařují elektromagnetické vlnění, pouze ho přijímají a velmi pozorně naslouchají, kde k němu dochází. Můžou sledovat jak letouny, tak například hladinové lodě, i zdroje elektromagnetických signálů, které fungují jako rušiče, případně blokátory elektromagnetických polí, i mobilní telefony mohou sledovat jako zdroje, jejich polohu.

SM: Ministerstvo obrany koupilo tento systém za 1,5 miliardy korun, přitom obdobný komplet pořídilo NATO někdy před dvěma lety za 434 milionů korun. Jak tento rozdíl v ceně hodnotíte?

JŠ: To je bez podrobných znalostí celého systému relativně obtížné hodnotit, protože česká armáda opravdu zakoupila ten systém v TOP provedení a ne zřejmě tu část elektromagnetickou, která je relativně hodně utajovaná, ale i ty části pomocné, tzn. podvozkové prvky, anténní stožáry apod. Čili my jsme si nakoupili to nejdražší de facto, co bylo na trhu, otázka zní, jestli toto umožňuje definovat tak vysokou cenu, která byla deklarována ministerstvem a nárokována pro zaplacení tohoto systému. Tam je zásadní systém v tom, že ačkoliv se říká, že prodejcem je ERA, tak de facto, kdo rozhoduje o obchodní politice ERY, je Omnipol, který je jejím vlastníkem. A Omnipol není levný, v mnoha ohledech já vidím značné navýšení ceny u některých prvlů, protože například u podvozku Tatra tam je zcela jednoznačně navýšení minimálně o 10% marží Omnipolu oproti tomu, co nabízela Tatra, resp. za kolik prodává tyto podvozky Tatra. Takže ta cena je vysoká, ale nemyslím si, že by měla být až tak vysoká, jak bylo deklarováno ministersvem obrany,

SM: Ministr Metnar se brání tím, že podle něho jde o jiný systém. Na tiskové konferenci 5. února prohlásil: ,,Systém pro armádu ČR je bojově nasaditelný, mobilní, s balistickou ochranou pro komplexní zjištování pozemních, vzdušných a námořních cílů. NATO pořídilo zařízení bez balistiky jako přehledový systém pro zjišťování vzdušných cílů." Co si o jeho slovech myslíte?

JŠ: Do značné míry mně to připadá jako určitý marketingový tah ze strany Omnipolu, který nastavil velmi transparentně ceny, za jaké bude prodávat tento komplet do zahraničí. A využil k tomu podle mého názoru poměrně neeticky Českou republiku, která je jeho domovskou zemí do značné míry a nastavil si svoje obchodní ceny pro budoucí partnery.

SM: Jaký by měl být podle Vás další postup? Měla by se taková zakázka zrušit, nebo přesoutěžit?

JŠ: Pan Metnar samozřejmě musí deklarovat to, co mu dají jeho úředníci, protože on není odborníkem na tyto systémy a celkem logicky se brání a určitým způsobem hledá východiska z toho, co je napadáno, ten obrovský rozdíl v ceně. Jestliže on hovoří o balistice, tak tím myslí především zodolnění vozidel, na kterých jsou naloženy stožáry. Problém je v tom, že pokud ten stožár visí někde 28 metrů vysoko, tak je úplně jedno, jestli je pod ním pancéřované nebo nepancéřované vozidlo, protože když chcete zničit tento systém, tak zasáhnete stožár a zničíte stožár. To, co je na něm, přijímací antény nemůžete nějak opancéřovat, protože ty jsou postavené na tom, že mají vysokou průchodivost signálu, jejich obaly, a jsou schopné signál zachytit na velmi značnou vzdálenost, tudíž pancéřování vozidel v tomto symslu ano, má určitou výhodu v případě přepravy, ale v momentě jakmile ten systém rozmístíte, tak ty antény jsou velmi snadno napadnutelné. Čili ta argumentace tím, že se nějakým způsobem balisticky chrání ta vozidla, na nichž jsou tyto stožáry umístěné, přesto je to odolnost v podstatě vůči lehkým pěchotním zbraním, tak to nějak zásadním způsobem neopravňuje to navýšení ceny, které je vůči NATO. Ono je tak velmi zajímavým způsobem deklarováno to, když se ten systém dodával do NATO, tady se mimochodem mluví o roce 2014, ale v roce 2014 byla uzavřena smlouva a ten systém byl dodáván v letech 2017-2018, což v podstatě odpovídá tomu provedení z hlediska elektronického a softwarového, které má armáda ČR. Ten systém do NATO, který tam byl dodán, umí prakticky to, co umí systém český. Tam říct, že je to pouze přehledový systém, je nesmysl, protože on má přehled jak o těch letounech, tak samozřejmě o plavidlech, která jsou v jeho dosahu a má přehled o všech ostatních potenciálních zdrojích elektromagnetického vyzařování. To znamená říct, že ten systém NATO je jen přehledový a ten náš je bojový, je naprostý nesmysl, protože oba systémy v podstatě fungují jako průzkumné, které umožňují zjišťovat, kde co létá a kde co plave, kde co jezdí a vyzařuje elektromagnetické vlnění. Čili to je argument, který je pro laika možná přijatelný, ale pro odborníka naprosto nesmyslný.

SM: Tak pane Štefče, děkuji za rozhovor a budu se těšit u tohoto něbo nějakého jiného tématu na viděnou.

JŠ: Také děkuji za pozvání a přeji vašim divákům hezký den a doufám, že si z toho alespoň něco odnesli.

 

Tagy