Cena ručních zbraní od České zbrojovky? Zajímá se o ni i Výbor pro obranu. Zadání zakázky nesmí vytvářet mlhu, říká poslanec Horák

V březnu, jen několik dnů po ruském útoku na Ukrajinu, byl podepsán významný dodatek k rámcové dohodě mezi Ministerstvem obrany a Českou zbrojovkou o dodávkách ručních palných zbraní, kterým byl původní horní limit 2,853 miliardy Kč (vč. DPH) navýšen o 1,427 miliardy, bez uveřejnění podrobností. Deklarovaným účelem mělo být pořízení útočných pušek BREN 2 a pistolí P-10 C pro potřeby AČR v co nejkratším možném čase v řádu tisíců kusů. Armáda kromě BREN 2 používá stále také nevyhovující CZ 805 BREN (1), a stále také velké množství samopalů Sa vz. 58. Rámcová dohoda se týká také podvěsných granátometů, příslušenství, a také pušek BREN 2 PPS (pro přesnou střelbu). Vstřícnost Ministerstva obrany k jeho dvornímu dodavateli ručních zbraní byla předmětem kritiky na poslední schůzi sněmovního Výboru pro obranu.

Nové limity po navýšení hodnoty rámcové dohody o 50 % nebyly zveřejněny. Je velmi obtížné vzájemně poměřovat cenu od případné konkurence, protože do hry zde vstupují různé prvky příslušenství, i zřejmý zájem podpory domácího průmyslu a otázka bezpečnosti dodávek ručních zbraní pro Armádu České republiky. Na druhou stranu již v době podpisu rámcové dohody v dubnu 2020 byla kritizována jak celková cena, tak především fakt, že byla zakázka České zbrojovce udělena bez výběrového řízení.

A také to, že zakázka přišla jen několik let po dodávce tisíců původních pušek CZ 805 BREN a BREN 1A1. Jejich nevhodnost spočívá jednak v poruchovosti konstatované mj. Nejvyšším kontrolním úřadem (podle něhož nebyl vývoj BRENu 1 v době, kdy ČZ vyhrála první soutěž v roce 2011, ještě ukončen), jednak v nekompatibilitě standardního zásobníku používaného armádami NATO se specifickou konstrukcí české pušky. Náhrada nevyhovujících zbraní BRENy 2 je ve své podstatě žádoucí a logická, a je politickým rozhodnutím, že Ministerstvo obrany de facto hradí v jejich pořizovací ceně českému výrobci vývoj, ač by jinak zřejmě nebylo nemožné nakoupit existující a vyzkoušené zbraně parametrů požadovaných armádou v zahraničí.

K problému rámcové dohody na dodávku ručních zbraní se během poslední schůze Výboru pro obranu vrátili poslanci Jiří Horák (KDU-ČSL) a Pavel Růžička (ANO), a to v rámci bodu zařazeného na podnět poslance Josefa Bělici (ANO), v němž se členové výboru zabývali problémy zjištěnými při střelbě ze zbraně BREN 2 PPS (pro přesnou střelbu). Ze strany zástupců armády zaznělo vysvětlení, že tyto problémy nebyly způsobeny zbraní, ale pro výcvik užívaným střelivem, že šlo čtyři drobné závady z 20 tisíc výstřelů, které byly do deseti minut zbrojířem opraveny jednoduchou výměnou pružiny. Náboje určené původně pro kulomety jsou při výcviku užívány z ekonomických důvodů a pro operační nasazení je pořizováno střelivo, které zjištěné problémy nezpůsobuje. A naopak, s podobnými závadami se nesetkávají jen příslušníci AČR nebo jen uživatelé zbraní BREN 2 PPS. Poslance Horáka v této souvislosti zajímalo, v čem je lepší dražší česká puška PPS oproti zbrani, kterou nedávno pořídila estonská armáda. Zástupce náčelníka generálního štábu generál Hlaváč mu slíbil odpovědět písemně.

Ale zpět k otázce rámcové dohody jako celku. Poslanec Horák řekl: "Armáda samozřejmě pracuje s tím, co je. Nezpochybňoval bych kvalitu BRENů, nicméně mi jde o specifikace v rámci výběrových řízení. Bavili jsme na předchozím výboru o nákupu BVP. Jestliže máme parametry, kterým v podstatě nikdo nerozumí, jen ten, kdo je připravuje, jestliže máme 9000 položek (v rámci tendru na BVP, pozn. red.), tak to opravdu zavání tím, že se vytváří jakási mlha, která není transparentní a výběrové řízení není posouditelné. Jednoduchost specifikace je pro transparentnost zásadní, a tím i pro cenu."

Poslanec Růžička pak dal do souvislosti velkorysé smlouvy s Českou zbrojovkou na dodávky ručních zbraní, a nedávnou výzvu České zbrojovky, aby Ministerstvo obrany uhradilo škodu vzniklou špatným úředním postupem ÚSOJ v zakázce na balistické vesty: "Zbrojovka od ministerstva obrany dostává miliardové zakázky bez výběrového řízení, tak by měla být trochu velkorysá, a ne jim posílat fakturu na 45 milionů, i když se předtím dohodli na smíru."

Letos v březnu byl podepsán dodatek č. 7 k Rámcové dohodě č. 201060125. Podle ní mělo být do celkové ceny 2,853 miliardy korun pořízeno až:

• 12000 útočných pušek CZ BREN 2 se 14palcovou hlavní, ráže 5,56x45 mm,
• 3832 útočných pušek CZ BREN 2 se 11palcovou hlavní, ráže 5,56x45 mm (zejména pro výsadkáře),
• 1646 podvěsných granátometů CZ 805 G1 ráže 40x46 mm,
• 350 pušek CZ BREN 2 ráže 7,62x51 mm (PPS)
• k nim příslušenství v podobě kolimátorových dalekohledů, denních a nočních dalekohledů, laserových značkovačů/osvětlovačů, noktovizorních předsádek, souprav náhradních dílů, značkovacích nábojů, apod.
• 19280 pistolí CZ P-10 C ráže 9x19 mm,
• 1020 pistolí s úpravou pro tlumič a tlumičů,
• 900 pistolí CZ P-10 F ráže 9x19 mm,
• 100 pistolí s úpravou pro tlumič a tlumičů,
• příslušenství včetně pouzder na pistole a zásobníky a značkovací munici.
• 94 samopalů PDW CZ SCORPION EVO 3 A1 ráže 9x19 mm s příslušenstvím.

V souvislosti s podvěsnými granátomety CZ 805 G1 jsme se v minulosti zabývali problémem nespolehlivé munice:

Zeptali jsme se Ministerstva obrany, kdy a na jaké množství podle jednotlivých typů, lze-li to specifikovat, a v jaké hodnotě bude vypsána podle rámcové dohody další výzva:

„Další výzva na ruční zbraně z rámcové dohody je plánována ve druhé polovině roku 2022. Konkrétní typy, počty zbraní a hodnota dílčí objednávky se v současné době upřesňuje.“

Doba plnění rámcové smlouvy, tj. poslední VI. etapa nejpozději do 30. září 2025, se nezměnila, a navýšení hodnoty rámcové dohody tedy znamená rychlejší dodávky a rychlejší přezbrojení AČR. A zajímalo nás také, zda došlo navýšením hodnoty rámcové dohody k úspoře na ceně jednotkových položek/zbraní, zda byla dodavatelem poskytnuta sleva:

„Dodavatel garantuje ceny bez vlivu inflace za stanovenou cenu v roce 2020. Sleva na zbrani a úspora na ceně je uplatňována v případě poskytnutí zálohové platby,“ odpověděl Jiří Caletka z tiskového oddělení MO.

Zdroj: MO, Registr smluv