Ministryně Černochová v krizi dbá na informační bezpečnost. Česko-slovenské projekty v oblasti obrany jsou dnes problematické

Ministryně Černochová v krizi dbá na informační bezpečnost. Česko-slovenské projekty v oblasti obrany jsou dnes problematické
Autor fotografie: Belgian Presidency of the Council of the EU 2024, CC BY 2.0|Popisek: Fotografie Roberta Fica z ruské Wikipedie
15 / 01 / 2025, 10:00

Česká a slovenská politika vůči Ukrajině v rámci zásadně zhoršeného bezpečnostního prostředí již nemůže být o mnoho protichůdnější. Přesto ČR se Slovenskem rozvíjí společné projekty v oblasti obrany, což s sebou může přinášet bezpečnostní rizika.

Tématem uplynulých dní se stal přelet slovenské delegace mířící do Ruska přes Česko a Německo, protože Polsko jej neumožnilo (ve skutečnosti Slováci nedoplnili potřebné dokumenty a sami změnili trasu). Mnohem důležitější otázky se ale vznášejí nad česko-slovenskou spoluprací v oblasti obrany. Jestliže česká vláda po Ficově volebním úspěchu zrušila společná jednání s jeho kabinetem a jestliže jednoznačně proukrajinský postoj patří mezi hlavní rysy zahraniční politiky vlády Petra Fialy, současně prohlubující se spolupráce se Slovenskem při obranných projektech je jednak zarážející, jednak je na místě zvažovat bezpečnostní rizika. Nejen kvůli Ficově jednání s Putinem.

Fico nevyčítá situaci agresívnímu Putinovi, ale bránící se Ukrajině

 

Slovenský premiér Fico vyhrál na Slovensku volby a jeho rétorika vůči Ukrajině ve volební kampani i po ní byla zřetelně odlišná od kategorických postojů, které vyjadřuje vláda České republiky. Nejnověji jeho postoj k Ukrajině určuje ukrajinské rozhodnutí neprodloužit s Ruskem dohodu o transferu ruského plynu do Evropy. Fico to nevyčítá agresívnímu Putinovu režimu, který v roce 2022 Ukrajinu napadl a mj. z tržeb za plyn svou válku financuje, ale Ukrajině, která je svrchovaným státem a nemá žádnou povinnost komukoli zprostředkovávat transfer čehokoli přes své území. Tím spíše ne Putinovu Rusku, které okupuje velkou část ukrajinského území, a íránskými drony nebo severokorejskými raketami zabíjí civilisty i v relativní blízkosti slovenských hranic. Fico jde tak daleko, že chce za rozhodnutí ukrajinské vlády trestat ukrajinské uprchlíky na Slovensku snížením podpory, a bere si je tak jako jakési rukojmí ve svém vyjednávání s Kyjevem, zatímco si srdečně tiskne ruce s válečným zločincem Putinem.

Česko-slovenské vztahy jsou ze zřejmých důvodů nadstandardní. A zcela určitě přesahují svým významem funkční období i případné nesoulady různých vlád. Horká válka na evropském kontinentu, stovky kilometrů od našich hranic, která trvá zanedlouho vstoupí do svého čtvrtého roku, a kterou provázejí z ruské strany nezpochybnitelně válečné zločiny, je ovšem okolností natolik závažnou, že diametrálně odlišný přístup se nemůže v ochlazení vztahů neprojevit. Obecně žádoucí spolupráce mezi evropskými státy, členy EU i NATO, je dlouhodobě zcela na místě. Ale v situaci, kdy předseda slovenské vlády létá s nejasnými cíli i výsledky do Moskvy, je také zcela na místě se ptát, jestli z jeho politiky neplynou pro Českou republiku v oblasti vojenské spolupráce bezpečnostní rizika. A jestli by Česká republika neměla kromě pozastavení společných vládních jednání zvážit pozastavení i mnohem konkrétnějších aktivit.

Jana Černochová dbá na informační bezpečnost

 

České Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové nikoli od prvních dní ruské agrese, ale již v době, která jí předcházela, Ukrajinu podpořilo a podporuje, a to zcela mimořádným způsobem. Byla to například Česká republika, která jako první Ukrajině dodala těžkou techniku, a prolomila tak v této pro ukrajinskou armádu klíčové oblasti ledy – nastartovala účinnou pomoc ostatních spojenců. Včetně Slovenska, které Ukrajině poskytlo například svá bojová vozidla pěchoty, za což pak z Německa obdrželo v rámci kruhové výměny tanky, podobně jako Česko, tanky Leopard 2A4. Jenže klíčová rozhodnutí v tomto směru padla na Slovensku za minulé vlády a v době působení ministra Nadě. Který se po svém odchodu z ministerstva stal poradcem české ministryně obrany. Rétorika obou je vůči Ukrajině shodná a jednoznačná.

Jana Černochová a Jaroslav Naď

Jana Černochová také v čele rezortu velmi důrazně dbá na informační bezpečnost. Nejen pro média to přináší někdy ne zcela komfortní situaci. Ministerstvo je přísnější ve zveřejňování informací, například podepsaných smluv. Častěji žádá také uzavření jednání sněmovního výboru pro obranu, než bylo v minulosti zvykem. Současně ale také rozvíjí některé společné projekty se Slovenskem. Některé z nich byly zahájeny v době předchozí vlády – například deklarovaná spolupráce při pořízení pásových bojových vozidel pěchoty BVP CV90, ačkoli právě tento projekt kromě dalšího z důvodů velmi odlišných specifikací mezi českou a slovenskou verzí má reálně mizivé výsledky a každá země řeší výrobu vozidel a související projekty spíše po své ose, což je s ohledem na politické souvislosti vlastně dobře.

...společné projekty se Slovenskem jsou problematické

 

Další projekty vznikají nyní v době působení Ficova ministra obrany Kaliňáka, jehož vládní šéf přitom vojenskou pomoc Ukrajině vylučuje a jeho projevy jsou vůči Ukrajině bez velkého přehánění otevřeně nepřátelské. V dnes publikovaném rozhovoru pro Echo24 ministryně Černochová říká: „Na okraj jednání v Ramsteinu jsem měla jednání se svým slovenským kolegou Robertem Kaliňákem, protože jsme ze stejného regionu a domlouvali jsme se na stejných postupech,“ a jako příklad uvedla společný nákup vozidel Tatra.

Kromě nich a spolupráce-nespolupráce na výrobě CV90 je dalším významným potenciálním společným projektem nákup tanků Leopard 2A8 - Slovensko dávalo v minulosti najevo záměr připojit se ke společnému nákupu s německou vládou, kterého se účastní také Česko. Padly výroky až o více než stovce moderních tanků; aktuálně se ale zdá, že od tohoto záměru slovenské ministerstvo obrany ustupuje a zvažuje variantu pořízení vozidel palebné podpory CV90120-T. Kromě nižší ceny je pro Slovensko atraktivní také příbuznost platformy s BVP, která Slováci pořídili v roce 2022.

Fico jel do Moskvy zřejmě kvůli plynu. Reálně mu Putin s transferem přes Ukrajinu pomoci může jediným způsobem – zastavením agrese a stažením ruské armády z ukrajinského území. To spolu „asi“ neprobírali. Slovenský premiér uzavřel s válečným zločincem „gentlemanskou“ dohodu a o cílech a výsledcích cesty neinformuje. A můžeme tedy spekulovat o tom, co mohl jménem Slovenska Putinovi za jaká řešení nabízet. A od těchto spekulací se pak vrátit ke zmíněným společným česko-slovenským projektům v oblasti obrany a ptát se, jestli si jsou česká vláda a české ministerstvo, české tajné služby a obecně spojenci v NATO, jisti, že informace, které v jejich rámci na Slovensko proudí, se dostávají jen do správných rukou, a jestli je za stávající Ficovy mezinárodně politické orientace na místě s jeho administrativou citlivé obranné informace sdílet.

Tagy článku

-->