Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Heron 1
Ministerstvo obrany koncem května překvapivě oznámilo zrušení nákupu bezpilotních průzkumných prostředků střední kategorie Heron 1 od izraelské státní zbrojovky IAI s odůvodněním, že místo nich chce pořídit 200 menších dronů. Toto rozhodnutí resort zdůvodnil mimo jiné lekcemi z ukrajinského bojiště. Odkazování se na lekce z Ukrajiny je ale sporné, protože právě tento konflikt ukázal důležitost dronů vyšší kategorie pro získávání strategických informací.
Ukrajinské bojiště generuje v podstatě denně efektní videa, na kterých průzkumné drony navádějí palbu na pozemní cíle, méně často je samy ničí buďto v roli provizorního bombardéru, který shazuje po vertikální dráze upravené protitankové granáty, nebo jako tzv. kamikadze drony, správně anglicky nazývané loitering ammunition. Tato videa téměř bez výjimky zachycují nasazení malých taktických dronů.
Co z videí poznat není a co obě strany tají, jsou vysoké ztráty těchto malých bezpilotních prostředků. Podle některých zdrojů ztrácí Ukrajina až deset tisíc malých dronů měsíčně, většinou následkem působení ruských prostředků elektronického boje, které zaruší spojení UAV s vlastním operátorem. V tomto kontextu působí oznámení české armády, že pořídí 200 menších dronů jako zásadní prostředek pro posílení schopností pozemních sil, až směšně. V reálném prostředí konvenčního konfliktu s rovnocenným protivníkem s vyspělou protidronovou obranou bude 200 malých dronů spotřebováno během dnů až týdnů.
Oproti tomu strategická role, kterou hrají v konfliktu na Ukrajině drony nejvyšší váhové kategorie se senzory s dosahem desítek kilometrů, je popsaná daleko méně. Není ostatně divu, protože tuto strategickou schopnost většinou nevyužívají přímo Ukrajinci, ale USA, které provádějí průzkumné mise UAV nad Černým mořem a obratem předává ukrajinské straně informace o dislokaci ruských jednotek. Významu působení amerických dronů si je ruská strana velmi dobře vědoma. Právě proto podnikly ruské stíhací letouny Su-27 v březnu 2023 demonstrativní útok proti americkému velkému taktickému UAV MQ-9 Reaper v neutrálních vodách Černého moře s výsledkem, že americký dron byl těžce poškozen a na příkaz operátora likvidován řízeným pádem na mořskou hladinu.
Přes tento incident platí, že UAV s dlouhou vytrvalostí a vysokou nosností představují na rozdíl od malých taktických dronů trvalý a již svou vzdáleností od frontové linie dobře chráněný zdroj informací z oblasti ELINT a SIGINT, který slouží nejen na taktické úrovni jednotek do úrovně praporu, ale i větším svazkům. Tento nástroj je pro Armádu ČR dlouhodobě nezbytný, pokud chce získávat efektivně informace pro operační a strategickou úroveň řízení.
Heron 1 je průběžně a dlouhodobě modernizovaná platforma, která unese užitečné vybavení v řádu několika set kilogramů, s vytrvalostí blížící se 40 hodinám. Navíc je veřejným tajemstvím, že součástí projektu pro AČR byly kromě vyspělých senzorů i zbraňové systémy. Sebevětší počet malých taktických dronů nedokáže pořízení Heronů či jiných UAV v této kategorii nahradit. Zdůvodnění zrušení jejich nákupu "lekcemi z Ukrajiny" je tedy nevěrohodné a zřejmě se jedná o zástupný důvod. Zrušení nákupu Heronů v pokročilé fázi jednání je chybou, která přinese zřejmě několikaletý odklad v získání schopnosti strategického průzkumu českou armádou.