Česko-slovenská spolupráce při akvizici BVP od BAE Systems posiluje vyjednávací pozice obou zemí - je třeba toho důsledně využít

Česko-slovenská spolupráce při akvizici BVP od BAE Systems posiluje vyjednávací pozice obou zemí - je třeba toho důsledně využít
Autor fotografie: foto: BAE Systems|Popisek: CV90
29 / 08 / 2022, 15:00

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu během Mezinárodních leteckých dnů SIAF 2022 ve slovenských Malackách podepsala dohodu se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm o spolupráci při akvizici pásových bojových vozidel pěchoty. Slovenské Ministerstvo obrany vybralo z předložených nabídek letos koncem května typ CV90 od společností BAE Systems v základní bojové verzi s 35mm kanónem. V ČR vláda přijala ve druhé polovině července rozhodnutí o zahájení jednání o stejném typu vozidla, a to poté, kdy na základě doporučení právní kanceláře zrušila letitý neúspěšný tendr. Cílem dohody je koordinovat postup při pořízení vozidel pro Ozbrojené síly SR a pro Armádu ČR, a to otevírá pro obě strany nové možnosti. Speciálně pro Českou republiku pak významné změny v původních "nepřekročitelných" podmínkách sledované akvizice.

"Konkrétně to znamená koordinování postupu při pořízení a také následném provozování pásových bojových vozidel pěchoty CV90 v mnoha oblastech – technické, průmyslové nebo právní. Deklarace nám do budoucna dává lepší možnosti spolupráce, výroby a vývoje náhradních dílů, společného výcviku, sdílení kapacit a schopností. Posilujeme tím svou obranyschopnost. A také to povede k postupnému snížení provozních nákladů," řekl k podepsané deklaraci Jana Černochová. Za výhodnou označil dohodu také Jaroslav Naď: "Našli jsme takové řešení, které je velmi zajímavé pro naše vojáky, protože pokud ho dotáhneme do konce, budou mít stejnou techniku, na níž budou moci společně pracovat, cvičit a být i společně nasazovaní."

Slovensko pracuje s nabídkou týkající se v první části projektu 152 kusů vozidel v sedmi slovenskou armádou specificky požadovaných variantách (bojové, velitelské, průzkumné, pro antimateriálové pušky, pro granátometné družstvo, vyprošťovací a dílnu technické pomoci) a zvolilo podle své Studie proveditelnosti druhé z pěti nabízených řešení, tedy vozidlo CV9035SK v základní bojové variantě vyzbrojené 35mm automatickým kanónem (nejlépe byla hodnocena nabídka s 30mm kanónem).

V České republice je nyní situace nejasná. V obecných rysech jde rámcově o původních 210 vozidel v sedmi variantách (bojové, velitelské, průzkumné, vyprošťovací, ženijní, dělostřelecké průzkumné a zdravotnické) s původně definovaným příslušenstvím (od podpůrných vozidel po náhradní díly), ale s ohledem na fakt, že původní nabídky podané ještě v rámci probíhajícího tendru loni 1. září již nejsou platné, mohou parametry české části akvizice doznat i významných změn. Mezi nimi je diskutována právě otázka 35mm kanónu. Ministryně obrany k této otázce říká, že rozhodnutí o technicko-taktických parametrech náleží uživateli, tedy armádě a vojákům. Ti přitom s vypsáním konečných podmínek pro tendr na jaře roku 2019 argumentovali jednoznačně pro 30mm variantu v rámci šestnácti tzv. "nepřekročitelných požadavků":

"Proč chceme rychlopalný automatický kanon ráže 30 mm?

Ráže kanonu souvisí se závazkem NATO na "těžkou brigádu". Máme už stejný kanon na kolovém bojovém vozidle pěchoty (Pandur), a proto chceme ráže sjednotit. Moderní kanony už můžeme využít i na programovatelnou munici, kde nám jde primárně o ničící účinek, který nezávisí pouze na ráži. Myslíme také dopředu, abychom v případě potřeby mohli tento kanon nahradit kanonem výkonnějším s jinou ráží tak, aby nemusel být měněn celý věžový komplet."

Argument stejné zbraně na vozidlech Pandur samozřejmě i nadále platí, byť Pandury čeká významná modernizace (a doplnění počtů na původní, důsledky hospodářské krize v letech 2008-2009 redukovaný počet) - namísto současné poněkud příliš specifické zbraňové stanice dostanou novou stanici/bojovou věž. A samozřejmě i kanóny vyšších ráží (35, 40, 50 mm) umějí využívat programovatelnou munici. Jestli v roce 2019 existovala představa o budoucí náhradě zbraně ráže 30 mm za zbraň většího kalibru, o tři roky později a s výhledem na dodání prvních vozidel s dalším zpožděním, může být tato otázka vyřešena ihned. Současně je ovšem na první pohled, především z hlediska dodávek munice, důležité/výhodné, aby skutečně byla jak kolová, tak pásová BVP vyzbrojena v základní verzi zbraní stejné ráže - a současně prvořadé, aby tuto munici v úplnosti vyráběl a dodával český obranný průmysl.

Mnohem podstatnější než ráže kanónu, stejně jako další otázky technického charakteru, jsou ovšem možnosti, která nový česko-slovenský "dvojblok" přináší z hlediska síly vyjednávací pozice vůči výrobci obrněnců, resp. vládě Švédského království, s níž obě země nyní o akvizici vyjednávají, a před dalším kolem chtějí sladit své požadavky. Především dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek, což jim má umožnit význam kombinované zakázky, kdy namísto dvou zakázek 210 (ČR) a 223 (SR) vozidel jde najednou o 433 kusů, což je již v evropském měřítku velmi významný počet.

Odhlédneme-li od dnes již poněkud šibeničního termínu 1. ledna 2026, do kdy má AČR disponovat tzv. brigádním úkolovým uskupením těžkého typu vyzbrojeným moderními BVP, Česká republika má zřejmě komfortnější pozici danou tím, že je ministryně obrany vládou v uvozovkách "jen" pověřena zahájením jednání, aniž by existovaly závazné a neměnné parametry ("nepřekročitelné požadavky" jsou passé). Na Slovensku neproběhla veřejná soutěž, nicméně byly porovnávány čtyři úplné nabídky (dvě švédské v podobě CV90, maďarsko-německá a vozidlo LYNX KF41, a španělská s vozidlem ASCOD 42) a jedna zřejmě nepříliš vážně míněná (polské vozidlo Borsuk). Výběrem druhé ze švédských nabídek se Slovensko do jisté míry zavázalo tyto podmínky respektovat, a zásadní ustoupení z požadavků by mohli ostatní uchazeči vnímat velmi negativně. Spojení s Českou republikou nabízí Slovensku možnost dosáhnout lepší ceny; současně s tím však bude velmi záležet na požadavcích české strany a švédské ochotě jim vyhovět.

Ač vláda ČR pověřila ministryni obrany jednat o akvizici CV90 s vládou Švédska, není definitivně rozhodnuto, a pokud by jednání nevedla k úspěchu, existuje možnost oslovit další z možných dodavatelů, jimiž jsou zcela přirozeně uchazeči v původním tendru a konkurenti BAE Systems i ve slovenském projektu, tedy společnosti Rheinmetall a GDELS. Podepsanou deklaraci o společném postupu nelze vnímat jako symbolické gesto. Významným způsobem posílila vyjednávací pozici vlád ČR a SR, a eventualita, že k nákupu CV90 nakonec vůbec nedojde, nebude-li švédská strana ochotná akceptovat nové česko-slovenské požadavky, ač není z obecného hlediska žádoucí a znamenala by další odklad a zdržení, musí zůstat ve hře.

S ohledem na fakt, že z hlediska takticko-technických požadavků podle opakovaných vyjádření řady autorit mohou zastaralá BVP-2 efektivně nahradit nejen CV90, ale jakékoli moderní pásové BVP, by kromě ceny měly hrát otázky zapojení českého a slovenského obranného průmyslu - jak do výroby, tak především do servisu a budoucích modernizací vozidel, která mají sloužit v obou armádách desítky let. Dosavadní český požadavek na 40% zapojení, a 32,5% na Slovensku, lze nepochybně významným způsobem navýšit i díky propojení kapacit a koordinaci podniků obou zemí. Množstevní sleva na pořizovací ceně pak v době neradostných očekávání dopadů především energetické krize bude hrát také svou velmi významnou roli - přičemž další potenciální dodavatelé budou vývoj projektu nepochybně pozorně sledovat.

Zdroj: MO ČR, MO SR

Tagy článku