Autor fotografie: redakce|Popisek: Ředitel Colt CZ Defence Solutions Petr Vávra
Při příležitosti návštěvy výrobních prostor ve Valašském Meziříčí, kde společnost Colt CZ Defence Solutions vyrábí těla ručních granátů, jsme požádali o rozhovor jejího ředitele Petra Vávru. Zajímaly nás přípravy výroby ručních granátů pro AČR z perspektivy nasmlouvaných termínů dodávek, bezpečnost výroby a otázka, zda vůbec na trhu existuje certifikované konkurenční řešení.
V médiích se v posledních týdnech objevila informace, že došlo ke zpožděním výroby a dodávek ručních granátů pro AČR. Kdy má armáda podle smlouvy obdržet první granáty? Jste v nějakém prodlení?
První granáty má armáda obdržet v roce 2024. Jedná se o dvě objednávky po 50 tisících kusech, a zatím ještě termín plnění nenastal. Nastává až ve třetím kvartálu roku 2024. Co nyní probíhalo, tak od podpisu smluv, který se dostal do prodlení již v roce 2022, byl transfer technologií a výroba vstupního materiálu. To znamená nákup trhaviny, její výroba a také výroba těla granátu. Na trhu je přitom známo, že vzhledem ke konfliktu na Ukrajině se doby výroby ze vstupního materiálu prodloužily na 12–18 měsíců.
V současném stavu, tedy k dnešnímu měsíci, máme vyrobenou trhavinu pro celou dodávku roku 2024. Jak vidíte, tady za námi se vyrábějí těla granátů. Ze 100 tisíce kusů máme nyní vyrobeno 30 tisíc. Máme zde kapacitu zhruba 750 kusů denně. Pokud bychom nasadili druhou směnu, vyráběli bychom více těl granátů, než potřebujeme. Celý výrobní proces je samozřejmě tak rychlý, jak rychlý je nejpomalejší díl. To jsou v této chvíli detonátory, byť pro rok 2024 jsme na tom dobře, protože jsme je zamluvili v dostatečném předstihu. I ty máme tedy vyrobeny a budeme je navážet do našeho kompletačního závodu ve výrobních prostorech VTÚVM Slavičín. Pro první dávku 50 tisíc kusů je budeme navážet předpokládáme v březnu, a ten zbytek, abychom nezatěžovali skladové kapacity někdy v červnu, nebo červenci.
A samozřejmě je tu pak poslední fáze výroby, a to je kompletační linka. I u výroby strojů, vzhledem k tomu, že enormně veškeré muniční závody mají poptávky po nových strojích a rozšiřování výroby, jsme měli delší dobu dodání. Ještě jsme na těch strojích prováděli tzv. recertifikaci podle standardu ATEX, tak abychom měli bezpečnostní úroveň strojů na stejné výši, na jaké je bezpečnostní úroveň budovy ve výrobních prostorech VTÚVM Slavičín. A tady očekávám, že bychom ty mašiny měli obdržet někdy na přelomu května a června.
O jaké granáty jde a kolik jich Armáda České republiky potřebuje?
Potřebovat jich bude zřejmě více, než je možná ve smlouvě. Nicméně rámcová dohoda je nyní na 500 tisíc kusů granátů s tím, že minimální množství je 250 tisíc kusů. Z 90 % by se mělo jednat o granát, jehož výrobu těla vidíte zde za námi. To je tzv. fragmentový granát, kdy dochází k tomu, že do těla se na speciálních mašinách, které vidíte za námi, tzv. rotační metodou vpravují kuličky, kterých je v tom granátu 3500 kusů. Následně dochází k tzv. lepení. A na další mašině, která je v tomto podniku, dochází k obstřiku, kdy ve finální podobě nám z toho padá celé tělo granátu. To odchází opět do VTÚ ve Slavičíně, kde se bude následně plnit trhavinou, bude se osazovat tzv. zátkou, do které se poté vpraví hlava zapalovače s detonátorem. A tím se proces uzavře. Následují samozřejmě výstupní kontrolní zkoušky.
Toto je tedy obranný granát. Armáda poptávala také útočný granát, kromě dalších produktů, jako jsou cvičné, makety, apod.?
Jedna věc je, že ve smlouvě je řada granátů, jako je střepinový, nebo jak jej nazýváte obranný, anebo tzv. trhavý, neboli útočný. Ten v sobě nemá ty fragmenty, o nichž se nyní bavíme. Ale požadavek na transfer technologie byl především na ten granát střepinový, protože toho by mělo být zhruba 90 % objemu té zakázky. Armáda ho upřednostňuje. U toho útočného, neboli trhavého, my zatím nepředpokládáme transfer technologie, pokud jejich počet nebude nějak významně vyšší.
Jedním z důležitých argumentů bylo přenesení výroby do České republiky a český 60% podíl na zakázce. Které české firmy se na ní podílejí a bude tento závazek splněn?
60 % máme 100% dosaženo. To znamená, že celé tělo granátu se dělá z polymerů, které jsou nakupovány v České republice, vyráběny v České republice, a kompletní tělo, vyjma fragmentů, které při množství, které potřebujeme, dovážíme, je tedy vyrobeno v Česku. Dále trhavina je celá vyráběná v Česku. Kompletace granátů je dělaná v České republice, což není malá část výroby. A také výstupní kontrola celá probíhá v České republice. Je to bráno z hlediska ceny produktů. Nelze to brát z hlediska objemu granátu, který vidíte. To by na jedné straně mohlo být klamavé - ono by to vypadalo hezky, že toto tvoří objemově hodně - a nejcennější samozřejmě je hlava s detonátorem, ale to tvoří nějakých 20-25 %. S ostatním podílem jsme dnes někde mezi 60 a 70 %.
My jsme tady ve Valašském Meziříčí, kde se vyrábějí komponenty pro ten granát, který se poté bude kompletovat ve Vrběticích. V regionu zazněly také obavy, poté, co v roce 2014 proběhl ruský teroristický útok na tamní areál, do jaké míry je myšleno na bezpečnost výroby granátů?
Máte na mysli kompletaci ve Vrběticích, protože tady v tomto areálu s žádnou trhavinou nepracujeme. Tady jsou to stále jen polymery atd. V případě Vrbětic je třeba konstatovat, že tam výroba výbušných prostředků nezačne výrobou našich granátů. Ta budova je tam obnovená od roku 2021, a od té doby tam kontinuálně probíhá výroba. My budeme jednou z jejích částí. A z hlediska toho, kolik tam bude trhavin určených pro tuto výrobu, tak to není ani 1 % obložnosti trhavin, která je tam schválena pro skladování. Na druhou stranu chci znovu doplnit a opakovat, že my jsme tu budovu shlédli s našimi partnery z Rheinmetallu, a shledali jsme ji jako jednu z nejlépe zmodernizovaných, zajištěných a bezpečných budov. Nechci říci, že taková v Rheinmetallu není, ale minimálně je na stejných, nebo lepších parametrech. Takže za mě v pořádku.
Granát je již od roku 2018 zaveden ve výzbroji AČR, která s ním je spokojena. Objevilo se na trhu od té doby konkurenční řešení, které by splňovalo armádní požadavky?
Já bych k tomu doplnil ještě jednu věc. V roce 2017 se výběrového řízení účastnily čtyři firmy. Ani jedna neměla granát vyráběný na území České republiky. To je třeba opravdu zdůraznit. Na to tehdy navázala diskuse o transferu výroby granátů. To bylo ještě v době, kdy Ministerstvo obrany vedl pan Metnar, kdy se projekt, zda je možné transfer provést, začal teprve diskutovat. A trvalo víceméně dva roky, než jsme se dostali od diskuse co a jak, do jaké úrovně transferovat, až po zahájení samostatného projektu. Z mně dostupných informací není na území České republiky dnes výrobce, který by měl opravdu národní autoritou certifikovaný granát s plnohodnotnými testy dle STANAG. To jsme v současné chvíli opravdu jenom my.